11.
července 1995 začal masakr, kdy bylo během týdne zabito více než 8 000
bosenských muslimských mužů a chlapců vojsky Republiky srbské v oblasti vyhlášené
OSN jako „bezpečná zóna.“ Jelena Sesarová, výzkumnice Amnesty pro Balkán, k tomu
prohlásila:
„Když si svět připomíná ty, kteří
přišli o život ve Srebrenici, a projevuje solidaritu s přeživšími, je zcela
nepřijatelné, že rodiny více než tisíce obětí stále hledají jejich ostatky.
Pravda o osudu jejich blízkých byla pohřbena po čtvrt století, takže je pro ně
těžké najít klid nebo nějaký způsob uzavření této tragédie.
Toto smutné výročí také připomíná 25
let boje o zajištění spravedlnosti, pravdy a reparace pro pozůstalé, včetně
obětí válečného znásilňování a sexuálního násilí. Zatímco mnoho pachatelů,
včetně Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, bylo postaveno před soud, přeživší
stále čelí nepřekonatelným překážkám k získání pravdy, spravedlnosti a nápravy za jejich utrpení.
Srebrenica je připomínkou, že žádná
společnost není imunní vůči nejzávažnějším zločinům. Genocida se nestane přes
noc. Násilí obvykle předcházejí roky nenávistného populismu, využívajícího rozdělení
společnosti, podporované kampaněmi dezinformací a propagandy. Abychom se mohli
poučit ze Srebrenice a splnit slib „UŽ NIKDY,“ musíme začít čelit nenávistným
projevům a diskriminaci ve všech podobách.“
Pozadí
Srebrenica,
stejnojmenné město a jeho okolí, byla za války jednou z enkláv Bosňáků na území
Republiky srbské (RS), tedy v oblasti ovládané bosenskými Srby. V období
od 11. do 22. července tam padlo 8 373 bosenských mužů a chlapců rukama
příslušníků Vojska Republiky srbské a paramilitantního hnutí Škorpion.
V roce 2017
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii shledal Ratko Mladiče
vinným v 10 z 11 bodů obžaloby, včetně genocidy a perzekuce z etnických a
náboženských důvodů bosenských muslimů a Chorvatů, jakož i poprav, vražd,
deportací a dalších nelidských činů.
Zatímco
těla více než 7 000 obětí genocidy ve Srebrenici byla exhumována,
identifikována a pohřbena, více než 1 000 lidí stále chybí nebo jejich
pozůstatky čekají na identifikaci.
Přes stíhání
některých hlavních strůjců války v Bosně a Hercegovině včetně Ratka Mladiče a
Radovana Karadžiče, v zemi stále existuje obrovské množství případů dosud
neprojednaných před soudy.
11.
červenec je v Evropské unii oficiálním dnem památky obětí genocidy ve
Srebrenici.
