Učitelka, která odmítla vzdělávat děti podle ruských osnov. Student, který chtěl demokracii v Hongkongu. Překladatelka, která pomáhala rodinám politických vězňů. Manželé, kteří poskytovali právní pomoc obětem bezpráví. Aktivistka, která hájila práva původních obyvatel nebo lidé z vedení organizace na podporu práv LGBTI+ lidí. Za svou odvahu platí vězením, odloučením od blízkých i zhoršujícím se zdravím. Amnesty International představuje letošní případy Maratonu psaní dopisů. Kampaň v Česku probíhá v listopadu a prosinci a propojí lidi, kteří chtějí pomoci nespravedlivě vězněným a pronásledovaným.
Miliony lidí po celém světě budou kolem Dne lidských práv 10. prosince psát dopisy s výzvami k propuštění vězněných, zastavení nespravedlivého stíhání nebo ochraně obránců lidských práv. Dopisy adresované úřadům vytváří mezinárodní tlak.
„Napsat dopis zabere jen pár minut, ale pro člověka, který čelí bezpráví, může znamenat zásadní změnu. Dopisy pomáhají otevírat dveře věznic nebo zlepšovat podmínky za mřížemi. Vzkazy solidarity zase přinášejí naději tam, kde se ji úřady snaží vzít. Ukazují vězněným lidem i jejich blízkým, že v tom nejsou sami,“ připomíná koordinátorka českého Maratonu psaní dopisů Eliška Zástavová.
Odmítla ruské osnovy a skončila na samotce
Jedenašedesátiletá Olha Baranevska pracovala jako učitelka mateřské školy v ukrajinském Melitopolu. Po ruské okupaci města odmítla učit podle nových osnov, ale zůstala, aby mohla pečovat o svou matku. Na Facebooku popisovala život pod ruskou správou. V květnu 2024 zmizela. Okupační úřady ji na základě vykonstruovaného obvinění z držení výbušnin odsoudily k šesti letům vězení. Hodně času strávila ve tmě na samotce. Olha má cukrovku, potřebuje inzulin, ale nedostává nezbytnou léčbu. Ve vězení se navíc dozvěděla o smrti své matky… Amnesty požaduje její okamžité a bezpodmínečné propuštění.
Chtěl se podílet na budoucnosti Hongkongu
Owen Chow se účastnil protestů a neoficiálních primárek, ve kterých hongkongské demokratické strany vybíraly své kandidáty. Úřady jeho pokojnou politickou činnost označily za podvracení státní moci. Ve vězení má strávit přes dvanáct let. Podle dostupných informací už byl zavřený víc než dva roky na samotce. Lidé zapojení do Maratonu budou požadovat jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění.
Pomáhala vězněným a jejich rodinám. Teď hrozí doživotí jí
Egyptská překladatelka Marwa Arafa zajišťovala politickým vězňům právní a psychologickou pomoc, vařila jim jídlo a pomáhala jejich rodinám hradit návštěvy ve vězení. V dubnu 2020 ji ozbrojené jednotky odvlekly z domova před očima její dvouleté dcery. Rodina několik týdnů nevěděla, kde je. Teď Marwu vězní už přes šest let a na základě smyšlených obvinění spojených s terorismem jí hrozí doživotí. Má potíže se srdcem a plícemi, potřebnou péči ale nedostává. Dopisy budou žádat její propuštění a návrat k rodině.
Za obranu práv druhých dostali sedmnáct let
Pákistánští manželé Imaan Mazari-Hazir a Hadi Ali Chattha jsou oba právníci. Zastupovali pronásledované novináře, rodiny nuceně zmizelých i lidi, kteří si právní pomoc nemohli dovolit. Sami ale skončili ve vězení. Za příspěvky na síti X, kde kritizovali armádu a upozorňovali na porušování lidských práv, byli odsouzeni k sedmnácti letům. Imaan příspěvky psala, Hadi je sdílel. Oba uvedli, že po zatčení je mučili a nedostávali jídlo ani vodu. Amnesty bude požadovat jejich propuštění, zrušení rozsudků a stažení obvinění souvisejících s jejich lidskoprávní činností.
Chrání dědictví svého národa. Hrozí jí až dvacet let
Daria Egereva pochází ze sibiřského národa Selkupů. Vyrůstala v tajze a svůj život zasvětila ochraně práv původních obyvatel, jejich kultury a přírody. Hlas Selkupů přinášela i na klimatická jednání OSN. V prosinci 2025 ji ale ruské bezpečnostní složky zadržely. Kvůli údajnému napojení na organizaci Aborigen Forum, která se pokojně věnovala právům původních národů v Rusku, ji úřady obvinily z členství v teroristické organizaci. Hrozí jí deset až dvacet let vězení. Amnesty vyzve k jejímu propuštění i ukončení represí proti dalším obráncům práv původních obyvatel.
Za podporu LGBTI+ jim hrozí vězení
Organizace Genç LGBTI+ v Turecku podporuje mladé queer lidi a bojuje proti diskriminaci. Soud nařídil její rozpuštění kvůli ilustracím, které zveřejnila na sociálních sítích, a které označil za „obscénní“. Jedenáct lidí z jejího vedení navíc čelí trestnímu stíhání a hrozí jim až tři roky vězení. Amnesty žádá stažení všech obvinění, která souvisejí s jejich legitimní činností na obranu lidských práv.
Maraton pomáhá už 25 let
Maraton psaní dopisů přináší konkrétní výsledky: propuštění nespravedlivě vězněných, přístup k lékařské péči nebo možnost návštěv rodiny a právníků. Mezi lidmi, za které se v minulých letech psalo, a kteří jsou dnes na svobodě, jsou třeba íránská aktivistka Yasaman Aryani, egyptský právník Mohamed Baker nebo ruská umělkyně Alexandra Skočilenko.
„Coby učitelka 1. stupně jsem se rozhodla v rámci hodin slohu v českém jazyce zapojit do psaní dopisů i děti. Je úžasné, jak je v nich zakořeněna touha pomoci lidem, na nichž je pácháno zlo a bezpráví! Díky skvělým materiálům od Amnesty bylo snadné děti oslovit a seznámit je s těmi, kterým můžeme pomoci. Děti pak dopisy pečlivě psaly vlastní rukou, nadepsaly obálky a společně jsme je zanesli na poštu,“ sdílela své pocity z pořádání Maratonu Martina Dobrucká, učitelka z Velkých Pavlovic.
V roce 2025 lidé v České republice uspořádali 492 maratonských akcí a napsali na nich 25 044 dopisů proti bezpráví. Letos se bude opět možné zapojit samostatně, s rodinou či přáteli nebo uspořádat vlastní dopisovou akci ve škole, knihovně, kavárně nebo třeba v práci. Registrace už je otevřená. Příběhy letošních případů, návody k psaní i mapu akcí najdou zájemci na maraton.amnesty.cz.
„Ti, kdo porušují lidská práva, často spoléhají na strach a mlčení ostatních. Maraton psaní dopisů ukazuje, že lidé napříč světem jsou ochotni se bezpráví postavit — i když se jich osobně netýká. Právě v tom je síla solidarity: dokáže propojit lidi, kteří se nikdy nepotkali, a proměnit jejich odhodlání v tlak na konkrétní změnu. Společně se nám daří osvobodit nebo zlepšit stav u 30 % případů a to za to stojí,“ uzavírá ředitelka české Amnesty Lucie Laštíková.
