Hlava státu: Andrzej Duda
Předseda vlády: Mateusz Morawieczki
Právo na spravedlivý soudní proces
Polská vláda i nadále útočila na soudce a státní zástupce, kteří vyjadřovali obavy ohledně nedostatečně nezávislého soudnictví. Národní státní zastupitelství přeložilo v lednu za dva dny sedm státních zástupců na nová místa stovky kilometrů od jejich původního bydliště. Šest z nich bylo přitom členy sdružení na obranu právního státu. Nevládní organizace proto jejich přemístění označily za státní represi.
Narušování nezávislosti polských soudů nadále znepokojovalo také mezinárodní komunitu. V březnu proto například Evropská komise doporučila investigaci situace v Polsku Soudnímu dvoru Evropské unie. Důvodem byl zákon o soudnictví schválený roku 2020. Ten totiž polským soudům znemožnil předkládat žádosti o předběžná rozhodnutí Soudnímu dvoru EU ve věcech disciplinárních řízení soudců. Závěr Soudního dvoru EU následně stanovil, že disciplinární senát polského Nejvyššího soudu nesplňuje standardy nezávislosti a nestrannosti tak, jak je vyžaduje právo EU.
V reakci proto polský Ústavní soud rozhodl, že podobná rozhodnutí nejsou v souladu s polskou ústavou a potvrdil tím přednost polského práva před tím evropským. Na podzim rovněž prohlásil článek číslo šest Evropské úmluvy o ochraně lidských práv za neslučitelný s polskou ústavou. Ten přitom definuje právo na spravedlivý proces. Proto také Evropská komise v prosinci zahájila proti Polsku další řízení kvůli porušení unijního práva.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rovněž loni rozhodl, že polský Ústavní soud a kárný senát Nejvyššího soudu nesplnily požadavky na spravedlivý proces. V květnu také ESLP v případě Xero Flor proti Polsku stanovil, že jednání polské zákonodárné a výkonné moci bylo ovlivněno nezákonným vnějším vlivem. Stát se tak mělo při volbě tří soudců polského Ústavního tribunálu v roce 2015. V červenci zase soudci ESLP ve věci Reczkowicz proti Polsku rozhodli, že polská disciplinární komora není nezávislým soudem, neboť nesrovnalosti při jmenování jejích soudců vážně ohrozily legitimitu orgánu.
Na jaře také ESLP požádal formálně Polsko o odpověď na údajná porušení pravidel a dobrých mravů v případě soudce Pawła Juszczyszyna. Tomu polská kárná komora pozastavila v roce 2020 výkon funkci poté, co zpochybnil nezávislost Národní rady soudnictví. Represím byl vystaven také soudce Igor Tuleya, otevřený kritik vládních zásahů do nezávislosti soudů. Nadále totiž čelí trestnímu řízení, jelikož ho kárná komora v roce 2020 zbavila imunity.
Ženská práva
Polsko loni v říjnu oslovila Expertní skupina pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (GREVIO), jež monitoruje provádění Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulské úmluvy). Vyzvala ho totiž k plnému začlenění pojmu svobodně poskytnutého souhlasu se sexem do jeho právního řádu tak, jak to vyžaduje právě Istanbulská úmluva. Rovněž mu nakázala, aby do budoucna zajistilo sankce při trestání pachatelů vymáhajících sexuální akty bez souhlasu. GREVIO také kritizovala Polsko za nedostatečná opatření při potírání domácího násilí.
Sexuální a reprodukční práva
Minulý rok byla v Polsku i nadále omezována sexuální a reprodukční práva. V lednu například polský Ústavní soud rozhodl o protiústavnosti zákona povolujícího potraty v případě vážného poškození plodu. Polské nemocnice proto následně přestaly v daných případech poskytovat potratové služby, aby se tak zdravotnický personál vyhnul případnému trestnímu stíhání. ESLP proto v červenci oficiálně požádal Polsko o odpověď v případech 12 osob, jež interrupční legislativu země označily za porušování jejich práva na soukromý a rodinný život a zákazu mučení a dalšího zneužívání.
Svoboda shromažďování
Zveřejnění rozhodnutí polského Ústavního soudu zakazujícího potraty v případě závažného poškození plodu vyvolalo v lednu a únoru loňského roku protesty. Při demonstracích konajících se ve Varšavě dne 27. ledna zadržela policie 20 protestujících a zahájila 250 řízení o správních deliktech. Zatčené protestující navíc odvezla na policejní stanice mimo Varšavu, čímž jim ztížila přístup k právníkům.
Svoboda projevu
Polský Okresní soud v Płocku zprostil v březnu viny tři aktivistky, které čelily obvinění z „urážky náboženského přesvědčení“ za držení a distribuci plakátů a samolepek zobrazujících Pannu Marii s duhovou svatozáří odkazující na LGBTQI+ komunitu. Proti rozhodnutí se následně odvolal polský státní zástupce, jeho žádost však byla koncem roku stále projednávána.
V červnu zase polská policie uzavřela vyšetřování zločinu „krádeže a vloupání“, kterého se údajně dopustili dva aktivisté zapojení do plakátové kampaně z roku 2020. Ta totiž obviňovala polskou vládu z manipulace statistik o šíření pandemie koronaviru v Polsku.
Na podzim pak okresní soud ve Varšavě odsoudil novinářku Ewu Siedleckou za trestný čin pomluvy kvůli článkům z roku 2019. Siedlecká totiž odhalila nenávistnou kampaň spojenou s tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti, která byla namířená na soudce vystupující proti „reformám“ podkopávajícím nezávislost polské justice.
Práva LGBTQI+ osob
V reakci na pokračující porušování práv LGBTQI+ osob zahájila Evropská komise proti Polsku řízení o nesplnění povinnosti. Požádala proto v září pět regionálních rad, aby stáhly prohlášení proti LGBTQI+ komunitě přijatá roku 2019. Podmínila tím zároveň získání finančních prostředků Evropské unie. Čtyři z pěti polských regionálních rad následně zmíněná usnesení skutečně stáhly.
Práva uprchlíků a migrantů
Příslušníci polské pohraniční stráže minulý rok přiznali, že při krizi na polsko-běloruské hranici odsunuli žadatele o azyl zpět do Běloruska. Mezi 18. a 19. srpnem byla totiž skupina 32 žadatelů o azyl z Afghánistánu zatlačena zpět na běloruskou stranu hranice. Všichni se přitom snažili požádat o mezinárodní ochranu v Polsku, nebyl jim však ani umožněn vstup na polské území. Navzdory dvěma příkazům ESLP neposkytla polská stráž skupině jídlo, vodu, přístřeší, lékařskou pomoc, ani přístup k právníkům.
Parlament následně v říjnu přijal změny zákonů o cizincích a o poskytování ochrany cizincům. Podle nich musí lidé, kteří překročili hranice „nelegálně“, opustit území Polska. Je jim také zakázán opětovný vstup do země. Nové úpravy zákonů proto migrantům prakticky znemožňují požádat v Polsku o azyl.
Dne 2. září navíc vyhlásil polský prezident Andrzej Duda na hranicích s Běloruskem výjimečný stav. Zakázal tak přístup do příhraniční oblasti novinářům, dalším pracovníkům médií i nevládních organizací, ale také právníkům. Začátkem prosince pak byla v Polsku schválena novela zákona o ochraně hranic, která stanovila zákaz vstupu do příhraniční oblasti na dobu neurčitou.
Mučení a další zneužívání
Právo na soukromí
Varšavská okresní prokurátorka a členka sdružení na obranu právního státu Lex Super Omnia Ewa Wrzoseková dostala v prosinci od společnosti Apple zvláštní oznámení. Podle něj byl totiž její telefon napaden špionážním softwarem Pegasus sledovací společnosti NSO Group.
