Politika „démonizace“ rozděluje a přináší strach

„V roce 2016 se celosvětově
dostalo cynické užívání ´my versus oni´ a narativ obviňování, nenávisti a
strachu na úroveň, která byla naposledy snad ve třicátých letech 20. století.
Příliš mnoho politiků své postoje odůvodňuje ekonomickými a bezpečnostními
obavami a používají jedovatou a spory vyvolávající manipulaci za účelem
vítězství ve volbách,“ sdělil Salil Shetty, generální tajemník Amnesty
International.„Kontroverzní vyvolávání
strachu se celosvětově stalo nebezpečnou hybnou silou. Ať už se jedná o Trumpa,
Orbána, Erdogana nebo Duterteho, více a více politiků, kteří sami sebe nazývají
anti-establishmentem, se ohání agendou, která z jedněch činí honicí psy a
z jiných obětní beránky. Současná
démonizující politika beze studu propaguje nebezpečné myšlenky, že někteří lidé
jsou lidmi méně, než jiní a zbavují tak celé skupiny lidí lidské podstaty “
dodává. 

Démonizující politika má
celosvětově negativní dopad na lidská práva 

Změny
v politických postojích v roce 2016 odhalily možnosti nenávistné
rétoriky. Celosvětový trend rozzlobenějších a spory vyvolávajících politiků
můžeme ilustrovat trumpovskou jedovatou rétorikou jeho volební kampaně.
Ale i jiní lídři po celém světě svou budoucí moc zakládají na narativu strachu,
obviňování a rozdělování společnosti. 

To
má stále vzrůstající dopad na politiku a dění. V roce 2016 vlády zavíraly
oči před válečnými zločiny, protlačily dohody, které oslabují právo žádat o
azyl, přijaly zákony, které porušují svobodu projevu, podněcovaly vraždy lidí
jenom proto, že jsou podezřelí z užívání drog, ospravedlňovaly mučení a masová
sledování, rozšířily moc policie a soustředily se na uprchlíky a migranty – výroční
zpráva Amnesty International dokládá, že 36
zemí porušilo mezinárodní právo nezákonným posíláním uprchlíků zpět do země
původu, kde byla jejich práva v ohrožení. 

Prezident
Trump proměnil svou nenávistnou a xenofobní volební rétoriku ve skutečnost. Podepsal
exekutivní příkaz ve snaze zabránit uprchlíkům v přesídlení do USA. Austrálie
záměrně zadržuje a nechává trpět uprchlíky na ostrovech Nauru a Manus, Evropská
unie uzavřela s Tureckem nezákonnou a
bezohlednou dohodu o posílání uprchlíků zpět a Mexiko se Spojenými státy nadále
pokračují v deportacích lidí z násilí zmítané Střední Ameriky. 

V
Číně, Egyptě, Etiopii, Indii, Íránu, Thajsku a Turecku zavádějí přísná a tvrdá
opatření, v dalších zemích zase obtěžující bezpečnostní opatření, jako jsou
prodloužený výjimečný stav ve Francii nebo bezprecedentní zákony týkající se
sledování ve Velké Británii. Dalším znakem politických vůdců byl vzestup anti-feministické
a anti- LGBT+ rétoriky, jako snahy omezit práva žen v Polsku, což se
setkalo s masivními protesty. 

„Místo boje za lidská práva si
příliš mnoho čelních představitelů osvojilo ve svůj prospěch dehumanizující
program. Mnozí z nich kvůli zisku politických bodů nebo za účelem odvedení
pozornosti od svých vlastních pochybení zajistit ekonomická a sociální práva
porušují práva některých skupin lidí,“ upozorňuje Salil Shetty a
dodává: „V roce 2016 se nejhorší formy
dehumanizace staly vůdčí silou hlavního proudu světové politiky. Hranice toho,
co je ještě akceptovatelné, byly posunuty. Politici beze studu a aktivně
legitimizují všechny druhy nenávistné rétoriky a politiky postavené na identitě
lidí: nenávist, rasismus a homofobie. Prvními terči se stali uprchlíci. Pokud
však toto bude pokračovat v roce 2017, do hledáčku se dostanou i ostatní.
Dozvuky povedou k dalším útokům založeným na rase, pohlaví, národnosti a
víře. Pokud se přestaneme dívat jeden na druhého jako na lidské bytosti se
stejnými právy, přiblížíme se tím k okraji bezedné propasti.“ 

Svět zavírá očí
před velkými krutostmi 

Amensty
International upozorňuje, že v roce 2017 se současná krize zhorší kvůli absenci
pevného vedení v oblasti lidských práv na chaotické světové scéně.

„Díky tomu, že světoví vůdci
postrádají politickou vůli, aby vyvinuli tlak na ostatní státy, které porušují
lidská práva, základní pravidla počínaje zodpovědností za masové násilnosti až
po právo na azyl jsou v sázce,“ varuje Salil Shetty. „Dokonce státy, které už jednou prohlásily,
že budou bojovat za práva v zahraničí, jsou nyní příliš zaneprázdněné
řazením zpátečky v oblasti lidských práv na domácí scéně, než aby ostatní vedly
k odpovědnosti. Čím více zemí slevuje ze základních závazků v oblasti
lidských práv, tím více riskujeme dominový efekt, že lídři budou od už zavedené
ochrany lidských práv ustupovat.“

Svět
čelí dlouhému seznamu krizí s malou politickou vůlí postavit se jim:
jmenujme země, jako jsou Sýrie, Jemen, Libye, Afghánistán, Středoafrická
republika, Burundi, Irák, Jižní Súdán nebo země Střední Ameriky. Výroční zpráva
Amnesty International dokládá spáchání
válečných zločinů v roce 2016 přinejmenším ve 23 zemích. Navzdory
těmto výzvám, mezinárodní netečnost vůči válečným zločinům se stává pěvně
zakořeněnou normou. Bezpečnostní rada OSN je paralyzovaná soupeřením svých
stálých členů.

„Začátek roku 2017 zastihl
mnoho nejmocnějších států, jak sledují své národní zájmy na úkor mezinárodní
spolupráce. Toto riskování nás vrhá do více chaotického a nebezpečného světa,“ řekl Salil
Shetty. „Nový světový řád, ve kterém jsou
lidská práva vykreslována jako bariéra národních zájmů, nebezpečně snižuje
možnost řešení hromadných násilností. Navíc
nechává otevřené dveře násilným reminiscencím z historie. Mezinárodní
komunita již odpověděla ohlušujícím mlčením na bezpočet

násilností, které se odehrály
v roce 2016: přímý přenos hororu jménem Aleppo, tisíce policejních obětí
na Filipínách v „drogové válce“, užití chemických zbraní a stovky vypálených
vesnic v Dárfúru. Velkou otázkou roku 2017 bude, jak daleko nechá svět
tyto násilnosti dojít, než se odhodlá s nimi něco dělat.“ 

Kdo se postaví na stranu
lidských práv? 

Amnesty
International vyzývá lidi po celém světě, aby se postavili proti cynickým
snahám zařadit zpátečku v dlouhodobých snahách o zavedení lidských práv výměnou
za nejasný příslib prosperity a bezpečí.

Výroční
zpráva upozorňuje, že celosvětová solidarita a mobilizace veřejnosti bude mít
mimořádný význam v obraně jednotlivců, kteří se staví mocným a chrání
lidská práva. Ta jsou často vládami označováni jako hrozba ekonomického
rozvoje, bezpečnosti nebo ostatních priorit.

Výroční
zpráva Amnesty International přináší informace o lidech, kteří byli v roce 2016 ve 22 zemích zabiti kvůli
nenásilnému boji za lidská práva. Jsou mezi nimi ti, kteří bránili menšiny
a malé komunity proti ekonomickým zájmům, bojovali za práva žen nebo LGBT+
komunity. Zabití známého honduraského domorodého vůdce a obránce lidských práv
Berta Cácerese 3. března 2016 vyslalo mrazivou zprávu všem aktivistům. Nikdo
nebyl postaven před spravedlnost. 

„Nemůžeme jen pasivně spoléhat
na vlády, že se postaví na obranu lidských práv. My, veřejnost, musíme být
aktivní. S politiky, kteří jsou stále více svolní démonizovat celé skupiny
lidí, nebyla nikdy potřeba nás všech bojovat za základní hodnoty lidské
důstojnosti a rovnost větší,“ vyzval  Salil Shetty. 

Souvislosti 

Amnesty
International zdokumentovala závažná porušení lidských práv v roce 2016 ve
159 zemích světa. Protilidskoprávní rétorika, státní tvrdé zásahy proti
aktivismu nebo svobodě slova. Tady jsou některé příklady: 

Bangladéš: Namísto
zajištění ochrany nebo vyšetřování případů zabití aktivistů, novinářů a
bloggerů, začaly vést úřady soudní řízení proti médiím a opozici, třeba i za  facebookové příspěvky.

Čína: Tvrdé zásahy
proti právníkům a aktivistům stále pokračují, včetně věznění bez možnosti
jakékoli komunikace, přiznání v přímém televizním přenosu a obtěžování
rodinných příslušníků.

Demokratická republika Kongo:
Prodemokratičtí aktivisté se stali předmětem svévolného uvěznění a
u některých z nich došlo k prodloužení vězení v naprosté
izolaci.

Egypt: Úřady použily
cestovních zákazů, finančních omezení a zmrazení majetku za účelem rozložení, očernění
a umlčení občanské společnosti.

Etiopie: Vláda je
stále více a více netolerantní vůči nesouhlasným hlasům, které zaznívají proti
protiteroristickým zákonům a stavu nouze spojeným s tvrdými zákroky proti
novinářům, obráncům lidských práv, politickým opozičníkům a, obzvlášť,
protestujícím, kteří se setkali s nepřiměřeným a někdy smrtelným násilím.

Francie: Přehnaně
tvrdá bezpečnostní opatření v prodlouženém výjimečném stavu se dotkla
tisíců domácností, ve kterých došlo k domovním prohlídkám, cestovním
zákazům a zadržením.

Maďarsko: Vládní
rétorika podpořila kontroverzní politiku vize „Pevnosti Evropa“, která v praxi
znamená systematické tvrdé zákroky proti právům uprchlíků a migrantů. 

Írán: Tvrdé
potlačení svobody projevu, klidného shromažďování a náboženského vyznání.
Nenásilní kritici byli uvězněni po nespravedlivých procesech. Jsou mezi nimi
novináři, právníci, bloggeři, studenti, bojovníci za práva žen a dokonce i
hudebníci.

Myanmar/Barma: Desetitisíce
příslušníků kmene Rohingyů, kteří jsou stále utlačováni kvůli své národnosti,
byly vysídleny v rámci „čistící akce“. Zprávy mluví o nahodilých palbách
do civilistů, znásilnění nebo svévolném uvěznění. Mezitím státní média
uveřejňují názorové články používající dehumanizující jazyk.

Filipíny: Vlna
mimosoudních poprav následovala po projevu prezidenta Duterteho, ve kterém
slíbil, že se postará o zabití desítek tisíc lidí, kteří jsou podezřelí ze
zapletení se do drogových obchodů.

Rusko: Vláda utahuje
smyčku kolem nevládních organizací a sílí její propaganda označující je jako
„nežádoucí osoby“ nebo „cizí agenty“. Dle zákona o „cizích agentech“ došlo
k prvnímu trestnímu řízení s nevládními organizacemi.  V zahraniční politice došlo
k naprosté ignoraci mezinárodního humanitárního práva v Sýrii.

Saúdská Arábie: Kritici,
obránci lidských práv a bojovníci za práva menšin byli zadrženi a uvězněni na
základě vágního obvinění „napadání státu“. Koaliční síly vedené Saúdskou Arábií
se dopustily vážných porušení mezinárodního práva, údajně včetně válečných
zločinů v Jemenu. Koaliční síly útočily bombami na školy, nemocnice,
tržnice a mešity a to zbraněmi, kterými je zásobily Spojené státy americké a
Velká Británie, včetně mezinárodně zakázaných kazetových pum.  Zabily a zranily tisíce civilistů.

Jižní Súdán: Stále
pokračující boje mají devastující humanitární důsledky pro civilní
obyvatelstvo, společně s porušováním mezinárodních lidských práv a práva
humanitárního.

Súdán: Na základě
důkazů existuje silné podezření na použití chemických zbraní vládními
jednotkami v Dárfúru. Domnělí oponenti a vládní kritici byli zatčeni a
uvězněni. Nepřiměřené použití síly úřady při rozhánění shromáždění
způsobilo vysoké počty mrtvých a zraněných.

Sýrie: Beztrestnost
za spáchání válečných zločinů a nepřípustné porušování lidských práv stále
pokračují, včetně nerozlišujících či přímých útoků na civilisty a vleklá obléhání.
Kvůli věznění, týrání, únosům a nuceným odsunům aktivistů ze země téměř zcela
zkolabovala lidskoprávní komunita.

Turecko: Desetitisíce
uvězněných po nepodařeném státním puči, stovky nevládních organizací
s pozastavenou činností, hromadné tvrdé zákroky proti médiím a pokračující
útoky na kurdských územích.

Velká Británie: Po referendu
o členství v Evropské unii došlo k prudkému nárůstu zločinů
z nenávisti. Nový zákon týkající se sledování poskytl výzvědným službám a
ostatním vládním úřadům významný nárůst možností, jak vnikat v masivním
měřítku lidem do soukromí.

Spojené státy americké: Volební
kampaň poznamenaná rétorikou diskriminace, nenávisti a xenofobie vážně zvýšila
obavy o pevnost závazků v oblasti domácích i světových lidských práv
v budoucnu.

Venezuela: Silný odpor
proti obráncům lidských práv, kteří projevili znepokojení nad humanitární krizi
způsobenou neschopností vlády dostát hospodářským a sociálním právům
obyvatelstva.

ČESKÁ REPUBLIKA

Vláda
přijala opatření zaměřená na řešení problémů týkajících se diskriminace
romských dětí ve vzdělávání, na které upozornila Evropská komise. Stále
pokračují protesty proti migrantům a uprchlíkům a skupiny, které uprchlíky
podporují, čelí hrozbám ze strany krajní pravice. 

Romové 

Právo
na vzdělání

Dne 1.
září vstoupila v platnost novela Školského zákona. Ta byla přijata
v roce 2015 v reakci na řízení zahájené Evropskou komisí v rámci
porušení směrnice o rasové rovnosti. Pozitivní reformy zahrnovaly podpůrná
opatření pro děti, u kterých jsou identifikovány speciální vzdělávací potřeby,
zavedení povinného roku mateřské školy pro všechny děti a snaha integrovat všechny
děti s lehkým mentálním postižením do běžných škol a zajistit tak inkluzivní
vzdělávání. Národní a mezinárodní nevládní organizace tyto reformy přivítaly,
nicméně zdůrazňují, že je třeba zavést i další opatření, která by pomohla
vypořádat se se škodlivými postoji vůči Romům a poskytnout dostatečné
prostředky na podporu vzdělávání těch žáků, kteří to potřebují. 

Nucená
sterilizace

V březnu
Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN (CEDAW) doporučil
ustanovení mechanismu, který by poskytl kompenzace romským ženám, které se
staly oběťmi nucené sterilizace a ustanovení nezávislého orgánu, který by
vyšetřil celkový rozsah důsledků těchto zákroků. Ke konci loňského roku vláda
ještě nepodnikla žádné kroky, které by vedly k těmto opatřením.

Projevy nenávisti

Protesty
proti migrantům a uprchlíkům stále pokračují. V únoru se v Praze
účastnily tisíce lidí demonstrací proti uprchlíkům, načež byla napadena
Klinika, kde sídlí kancelář organizace věnující se právům uprchlíků. Jedna
osoba byla zraněna. V dubnu bylo několik pražských podniků, které jsou
členy kampaně „HateFree Zóny“ napadeno spreji s nenávistnými vzkazy a
krajně pravicovými symboly. V září bylo obviněno pět osob z trestného
činu poškozování majetku a za „projev sympatií k hnutí směřující
k potlačení lidských práv a svobod“. Poté v Praze došlo
k demonstraci proti „anti-hate“ tendencím, které se zúčastnilo několik set
lidí. Prezident Zeman i nadále pokračoval v označování uprchlíků a
žadatelů o azyl za hrozbu. V srpnu jeden muž v Jiřetíně pod Jedlovou
(okr. Děčín) vystřelil do vzduchu a křičel rasistické urážky na romské děti,
které zde byly na letním táboře. Dle výpovědi organizátorů tábora místní
policie nevyslala na místo hlídku, i když byla opakovaně žádána o pomoc.
V září vyšetřování krajské policie zamítlo tato tvrzení, ale zjistilo, že
incident nebyl důkladně prošetřen.

Uprchlíci a žadatelé o azyl

Vláda
souhlasila s pokračováním přesidlování dle uprchlických kvót navržených
Evropskou unií, avšak s přísnými bezpečnostními podmínkami. Do země bylo
ke konci roku přesídleno pouze 52 uprchlíků a 12 jich bylo relokováno. Rutina
zadržování žadatelů o azyl a migrantů stále pokračuje.

Práva LGBT+

V červnu
ústavní soud shledal, že paragraf 13(2) Zákona o registrovaném partnerství,
který zakazoval jedincům stejného pohlaví žijícím v registrovaném
partnerství adoptovat děti a brát si je do pěstounské péče, je protiústavní. Toto
ustanovení bylo zrušeno.

Práva žen

V květnu
podepsala Česká republika Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na
ženách a domácímu násilí s úmyslem ratifikovat ji v polovině roku 2018.
V březnu Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod
OSN (CEDAW) konstatoval v České republice nízký počet soudních řízení ve
věci diskriminace žen a doporučil zavedení bezplatného právního systému pro
pomoc v takových případech. Výbor rovněž vyjádřil znepokojení nad stále
trvajícím rozdílem v odměňování žen a mužů, a to v průměru o 21%.
Jedná se o třetí nejvyšší rozdíl v EU.