Z Uzbekistánu utekl do Ruska. Tam ho místo ochrany zatkli. Dnes spolupracuje s Amnesty a vypráví svůj příběh
V Uzbekistánu byl obětí nucené práce a vládních represí, poté emigroval do Ruska, kde ho namísto bezpečnějšího útočiště čekalo vězení. V současnosti žije Abdusami Rakhmonov v Praze. V rámci projektu Živá knihovna, který Amnesty pořádá, vypráví svůj příběh českým studentům a studentkám.
Erkin Musajev je VOLNÝ!
10. srpna byl Erkin propuštěn. V osobním vzkazu pro Amnesty International děkuje všem, kdo je podpořili.
Uzbekistán: Ruské úřady pomáhají násilně vracet stovky žadatelů o azyl a migrantů, kterým hrozí mučení
Uzbecký filmový producent a byznysmen Mirsobir Khamidkariev byl násilně vrácen z Ruska, mučen a poslán do zajateckého tábora.
Muhammad Bekzhanov: Nejdéle uvězněný novinář na světě
Muhammad byl odsouzen k patnácti rokům vězení za psaní článků a stal se nejdéle uvězněným žurnalistou.„Ležel jsem na podlaze v kaluži krve celé dny – bez vody a jídla. Snažil jsem se vybavit si všechny dobré věci ve svém životě, svou ženu, děti. V duchu jsem se připravoval na smrt.“
V roce 1999 mučili uzbecké bezpečnostní složky Muhammada Bekzhanova, editora zakázaných novin, dokud se nepřiznal k zločinu proti státu. Přestože Uzbekistán podepsal Úmluvu OSN proti mučení, tyto praktiky jsou stále využívány pro doznání k trestným činům. Ačkoli měl být propuštěn v roce 2014, zůstává ve vězení kvůli dalšímu pětiletému trestu za porušování vězeňského řádu.
Pracovník mezinárodní organizace OSN uvězněn, mučen a nespravedlivě odsouzen na 20 let
Bývalý úředník Ministerstva bezpečnosti pracoval pro Program OSN pro rozvoj v Uzbekistánu, když jej v lednu 2006 zadržela Národní bezpečnostní služba (SNB).
Následně byl obviněn ze špionáže a držen v zajetí na neznámém místě. Několik měsíců bylo jeho každodenní realitou bití, noční výslechy a vyhrožování jeho rodině. Nakonec podepsal přiznání za podmínky, že SNB nechá jeho rodinu na pokoji. Erkin Musajev byl po třech nespravedlivých soudech v letech 2006 a 2007 odsouzen k dvaceti letům vězení za vlastizradu a zneužití úřednické pravomoci.
Bití do obličeje, nedostatek jídla, zákaz nošení muslimského šátku – takhle se mučí v Uzbekistánu
Dilorom Abdukadirová si odpykává osmnáctiletý trest v taškentském vězení pro ženy v Uzbekistánu. Dilorom byla zatčena v lednu 2010 po návratu do své vlasti, kde se měla opět setkat se svým manželem a dětmi. Ze země utekla v roce 2005 v návaznosti na události v Andizhanu, kde zemřely stovky lidí, včetně žen a dětí. Během pokojné demonstrace tehdy začaly bezpečnostní síly střílet na neozbrojené demonstranty. V dubnu 2010 byla Dilorom odsouzena soudem, který nejednal v souladu s mezinárodními normami pro spravedlivý soud. Dilorom je údajně od počátku ve vazbě mučena a její rodina se obává o její bezpečnost. Amnesty International považuje Dilorom Abdukadirovou za vězenkyni svědomí a domnívá se, že všechna obvinění proti ní vznesená jsou jen záminkou, jak ji potrestat za uplatňování práva na svobodu pokojného shromažďování a projevu.
Dilorom Abdukadirova sentenced to 18 years for participating in peaceful protest
Dilorom Abdukadirova, a prisoner of conscience, is serving an 18-year sentence in Tashkent Women’s Prison, Uzbekistan. She was imprisoned after she returned to Uzbekistan in January 2010 to be reunited with her husband and children. She had fled the country after the events in Andizhan in 2005 when hundreds of individuals, including women and children, were killed when security forces opened fire on mostly unarmed demonstrators. In April 2010 Dilorom Abdukadirova was sentenced in a trial that violated international fair trial standards and she was allegedly subjected to torture and other ill-treatment while in pre-trial detention. Her brothers and sisters fear that she is again ill-treated in prison. Amnesty International considers that Dilorom Abdukadirova is a prisoner of conscience and that the charges against her have been brought to punish her for peacefully exercising her right to freedom of peaceful assembly and expression.