Členové rodiny a očití
svědkové sdělili Amnesty International, že tito čtyři chlapci ve věku 15–17 let
byli naverbováni bojovníky Hútské ozbrojené milice, lokálně známé také jako
Ansarullah, v hlavním městě Saná. O odvedení vlastních dětí se dozvěděli jen
díky upozornění místních obyvatel, kteří popsali, jak je v polovině února viděli
s dalšími šesti dětmi nastupovat do autobusu u místního Hútského centra.
„Je otřesné, že Hútské milice
odvádějí děti od rodičů a z domovů, že jim berou právo prožívat plnohodnotně dětství,
a místo toho je v přední linii vystavují riziku smrti,“ řekla Samah Hadid,
zástupkyně ředitele Amnesty International v Bejrútu.
„Jedná
se o hanebné a hrubé porušení mezinárodního práva. Hútové musí okamžitě zastavit
všechny formy rekrutování dětí mladších 18 let a propustit je ze svých řad.
Mezinárodní společenství by mělo podporovat návrat a znovuzačlenění demobilizovaných
dětí do původního prostředí.“
Rodiny
čtyř chlapců odvedených v polovině února obdržely později zprávu, že se jejich
děti nacházejí na nejmenovaném místě na jemensko-saúdské hranici.
PŘESVĚDČOVACÍ
METODY
Dotazovaní
popsali, jak hútští představitelé řídí centra, kde organizují modlitby, kázání
a přednášky. Právě při nich totiž mladé chlapce a muže podněcují ke vstupu do řad
bojovníků, v nichž mají bránit v přední linii Jemen před Saúdskou
Arábií.
Podle
očitého svědka byli dva z oněch čtyř chlapců naverbováni v lednu místním hútským
zástupcem ještě před návratem domů, a sice během vstupního zasvěcení v Koránské
škole poblíž města Saná. Jejich rodiny neměly o těchto aktivitách nejmenší
ponětí. Jeden z otců vypověděl, že mu syn pouze sdělil, že učební plán
zahrnoval historii světových válek a dále to, co sám popisoval jako „koaliční
válku vedenou Saúdskou Arábií proti jemenskému lidu“.
Někteří
rodinní příslušníci vypověděli, že k intenzivnějšímu náboru dětských vojáků v
jejich sousedství dochází proto, že mnoho dětí již nenavštěvuje běžnou školu.
Válka si vybírá svoji ekonomickou daň, a spousta rodin si už dlouho nemůže
dovolit platit náklady potřebné na dopravu dětí do škol. Na mnoha místech se
již ani nevyučuje. Učitelé stávkují, protože
už nedostávají žádný plat.
Další
člen rodiny dosvědčuje, že Hútové stanovili místním zástupcům náborové kvóty,
které mnohdy doprovází výhrůžky trestů za jejich neplnění.
Bratr
16letého chlapce, který byl odveden, řekl o rekrutovaných: „Jsou jenom nadšení
z toho, že můžou střílet z kalašnikovů a pistolí a oblékat si uniformy. Hútové
říkají, že je tam [v přední bojové linii] tak málo bojovníků, že obcházejí
rodiny a z každé si odvedou jedno dítě. Pokud syn v přední linii zemře, dají
otci měsíční plat a zbraň, aby ho umlčeli.”
Mnoho
rodin se obává odvety na dětech, které Hútové odvedli, nebo na ostatních dětech,
popř. dalších blízkých, pokud by o verbování veřejně hovořily.
Jeden
otec řekl: „Odvedli nám mnoho dětí, ale lidé se neodvažují o tom mluvit nebo s tím
cokoliv dělat. Bojí se zatčení.“
Dva z dotazovaných,
jež Amnesty International oslovilo, sdělili, že Hútové slibují rodinám finanční
kompenzaci, aby je umlčeli. Slibují 20 000 až 30 000 jemenských
rijálů (přibližně 80 až 130 amerických dolarů) měsíčně za dítě, pokud se stane
mučedníkem v přední linii. Hútové dále rodinám vzdávají čest tím, že tisknou pamětní
plakáty chlapců, jež následně vyvěšují, aby zdůraznili podíl mladých bojovníků
ve válce. Dva z dotazovaných zdůraznili, že naverbované děti pocházejí
obvykle z chudších poměrů.
Jména
dětských vojáků, rodinných příslušníků a dalších respondentů stejně jako přesné
údaje o verbování chlapců nejsou z bezpečnostních důvodů zveřejněny.
POZADÍ KAUZY
K únoru 2017 byly pobočky OSN
schopny doložit téměř 1 500 případů dětí odvedených od března 2015 všemi
stranami konfliktu. Organizace Human Rights Watch již dříve, v květnu 2015, zdokumentovala nábory, výcvik i zneužití
dětských vojáků jednotkami Hútů.
V roce 2012 se sešel hútský vůdce
Abdel Malik al-Huthi se zvláštní zmocněnkyní OSN pro děti v ozbrojeném
konfliktu Leilou Zerrougui a zavázal se k ukončení odvodů a využívání
dětských vojáků. Nicméně mezi lednem 2015 a listopadem 2016; během posledních
šesti terénních misí do Jemenu ovládaného Húty zaznamenalo Amnesty
International využití dětských vojáků na kontrolních stanovištích. Některé
držely v jedné ruce knihu a v druhé kalašnikov.
V posledních
několika letech byly některé ze stran konfliktu připojeny kvůli porušování
dětských práv do výroční zprávy generálního tajemníka OSN o využití dětí v ozbrojeném
konfliktu, zahrnujícím verbování a využívání dětských vojáků.
Patří sem Hútové, Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), několik sekcí jemenských
ozbrojených sil a provládní milice.
Vojenská koalice vedená Saúdskou Arábií byla na seznamu
aktérů porušujících dětská práva do chvíle, než ji bývalý generální tajemník
OSN Ban Ki-moon ze seznamu odstranil. Jednalo se o výsledek „přímého
diplomatického tlaku“ Saúdské Arábie, což je v příkrém rozporu
s jasnými důkazy, které ukazují porušování dětských práv ze strany koalice
v konfliktu v Jemenu.
Z výroční zprávy generálního tajemníka pro otázky dětí v ozbrojených
konfliktech annual report of
the Secretary-General on children and armed conflict vydané v dubnu 2016, plyne, že od počátku
konfliktu v Jemenu v březnu 2015 má koalice vedená Saúdskou Arábií na
svědomí 60% všech usmrcených a zraněných dětí a akce Hútů 20%. Amnesty
International opakovaně dokumentovalo porušování mezinárodních lidských práv a
humanitárního práva ze strany členů koalice v průběhu konfliktu, a to
včetně porušování práv dětí. Jednalo se o letecké útoky na školy a použití
mezinárodně zakázané kazetové munice, které zabily tři děti a devět zmrzačily.
Rekrutování a využívání dětí mladších 15 let stranami konfliktu je podle
Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a tradičního mezinárodního humanitárního práva válečným zločinem. Velitelé,
kteří o takovém porušování věděli nebo měli vědět, a přesto nepodnikli žádná
účinná opatření, mohou být trestně stíháni v rámci odpovědnosti za vydané
rozkazy. Jemen je smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte a Opčních protokolů o
zapojení dětí do ozbrojených konfliktů, jež zakazují odvody a využívání dětí ve
válečném konfliktu. Opční protokol stanovuje hranici 18 let jako minimální věk
pro jakoukoliv účast v ozbrojeném konfliktu u ozbrojených sil nebo nevládních
ozbrojených skupin.
