Ázerbájdžánští obránci lidských práv dostali vysoké tresty za kritiku vlády
Ázerbájdžánská lidskoprávní aktivistka a ředitelka Institutu pro mír a demokracii Lejla Junusová a její manžel Arif Junus byli odsouzeni k 8,5 a 7 letům vězení. Oba byli souzeni za údajný podvod a další trestné činy. Lejla před svým zatčením dokumentovala způsob, jakým ázerbájdžánské úřady zachází s politickými vězni. Arif je historik a politický aktivista. Oba otevřeně kritizovali ázerbájdžánskou vládu a poukazovali na omezování svobody slova v zemi. Amnesty považuje Lejlu i Arifa za vězně svědomí, uvězněné jenom kvůli jejich lidskoprávním aktivitám. Požadujeme jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění.
Azerbaijani human rights defenders were given heavy sentences for criticizing the government
Leyla Yunus, an Azerbaijani human rights activist, and her husband, Arif Yunus, president of the Institute for Peace and Democracy and her husband, were sentenced to 7 to 8.5 years in prison. Both were tried for alleged fraud and other offenses. Before her arrest, Leyla documented the way in which the Azerbaijani authorities treated political prisoners. Arif is a historian and political activist. Both had openly criticized the Azerbaijani government and pointed to the restrictions on freedom of speech in the country. Amnesty International considers Leyla and Arif prisoners of conscience, imprisoned only because of their human rights activities. We demand their immediate and unconditional release.
Ázerbájdžán v lidskoprávním hledáčku před zahájením Evropských her
Amnesty International zveřejnila výzkumnou zprávu o potlačování občanské společnosti v Ázerbájdžánu. Česká sekce se připojila k výzvě neziskovek směřované Českému olympijskému výboru, aby v komentářích o Evropských hrách neignoroval lidskoprávní problémy v zemi a požadoval propuštění tamních politických vězňů.
Ázerbajdžán předsedá Radě Evropy, zároveň mučí a posílá studenty do vězení!
V únoru 2011 skupina studentů založila hnutí NIDA (v překladu vykřičník). Chtěli prosazovat sociálně-ekonomické změny v zemi a větší demokratizaci. V současnosti má organizace přes 350 členů. Od začátku svého působení se členové hnutí potýkali s policií. Situace eskalovala v březnu 2013, kdy policisté zadrželi během pokojné demonstrace 90 aktivistů. Několik z nich utrpělo vážné poškození zdraví. Zatčení aktivistů NIDA přichází v době, kdy Ázerbájdžán usedá na předsednické křeslo Výboru ministrů při Radě Evropy, přední evropské instituce v oblasti lidských práv. Jaké vedení poskytne Ázerbájdžán Radě Evropy, když ve vlastní zemi zatýká a mučí pokojné demonstranty?