Třetinový pokles
poprav
je velmi pozitivní zpráva Amnesty reportu o trestu smrti a popravách
v roce 2018. Nejvíc k tomu přispěla pravděpodobně změna protidrogových zákonů v Íránu
– ten se léta řadí mezi země, kde jsou popravy běžné, ale v roce 2018 se
počet poprav snížil o celých 50%. Počet
vykonaných poprav taky výrazně snížily Irák,
Pákistán a Somálsko. Výsledkem je, že počty provedených poprav klesly celosvětově z nejméně 993 v roce 2017 na nejméně 690 v
roce 2018.
„Dramatický globální
pokles poprav dokazuje, že i ty nejvíce nepravděpodobné země začínají měnit své
cesty a uvědomují si, že trest smrti není odpovědí,“ řekl generální tajemník Amnesty Kumi Naidoo.
„Navzdory některým
regresivním krokům počet poprav vykonaných několika nejhoršími pachateli
výrazně poklesl. To je nadějná vyhlídka toho, že je jen otázka času, kdy bude
tento krutý trest odsunutý do historie – tam, kam patří,“ dodal Naidoo.
Znovuzavedení trestu
smrti
Ale rok 2018 nepřinesl jen dobré zprávy: Amnesty zaznamenala nárůst poprav v Bělorusku, Japonsku, Singapuru, Jižním Súdánu nebo USA. Svou první
popravu od roku 2009 provedlo Thajsko.
A prezident Srí Lanky Maithripala
Sirisena vyhrožoval, že i jeho země po více než 40 letech obnoví popravy. Letos
v únoru dokonce uveřejnil inzerát, že hledá popravčí.
„Pozitivní zprávy z
roku 2018 nám kazí několik států, které jsou rozhodnuté postavit se proti příznivému
trendu,“
upozornil Kumi Naidoo a dodal: „Tyhle
země jsou ale ve velké menšině a pořád jich ubývá. Všechny státy, které se
stále uchylují k trestu smrti, vyzývám, aby jednaly odvážně a učinily přítrž
nejhoršímu trestu co nejdřív.“
Noura Husseinová, mladá súdánská
žena, byla v květnu 2018 odsouzena k smrti za to, že zabila muže, kterého si
byla nucena vzít, když se ji snažil znásilnit. Po globálním protestu, včetně velkých
kampaní Amnesty, byl její rozsudek smrti zrušen a místo toho dostala pětiletý
trest odnětí svobody.
Noura řekla Amnesty: „Byla
jsem v naprostém šoku, když mi soudce řekl, že jsem byla odsouzena na smrt.
Neudělala jsem nic, za co bych si zasloužila zemřít. Nemohla jsem uvěřit míře
nespravedlnosti – zejména vůči ženám. Nikdy
předtím jsem si nepředstavovala, že bych byla popravena. První věc,
která mi přišla na mysl, bylo: „Jak se lidé cítí, když jsou odsouzeni na smrt?
Co dělají?‘. Můj případ byl obzvláště tvrdý, protože v době odsouzení se ke mně
neznala moje rodina. Byla jsem sama na to, abych se s tím nějak
vypořádala.“
Největší světoví
popravčí
Čína zůstala i v roce 2018
největším světovým popravčím – ale reálný rozsah použití trestu smrti v Číně
neznáme, protože tyto údaje jsou klasifikovány jako státní tajemství. Amnesty
je přesvědčena, že jsou v Číně ročně odsouzeny
k smrti a popraveny tisíce lidí.
Počet poprav byl státním
tajemstvím i ve Vietnamu – statistiky
za rok 2018 ale úřady zveřejnily. A tím se Vietnam rázem dostal mezi 5
největších popravčích: Čína (1000+
), Írán
(nejméně 253), Saúdská Arábie (149),
Vietnam (nejméně 85) a Irák (nejméně 52).
Hồ
Duy Hải, odsouzený za krádež a vraždu
poté, co řekl, že byl mučen, aby podepsal „přiznání“, byl v roce 2008 odsouzen
k trestu smrti. Zůstává v cele smrti a stres z čekání na trest má obrovský
dopad i na jeho rodinu. Jeho matka Amnesty řekla: „Je to už 11 let, co ho zatkli, a naše rodina byla rozdělena. Tuto
bolest už nesnesu. Trpím jen tím, když myslím, jak se tam cítí. Chtěla bych,
aby mezinárodní společenství pomohlo znovu sjednotit moji rodinu. Jste moje jediná
naděje.“
I přes výrazný pokles počtu
poprav, které byly provedeny, zodpovídá Írán
stále za více než třetinu poprav ve
světě.
Amnesty taky znepokojil prudký
nárůstem počtu rozsudků smrti, které
byly v některých zemích v průběhu roku uloženy: V Iráku se počet zvýšil čtyřnásobně z nejméně 65 v roce 2017 na
nejméně 271 v roce 2018. V Egyptě se
počet rozsudků smrti zvýšil o více než 75% z minimálně 402 v roce 2017 na
nejméně 717 v roce 2018. Tento nárůst lze připsat praktikám egyptských úřadů ve
vydávání hromadných rozsudků smrti po absolutně nespravedlivých procesech, často na základě „přiznání“ získaných mučením a špatným vyšetřováním policie.
Globální trend směrem ke zrušení trestu smrti
Celkově nám údaje z
roku 2018 ukazují, že trest smrti je rozhodně
na ústupu, a že na celém světě jsou podnikány účinné kroky k ukončení
používání tohoto krutého a nelidského trestu.
Burkina Faso například přijala nový trestní zákoník, který zrušil trest smrti. Gambie i Malajsie
vyhlásily oficiální moratorium na popravy. Ve státě Washington prohlásili trest smrti za protiústavní.
Během Valného shromáždění OSN v prosinci 2018
hlasovalo 121 zemí – bezprecedentní
počet – na podporu globálního moratoria na trest smrti. Proti němu hlasovalo
pouze 35 států.
„Globální konsenzus se pomalu, ale jistě vyvíjí směrem k ukončení
používání trestu smrti. Amnesty už víc než 40 let bojuje za zastavení poprav na
celém světě – ale s více než 19 000 lidmi v celách smrti náš boj zdaleka
nekončí,“ shrnuje Kumi Naidoo. „Od
Burkiny Faso po USA jsou podnikány konkrétní kroky ke zrušení trestu smrti. Teď
je na dalších zemích, aby následovaly tenhle příklad. Všichni chceme žít v
bezpečné společnosti, ale popravy nejsou nikdy řešením. S pokračující podporou
lidí na celém světě můžeme skoncovat s
trestem smrti jednou provždy,“ uzavřel Naidoo.
Ke konci roku 2018
zrušilo 106 zemí trest smrti za
všechny trestné činy zákonem a 142 zemí
zákonem nebo v praxi.
Trest
smrti je nejhorší, krutý, nelidský a ponižující trest. Amnesty ho odmítá ve
všech případech bez výjimky – bez ohledu na povahu nebo okolnosti trestného
činu, na to, kdo je obviněn, vinu, nevinu nebo metodu popravy.