Skvělá zpráva: Alexandra Skočilenko je na svobodě!
Aktuálně k případu: Ruská umělkyně Alexandra Skočilenko je volná. Skočilenko v březnu 2022 v supermarketu v Petrohradě nahradila cenovky u zboží za letáčky s protiválečnými informacemi a hesly. Kvůli tomu byla zatčena a obviněna z „veřejného šíření vědomě nepravdivých informací o použití ruských ozbrojených sil“. Odsouzena byla k sedmiletému trestu. Dne 1. srpna 2024 byla propuštěna na svobodu v rámci výměny vězňů.
Za pět dvanáct, ale správně, hodnotí Amnesty rezoluci OSN o vetu Rady bezpečnosti
Nově schválená rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů umožní svolat jeho zasedání pokaždé, když členský stát Rady bezpečnosti použije právo veta. Podle Amnesty se jedná o krok směrem k větší zodpovědnosti členských států.
„Doraz ho,“ řekl druhý. Nová svědectví o ruských válečných zločinech na Ukrajině
Ruské vojenské síly na Ukrajině zabíjejí civilisty a dopouštějí se tak zjevných válečných zločinů. Amnesty zveřejňuje nová svědectví vyplývající z výkumu provedeného přímo na místě.
Devět let vězení pro Alexeje Navalného
Ruský opoziční vůdce byl odsouzen k devíti letům vězení. Dle analýzy Amnesty International je celé jeho trestní stíhání politicky motivované.
Kvůli výhružkám opustila Rusko
Jelena Milašinová opustila území Ruska 3. února 2022.
Stav lidských práv v Rusku v roce 2021
Také v loňském roce zhoršila pandemie koronaviru už tak špatný stav ruského zdravotního systému. Práva na svobodu slova, shromažďování a mírový protest byla ruskými úřady pravidelně porušována a veřejná setkávání politické opozice byla téměř zcela zakázána. Legislativa týkající se „zahraničních agentů“, „nežádoucích organizací“, perzekuce založené na vykonstruovaných případech a další formy útlaku byly rozsáhle využívány pro potlačení disidentů. Výhružky a útoky proti novinářům, obráncům lidských práv a dalším aktivistům pak ruské úřady praktikovaly bez potrestání. Perzekuce Jehovových svědků ještě zesílila. Mučení a další zneužívání ve vězeních a dalších zařízeních pokračovalo a dopadení skutečných pachatelů bylo jen vzácné. Objevily se ale také reporty z Čečenska dokazující řadu nucených zmizení. Ruské úřady i nadále selhávaly v potrestání domácího násilí. Lidé z LGBTQI+ komunity čelili stávající diskriminaci. Pokračovaly také nelegální deportace uprchlíků a lidí žádajících o azyl.
Dvojí metr evropské solidarity? Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny musí být stejná pro všechny
Rada Evropské unie aktivovala směrnici o dočasné ochraně. Platit bude ve všech členských státech EU a okamžitě pomůže Ukrajincům prchajícím před ruskou invazí. Amnesty však upozorňuje na její omezený dosah.
Invaze na Ukrajinu je nejen akt agrese, ale také lidskoprávní katastrofa
Ruská invaze na Ukrajinu je zjevným porušením Charty Organizace spojených národů (OSN) a aktem agrese považovaným podle mezinárodního práva za zločin. Amnesty proto vyzývá k nastolení spravedlnosti a ochraně mezinárodní bezpečnosti.
Rusko útočí i doma. Kreml cenzuruje média a rozhání protestující
Podle nejnovějších zpráv cenzuruje Kreml domácí média a rozhání poklidné protiválečné protesty. Rovněž stíhá všechny, kteří veřejně projeví nesouhlas s Ruskou invazí na Ukrajině. Ruské úřady také varovaly občany před spácháním „velezrady“.
Ruský útok na ukrajinskou školku by měl být vyšetřován jako válečný zločin, říká šéfka Amnesty
Školka na severovýchodě Ukrajiny byla 25. února zasažena zakázanou kazetovou municí, zatímco se v ní ukrývali civilisté. Tři z nich byli zabiti, včetně jednoho dítěte, a další dítě bylo zraněno.
RUSKO: Zastavte útoky na civilisty na Ukrajině!
Dne 21. února 2022 podepsal ruský prezident dekret o uznání samozvaných republik na Donbasu. O tři dny později Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Podle Putina se jednalo o „speciální vojenskou operaci“ za účelem „denacifikace“ a „demilitarizace“ Ukrajiny. Ve skutečnosti došlo k ruské vojenské invazi na Ukrajinu a neomluvitelným útokům na civilisty, včetně dětí. Životy tisíců lidí jsou v ohrožení.
Eskalace konfliktu na Ukrajině může způsobit humanitární katastrofu celého kontinentu, varuje Amnesty
Ohrožena by byla nejen politická, ale také ekonomická a sociální lidská práva, dodává Amnesty. Použití vojenské síly by rovněž mohlo vyústit v masové přesuny lidí do ostatních států.