ZA SVOBODU A LIDSKÁ PRÁVA V BĚLORUSKU
Bělorusko zažívá od srpnových prezidentských voleb 2020 bouřlivé období. Proti diktátorovi prezidentu Alexandru Lukašenkovi se totiž postavila trojice žen, která dokázala do ulic, navzdory tvrdým represím, přivést tisíce Bělorusů a Bělorusek, kterým už došla trpělivost s jeho autoritářskou vládou. Ta trvá již 26 let. Krátce po volbách se ovšem Lukašenkův režim vzpamatoval a tvrdě zasáhl. Těžká technika, slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, střelba gumovými projektily, mlácení obušky a nevídaná policejní brutalita, včetně zdokumentovaných případů mučení, několika mrtvých a přes 27 000 svévolně zadržených.
ŽENY V PRVNÍ LINII PROTESTŮ
Role žen se stala jedním z ústředních motivů běloruské prodemokratické opozice již mnoho měsíců před srpnovými volbami. Lukašenkův režim totiž ve své snaze o umlčení mužů z řad svých kritiků naprosto podcenil sílu a odhodlání s jakou do prezidentských voleb promluvily ženy. Celý svět obletěl příběh Svjatlany Cichanouské, která po květnovém zatčení svého manžela, známého YouTubera a prezidentského kandidáta nejen zastoupila jeho roli - coby hlavní vyzývatelka Alexandra Lukašenka ve volbách - ale především se stala sjednotitelkou a lídryní prodemokratické opozice požadující ukončení 26 let trvajícího autoritářského režimu.
Mnoho dalších žen se při podobných okolnostech okamžitě ujalo vůdčích rolí v rámci hnutí a jasně tím ukázaly, že mohou být pro totalitní režim minimálně stejně nebezpečné jako jejich mužští kolegové. Nejen Marie Kolesnikova, vedoucí štábu dalšího zatčeného prezidentského kandidáta Viktara Babarinka, koordinátorka dobrovolníků lidskoprávního centra VIASNA Marfa Rabkova, manželka kandidáta vyloučeného z voleb Valeryho Capkala Veranika Capkala, novinářka, spisovatelka a laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Aleksievich a mnoho jiných.
Další tisíce žen a dívek, týden co týden oblečeny většinou v bílém a s květinou v ruce, se staly hybnou silou protestů a demonstrací v ulicích běloruských měst.
PODPOŘME JEJICH BOJ ZA SVOBODU
Lidé bojující za svobodu a lidská práva v ulicích běloruských měst ale i lídryně opozice v exilu jsou již psychicky i fyzicky vyčerpaní z brutálních represí, zatýkání i úřední šikany Lukašenkova režimu. Amnesty proto na podporu vyhlásila mezinárodní solidární fotoakci.
Vyzýváme veřejnost, aby se zapojila do solidární globální akce na podporu svobody a lidských práv v Bělorusku.
Ideální je se po vzoru běloruských žen vyfotit s květinou a fotku spolu s hashtagy #standwithbelarus a #zasvobodnebelorusko umístit na sociální sítě.
5 známých ženských osobností českého veřejného života se u příležitosti Mezinárodního dne žen již nechalo vyfotografovat. Chtějí spolu s Amnesty motivovat českou veřejnost k zapojení do solidární fotoakce. Jednu z předních lídryň běloruské komunity v Česku Krysčinu Šyjanok doplnila herečka Martha Issová, novinářka Nora Fridrichová, herečka Tereza Těžká i zpěvačka a spisovatelka Tamara Klusová.
JAK SE DO SOLIDÁRNÍ FOTOAKCE ZAPOJIT?
1. Vyfoťte se s květinou nebo květinu namalujte, případně znázorněte jiným kreativním způsobem
2. Fotku s případným vzkazem sdílejte na svůj Instagram, Facebook nebo Twitter
3. Na Facebooku označte @AmnestyInternationalCR, na Instagramu @amnesty_cz a na Twitteru @amnestycz
4. Použijte hashtag #StandWithBelarus a #ZaSvobodneBelorusko
Fotky na kterých označíte Amnesty nebo nám je pošlete ve zprávě budeme sdílet ve společné galerii.
BĚLORUSKÝ REŽIM NEZNÁ MEZE
V Bělorusku již od 9. srpna 2020 probíhají masivní protesty proti výsledkům sporných prezidentských voleb, v nichž měl podle režimu údajně zvítězit Alexandr Lukašenko s 80 % hlasy nad hlavní vyzývatelkou Svjatlanou Cichanouskou, která měla v té době masivní podporu běloruské společnosti. Tyto výsledky byly běloruskou veřejností odmítnuty - jednak na základě výsledku, který neodpovídal výstupům s exit pollů, svědectvím o podvodech ve volebních místnostech ale také kvůli vlně zatýkání opozičních předáků a aktivistů, které volbám předcházelo. Hned po vyhlášení předběžných výsledků oznámených státní volební komisí vyšlo tisíce lidí do ulic Minsku a dalších měst. Síla a masovost povolebních protestů jasně ukázaly, že běloruské společnosti s posledním totalitním režimem v Evropě došla trpělivost.
Amnesty ve výzkumné zprávě Tvrdý zákrok shora: Genderově podmíněná odveta (EN, PDF) rozkrývá pomyslnou příručku bezpečnostních složek s represivními opatřením zaměřenými specificky na ženy, včetně hrozeb sexuálního násilí nebo odebrání dětí. Ve zprávě Bělorusko: Nejste lidské bytosti“ (EN, PDF) pak předkládá drastické zprávy o policejní brutalitě a mučení zadržených.
Například Maryja Kalesnikava byla dne 7. září 2020 odvlečena maskovanými muži v civilním oblečení a násilím odvezena na hranici s Ukrajinou, kde se bránila vyhoštění roztrháním cestovního pasu. Následně byla zatčena a hrozí jí 5 let vězení. Podobně čeká v běloruských věznicích dalších 258 lidí.
Připojte se, prosím, k podpisu online petice za zastavení trestního stíhání Maryje Kalesnikavé a dalších nespravedlivě pronásledovaných a vězněných lidí v Bělorusku.
Kromě zapojení se do solidární fotoakce nebo podpisu petice je možné podpořit práci Amnesty na běloruské kampani koupí symbolické virtuální květiny. Jen díky Vašim darům můžeme pokračovat v našem úsilí za svobodu a lidská práva pro všechny.