Edward Snowden před 10 lety zveřejnil tajné dokumenty o masivním sběru dat z elektronické komunikace bezpečnostními službami USA. Tím rozpoutal velkou debatu o ochraně osobních dat, která mimo jiné přispěla ke vzniku legislativy jako je GDPR.
Snowden sdílel dokumenty, které prokázaly, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) shromažďovala osobní data z komunikace, aniž by o tom lidé věděli a dali svůj souhlas. Snowden tedy upozornil na masové porušování lidských práv. Národní bezpečnostní agentura byla v roce 2020 odsouzena za sledování telefonních hovorů.
Trestní postih ale hrozí i Snowdenovi. Americké ministerstvo spravedlnosti ho obžalovalo z porušení zákona o špionáži, protože sdílením utajených informací ohrozil tajné mise, za což hrozí trest ve výši až 30 let vězení. Mnoho vysoce postavených představitelů USA Snowdena odsoudilo a označilo ho za zrádce, aniž by byl zahájen spravedlivý soudní proces. Podle zastaralého zákona o špionáži z roku 1917 by pro Snowdena mohlo být obtížné předložit důkazy a hájit se u soudu.
Snowden před trestním postihem utekl do Ruska, kde nehrozí, že ho vláda vydá do USA. Americké úřady Snowdenovi odebrali cestovní pas, a tak omezili jeho svobodu pohybu a právo na hledání azylu. Snowden v prosinci 2022 získal ruské občanství, což je dalším stupněm ochrany před vydáním do USA.
Edward Snowden u příležitosti 10 let od sdílení tajných informací řekl, že ničeho nelituje. Amnesty International věří, že Snowden by jako každý jiný whistleblower měl být ochráněn. Zveřejněním dokumentů jednal ve veřejném zájmu, protože upozornil na rozsáhlé porušování lidských práv, a tak by měl být osvobozen od všech obvinění.
