Na
hranicích Ukrajiny a Ruska i nadále hrozí eskalace ozbrojeného konfliktu. Amnesty International proto varuje, že pokud k ní dojde, může zanechat
na lidských právech devastující následky. Použití vojenské síly by totiž mohlo
ohrozit životy civilistů i tamní infrastrukturu. Způsobit by také mohlo nedostatek potravin a potencionálně masové přesuny lidí
snažících se před konfliktem uprchnout.
„Hrozba použití vojenské síly Ruskem
už nyní ovlivňuje lidská práva milionů lidí na Ukrajině i v dalších
zemích. Dopady eskalace konfliktu budou proto pravděpodobně devastující,“
okomentovala situaci generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard.
„Vojenské jednotky opakovaně beztrestně poškozovaly lidská práva civilistů. Je
proto na čase, aby tento krutý kolotoč skončil,“ dodala.
Například
ekonomická a sociální lidská práva už jsou nyní ovlivněny rostoucími cenami základních
potravin i zboží, a to včetně zdravotnických pomůcek. Mezi nejvíce
zasažené skupiny na Ukrajině pak patří senioři, děti a dospívající, ale také
lidé s nejnižším příjmem. Negativnímu dopadu neuniklo ani právo na vzdělávání.
Velká část ukrajinských škol totiž v posledních dvou týdnech střídavě zavírala
své dveře kvůli trvajícím obavám o bezpečnost žáků. V Rusku pak poklesla
hodnota rublu a tamní ceny zboží začaly také stoupat.
Historie se může opakovat
Ukrajina musí v posledních letech bojovat s konflikty na Donbasu iniciované
ruskou armádou a s ilegální anexí Krymu. Při podobných vojenských
konfliktech však musí být civilisté chráněni a kdokoli, kdo proti nim spáchá
zločin – musí být potrestán. Amnesty International bude proto
pečlivě situaci na Ukrajině monitorovat. Sledovat bude také dodržování mezinárodního
humanitárního práva, tedy zákonů vedení války, i dodržování mezinárodních lidskoprávních úmluv a dohod, a to všemi stranami.
„Historie ruských vojenských intervencí, ať už na Ukrajině, v Sýrii nebo v Čečensku, je spojená s neuvěřitelným ignorováním mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla k situaci Agnès Callamard.
Během vrcholu ozbrojeného konfliktu na Donbasu mezi lety 2014 a 2015 totiž mezinárodní
humanitární právo porušily všechny zúčastněné strany. Zapříčinily tím
nedobrovolný přesun více než milionu lidí a smrt tisíců lidí. Nedodržování mezinárodního práva ze strany ruských vojáků zůstal nepotrestaný
i v dalších konfliktech posledních let. Amnesty se proto obává, že se bude historie opět opakovat.
Například roku 2015 podnikla ruská armáda v Sýrii letecký útok na rezidentní
oblasti ve městech Homs, Idlib a Aleppo. Za tři měsíce tak zavraždila
nejméně 200 civilistů. V roce 2020 pak Amnesty informovala o tom, že ruské letectvo cílilo v Sýrii na školy a nemocnice, přestože podobné útoky OSN zakázala. Na Ukrajině pak
Ruskem podporované separatistické síly porušily mezinárodní humanitární právo
použitím nepřesně zamířených výbušnin v oblastech obydlených civilisty.
Stejného zločinu se pak dopustily rovněž ukrajinské vojenské složky. Kromě
toho byly zbraně rozmisťovány a používány z domovů nacházejících se v rezidentních
částech města. „Historie ruských vojenských intervencí, ať už na Ukrajině,
v Sýrii nebo Čečensku, je spojená s do očí bijícím ignorováním
mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla k situaci Agnès Callamard.
Podle ní se pak ruská armáda dopustila válečných zločinů, jelikož opakovaně
porušila zákony vedení války, například při selhání ochrany civilistů nebo
použití zakázaných zbraní.
Amnesty se rovněž obává vytvoření
nových milic na území Ukrajiny. Podobně ozbrojené skupiny podporované Ruskem
působící na Donbasu jsou totiž nechvalně známe nezájmem vůči mezinárodnímu
humanitárnímu právu a tudíž absencí zodpovědnosti. Příkladem jsou také ukrajinské
provládní polovojenské jednotky. „Pokud Západ a Rusko vstoupí do vyostřenější
konfrontace, mohly by začít aktivněji vstupovat do regionálních konfliktů po
celém světě,“ zhodnotila situaci generální tajemnice Amnesty. To
by podle ní také vedlo k využívání energetické politiky jako zbraně
a motivem států k používání síly v jejich zahraniční politice.
Hrozí krize na úrovni celého kontinentu
Konflikt na východě Ukrajiny vyústil v letech 2014 a 2015 v závažnou
lidskoprávní krizi. Její následky pociťuje tamní obyvatelstvo dodnes.
Miliony lidí byly nuceny opustit své domovy. Ti, kteří se rozhodli zůstat nebo
vrátit do konfliktní zóny pak žili v chudobě, jelikož se tamní ekonomika téměř
zhroutila. Další stovky se staly oběťmi nezákonných zatčení, vražd a poprav, mučení, únosů, nucených
přesunů nebo neoprávněného zadržování organizovaného jak separatisty, tak
vládními složkami.
„Pokud by Rusko mělo proti Ukrajině použít vojenskou sílu, museli by uprchlíci hledat ochranu v jiných zemích,“ připomíná generální tajemnice Amnesty.
Podle ukrajinského ministerstva pro sociální politiku žije i nadále na
Ukrajině 1,45 milionu lidí mimo své původní domovy. Utéct z nich museli
při konfliktu na Donbase a po anexi Krymu. „Je děsivé, jakých rozměrů by mohla situace
na Ukrajině po další eskalaci dosáhnout. Jednalo by se o humanitární katastrofu
na úrovni celého kontinentu, při které by miliony uprchlíků hledaly ochranu u
sousedních evropských států,“ popsala potencionální krizi Callamard.
„Ukrajina je v současnosti cílem pro lidi prchající z Ruska,
Běloruska nebo Středního východu. Pokud by Rusko mělo proti Ukrajině použít
vojenskou sílu, museli by uprchlíci hledat ochranu v jiných zemích,“
vysvětlila generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard. Podle ní
by se pokračující ozbrojený konflikt ve středu Evropy zahrnující nukleární
zbraně mohl potencionálně rozšířit do dalších států a ohrozit celý
geopolitický systém kontroly a rovnováhy. „Takový vývoj by však znamenal nepředvídatelné
globální následky pro lidská práva,“ dodala.
Lidská práva by eskalace konfliktu pošlapala především kvůli potencionální hybridní a partyzánské válce, nezákonnému přílivu zbraní, přílivu nikomu se
nezodpovídajících soukromě najatých vojáků, ale také vytváření prostředí násilí
a beztrestnosti. Výsledkem by mohla být také obrovská ekonomická devastace
nejen pro tamní region, ale i další státy Evropy, které se spoléhají na ruské
dodávky plynu.
