© Amnesty International
„Čína běžně
zneužívá svůj vlastní národní bezpečnostní rámec jako záminku k zacílení na
aktivisty v oblasti lidských práv a potlačení všech forem nesouhlasu. Tento
nebezpečný navrhovaný zákon vysílá dosud nejjasnější zprávu, že je dychtivá
udělat totéž v Hongkongu. A to co nejdříve“, komentuje návrh čínské
vlády uzákonit novou legislativu národní bezpečnosti pro Hongkong Joshua
Rosenzweig, zástupce regionálního ředitele pro východní a jihovýchodní Asii.
„Hongkongská vláda
postupně přijala vágní a všestrannou definici „národní bezpečnosti“ pevniny,
aby omezila svobodu sdružování, projevu a právo na pokojné shromažďování. Tento
pokus o agresivní prosazení prostřednictvím represivních bezpečnostních předpisů
představuje v Hongkongu kvaziexistenciální hrozbu pro právní stát a je zlověstným
okamžikem pro lidská práva ve městě.
Minulé národní
právní předpisy týkající se bezpečnosti v Číně téměř vždy znamenaly závažné
snížení práv na spravedlivý proces, v podstatě
naprosté obcházení normálního trestní řízení. Být obviněn z trestného
činu v oblasti národní bezpečnosti může znamenat vzetí do tajné vazby bez
vysvětlení, bez přístupu k právníkům nebo rodinám.
Peking tvrdí, že
tento zákon je navržen tak, aby do Hongkongu přinesl „stabilitu“, ale poslední
rok protestů ukázal, že represivní zákony nespokojenost nezpomalí, ale podpoří ji.
Lidem v Hongkongu nesmějí být jejich práva a svobody odebrány ve jménu přehnaných
bezpečnostních obav,“
uzavřel Rosenzweig.
Pozadí
Očekává se, že Čínský národní lidový kongres (NPC) podpoří
rozhodnutí týkající se „zavedení a posílení“ opatření národní bezpečnosti v
Hongkongu během jeho výročního plenárního zasedání, které právě probíhá.
Tímto rozhodnutím by Stálý výbor NPC byl zmocněn schvalovat právní
předpisy zaměřené na „separatismus, podvracení státní moci, terorismus a
zahraniční vměšování“. Rovněž by to umožnilo agenturám ústřední vlády
odpovědným za národní bezpečnost působit v Hongkongu.
Rozhodnutí vyzývá hongkongskou vládu, aby vytvořila a posílila
vnitrostátní bezpečnostní mechanismy a instituce, včetně vymáhání práva.
Vyžadovalo by to pravidelně informovat ústřední vládu o výkonu povinností
ohledně „zachování národní bezpečnosti a šíření národní bezpečnostní výchovy a
zákonného zákazu jednání ohrožujícího národní bezpečnost.“
Navrhované rozhodnutí vyžaduje, aby hongkongská vláda rychle
dokončila uzákonění vnitrostátních bezpečnostních předpisů, jak to vyžaduje
článek 23 její „mini ústavy, Základního zákona.“ Pokus o uzákonění právních
předpisů článku 23 v roce 2003 byl odložen poté, co se půl milionu lidí vydalo
do ulic, aby protestovali.
Právní předpisy navržené v rozhodnutí by byly uvedeny v příloze
III Základního zákona po vyhlášení Stálým výborem NPC, což znamená, že by se
mohly stát zákonem bez kontroly ze strany Hongkongské legislativní rady – a tím
by účinně obešly místní zákonodárce.
V roce 2015 Čína schválila zákon o národní bezpečnosti, který orgánům poskytnul rozsáhlé pravomoci pro
zakročení proti lidským právům a k jejich potlačení,
a to v oblastech, jako je politika, kultura, finance a internet.
Zpráva Amnesty International z roku 2019 s názvem Pekingská
červená linie v Hongkongu ukázala, jak čínské úřady použily svou širokou
definici „národní bezpečnosti“ k zacílení na novináře, aktivisty a kritiky ve
města.
