Rusko před zimou stupňuje cílené útoky na ukrajinskou energetickou a teplárenskou infrastrukturu. Civilnímu obyvatelstvu tak hrozí další humanitární katastrofa, varuje Amnesty International. Počet civilistů, kteří přišli o život při nezákonné ruské invazi na Ukrajinu, v posledních měsících výrazně vzrostl. Říjen 2026 podle dosavadních údajů patrně patřil k měsícům s nejvyšším počtem zabitých civilistů za poslední roky.
Rusko útočilo na ukrajinskou energetickou a teplárenskou infrastrukturu už před začátkem předchozích zim. Následky těchto útoků jasně ukazují, jak vážnou újmu civilistům působí útoky vedené s cílem způsobit jim utrpení. Mezinárodní trestní soud obvinil ruského generálporučíka Sergeje Ivanoviče Kobylaše a admirála Viktora Nikolajeviče Sokolova z válečných zločinů. Oba podle obvinění řídili útoky na ukrajinskou elektrizační soustavu.
„Rusko při této nezákonné kampani hrubě porušuje pravidla vedení války. Jejím cílem je zřejmě vytvořit pro ukrajinské civilisty nesnesitelné životní podmínky.“
Scott Edwards, ředitel programu Amnesty International pro reakci na krize
„Rusko před příchodem zimních mrazů znovu podniká rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou a teplárenskou infrastrukturu. Útočí i daleko od fronty,“ uvedl Scott Edwards, ředitel programu Amnesty International pro reakci na krize.
„Tyto útoky na infrastrukturu, na které jsou civilisté závislí, přímo ohrožují jejich životy. Rusko při této nezákonné kampani hrubě porušuje pravidla vedení války. Jejím cílem je zřejmě vytvořit pro ukrajinské civilisty nesnesitelné životní podmínky.
Ať už má Kreml jakékoli motivy, jeho plán učinit život civilistů nesnesitelným je zločinný a nelze ho tolerovat. Světoví představitelé, kteří usilují o ukončení konfliktu, musí okamžitě využít svůj vliv, aby civilisty ochránili před další újmou. Musí jednat dřív, než Rusko s příchodem zimy vyvolá další humanitární katastrofu.“
Mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu 26. října uvedla, že se Rusko úmyslnými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dopustilo válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Miliony lidí kvůli útokům zůstaly v mrazech bez elektřiny a tepla.
Amnesty International už dříve zdokumentovala rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Upozornila, že tyto útoky ohrožují životy civilistů a mohou představovat válečné zločiny.
Civilní oběti a rozsáhlé výpadky proudu
Podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině zahynulo při ruských útocích v září 2026 nejméně 328 civilistů a dalších 2 105 utrpělo zranění. Celkový počet zabitých a zraněných civilistů tak byl o 85 % vyšší než v září 2025. Mise zaznamenala civilní oběti ve 22 z 24 ukrajinských oblastí. První polovinu října 2026 označila za jedno z období s nejvyšším počtem zabitých civilistů za poslední roky.
Ruské útoky 13. a 14. října podle dostupných zpráv zasáhly několik energetických zařízení včetně tří hlavních kyjevských elektráren. Bez elektřiny se dočasně ocitlo přibližně 600 000 lidí. Při dalších ruských útocích 17. října podle dostupných zpráv zahynulo nejméně osm lidí a dalších 60 utrpělo zranění. V devíti oblastech přišel o elektřinu více než milion lidí.
Ruské ministerstvo obrany i prezident Vladimir Putin veřejně oznámili, že Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu útočí záměrně. O tom, jak těžce předchozí útoky na energetickou a teplárenskou infrastrukturu zasáhly civilisty, opakovaně informovala média. Jejich dopady znají i lidé odpovědní za plánování ruských vojenských operací.
Během zimy 2025/2026 podnikly ruské ozbrojené síly podle údajů OSN nejméně 423 útoků na ukrajinskou elektrizační soustavu a dalších 74 na teplárenská zařízení. Kvůli útokům zasáhly miliony lidí střídavé odstávky elektřiny. Statisíce lidí se ocitly bez vytápění v době, kdy teploty klesaly pod −20 °C. Výpadky dodávek elektřiny, vody a tepla narušily výuku i poskytování zdravotní péče. Zvlášť těžce zasáhly starší lidi, lidi se zdravotním postižením, ženy a rodiny s dětmi.
Podle mezinárodního humanitárního práva jsou zařízení pro zásobování elektřinou a teplem civilními objekty. Za vojenský cíl je lze považovat pouze po dobu, kdy splňují přísná kritéria pro takové označení. I tehdy musí útočící síly dodržovat zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti. Úmyslné útoky na civilní objekty a nerozlišující útoky mohou představovat válečné zločiny. Totéž platí pro útoky, u nichž lze předem očekávat, že újma způsobená civilistům bude nepřiměřená předpokládané konkrétní a přímé vojenské výhodě.
K vyšetřování takových zločinů jsou zapotřebí silné a nezávislé mezinárodní justiční orgány. Musí mít možnost stíhat všechny, kdo za zločiny nesou odpovědnost, včetně nejvyšších představitelů.
Americká administrativa mezitím vede kampaň, jejímž cílem je znemožnit práci Mezinárodního trestního soudu. Amnesty International vyzvala státy, které mohou zasáhnout, aby se proti tomuto útoku postavily a aktivně chránily soud i širší systém mezinárodní spravedlnosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal soud zatykač kvůli podezření z válečných zločinů. Amnesty International vyzvala všechny, kdo mají možnost Putina zatknout, aby tak učinili a předali ho soudu.
Výzvy ruským úřadům
Amnesty International vyzývá ruské ozbrojené síly, aby ukončily systematické útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ruské úřady musí okamžitě skoncovat i s dalšími případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Musí zastavit útoky na další civilní objekty na Ukrajině, včetně obytných domů, nemocnic a škol, a ukončit kampaň proti lidem, kteří se neúčastní bojů.
Všechny strany konfliktu musí dodržovat zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti a chránit civilisty i civilní objekty. Státy, které podporují stíhání pachatelů těchto zločinů, musí vyšetřovatelům poskytnout potřebnou odbornou pomoc a prostředky. Vyšetřovatelé musí mít možnost prověřit podezření z porušování práva, zajistit důkazy a zjistit totožnost podezřelých, včetně velitelů a vysokých představitelů, kteří mohou za zločiny nést odpovědnost.
Všechny státy musí urychleně podniknout kroky na ochranu činnosti Mezinárodního trestního soudu. Kdykoli a kdekoli mají možnost zatknout člověka, na kterého soud vydal zatykač, musí tak učinit.
