Zpráva Nebezpečně nepřiměřený: Stále se rozšiřující
stav národní bezpečnosti v Evropě odhaluje, jak záplava zákonů a
dodatků přijatých neuvěřitelnou rychlostí podrývá základní svobody a odbourává
těžce vybojovanou ochranu lidských práv.
„V návaznosti na sérii hrůzných útoků od Paříže po Berlín vlády
narychlo přijaly celou řadu nepřiměřených a diskriminačních zákonů,“ řekl John Dalhuisen,
ředitel Amnesty International pro Evropu.
„Samotná jednotlivá protiteroristická opatření jsou dosti
znepokojivá, ale dohromady se objeví znepokojující obraz nekontrolovaných
pravomocí pošlapávající svobody, které byly dlouhou dobu považovány za
samozřejmost.“
Zpráva založená na více než dvouletém výzkumu napříč 14
členskými zeměmi EU, jakož i analýza iniciativ na mezinárodní i evropské úrovni
ukazuje, do jaké míry nové právní předpisy a zásady, které mají reagovat na
hrozbu terorismu, převálcovaly ochranu práv.
V několika zemích byla navržena nebo přijata protiteroristická
opatření, která podrývají sílu právního státu, rozšiřují výkonné pravomoci,
odstraňují soudní kontrolu, omezují svobodu projevu a každého vystavují
nekontrolovanému vládnímu dohledu. Dopad na cizince a etnické a náboženské
menšiny je obzvláště silný.
Nové normy: mimořádné
zákony a opatření
V několika zemích ústavní dodatky nebo právní předpisy
umožní snadnější vyhlášení výjimečného stavu, nebo udělí zvláštní pravomoci
bezpečnostním a zpravodajským službám, často s malým nebo žádným
soudním dohledem.
Například nová legislativa v Maďarsku umožní
v případě vyhlášení výjimečného stavu rozsáhlé výkonné pravomoci, včetně
zákazu veřejných shromáždění, omezení svobody pohybu či zmrazení majetku.
Nejasně definovaná ustanovení udělí pravomoci k pozastavení zákona,
rychlému přijetí nového a umožní nasazení armády se střelnými zbraněmi
k potlačení nepokojů.
Ve Francii byl výjimečný stav pětkrát obnoven a normalizoval
řadu opatření, včetně pravomoci k zákazu demonstrací a provádění prohlídek
bez soudního příkazu.
Dočasná mimořádná opatření, jako úřední příkazy pro kontrolu
pohybu ve Velké Británii a Francii, jsou stále častěji součástí běžného zákona.
Nový polský protiteroristický zákon trvale přijal drakonická
opatření, která zahrnují diskriminaci zacílenou na cizince.
Některé státy zneužily protiteroristické zákony a opatření
k cílení na ochránce lidských práv a politických aktivistů. Jasným
příkladem je francouzská policie, která použila mimořádné zákony, aby před
klimatickou konferencí OSN v Paříži 2015 umístila ekologické aktivisty do
domácího vězení.
Dozorčí státy
Mnoho zemí EU se připojilo k řadám „dozorčích států“,
když přijaly nové zákony, které umožňují nerozlišující masový dohled a poskytují
pravomoci bezpečnostním a zpravodajským službám.
Masové pravomoci sledování byly uděleny nebo nějak rozšířeny
ve Velké Británii, Francii, Německu, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Belgii a
Nizozemí. Mimo jiné umožňují přístup k datům milionů lidí.
Hromadné sledování bez jakéhokoliv dohledu bylo také masově
rozšířeno. Polský protiteroristický zákon z roku 2016 umožňuje tajné
sledování cílící na cizí státní příslušníky včetně odposlechů, monitorování
elektronických komunikací a dohled nad telekomunikačními sítěmi a zařízeními
bez soudního dohledu po dobu tří měsíců.
David Miranda, brazilský státní příslušník, který asistoval
při novinářském pátrání po odhalení o sledování Edwarda Snowdena, byl zastaven
na základě pravomocí udělených protiteroristickými zákony, když projížděl
v roce 2013 Velkou Británií. Byl zadržen, prohledán a vyslýchán devět
hodin kvůli podezření z účasti na „špionáži“ a „terorismu“. Jeho mobilní
telefon, notebook, externí harddisk a další materiály byly zabaveny.
Domnělé zločiny
V moderním překroucení orwelovského „domnělého zločinu“
mohou být lidé stíháni za činy, které mají velmi slabou spojitost se skutečným
kriminálním chováním. S protiteroristickými opatřeními soustředícími se
více na prevenci vlády, investovaly do „předkriminálních“ iniciativ a staly se více
závislé na kontrolování úředních nařízení omezení svobody a dalších práv. To
vedlo k tomu, že mnoho lidí postihl zákaz vycházení, zákaz cestování nebo
byli elektronicky označeni bez toho, aby byli obviněni či odsouzeni z jakéhokoliv
zločinu. Důkazy jsou v těchto případech často utajeny, což znamená, že ti,
kteří jsou obviněni z „předkriminálních“ činů se nejsou schopni adekvátně
bránit.
Cílení na uprchlíky a
menšiny
Migranti a uprchlíci, ochránci lidských práv, aktivisté a
menšiny byli novými pravomocemi obzvláště zasaženi. Tyto pravomoce jsou
používány k nálepkování, často založeném na stereotypech, a vedou
k otevřenému zneužití zákonů, které definují terorismus velmi volně.
Mnoho členských států EU se snaží najít souvislost mezi
migrační krizí a hrozbou terorismu. V listopadu odsoudil maďarský soud syrského
občana Ahmeda H. s bydlištěm na Kypru na deset let odnětí svobody za
spáchání „teroristického činu“. Tento „teroristický čin“ se skládal
z házení kamenů a promlouvání k davu přes megafon v průběhu
střetů s policií. Ve skutečnosti cestoval, aby pomohl svým starým rodičům
na jejich cestě při útěku ze Sýrie do Evropy. Zatímco přiznal házení kamenů,
záznam ukazuje, že se svou promluvou snažil uklidnit dav.
Ahmedova žena Nadia řekla Amnesty International: „Naše
životy byly obráceny vzhůru nohama. Snažím se být obojím – matkou i otcem pro
naše dcery, ale je to velmi těžké. Chybí nám Ahmed a máme o něj strach.“
Děsivý efekt
Strach z toho být
označen za bezpečnostní hrozbu nebo „extrémistu“ měl neblahý dopad na zmenšující se prostor
pro svobodu projevu. Ve Španělsku byli dva loutkáři zatčeni a obviněni z
„oslavování terorismu“ po satirickém představení, během kterého loutka držela
transparent s heslem, které bylo považováno za podporu ozbrojené skupiny.
Ve Francii byl podobný trestný čin – „omluva terorismu“- použit k obvinění
stovek lidí, včetně dětí, za „trestné činy“, jako umístění komentářů na
Facebooku, které nepodněcují k násilí.
V roce 2015 francouzské soudy vynesly 385 rozsudků za
„omlouvání terorismu“, třetina z nich byla proti nezletilým. Definice
toho, co zahrnuje „omlouvání“ je velmi široká.
Ve Španělsku byl zatčen populární hudebník, který byl držen
v izolaci kvůli sérii tweetů, zahrnujících vtip o nabídce dortu
s bombou bývalému králi Juan Carlosovi, jako narozeninový dar.
Diskriminační opatření měla nepříjemný a hluboce negativní
dopad na muslimy, cizince nebo lidi považované za muslimy či cizince.
Diskriminační opatření ze strany státu a jeho zástupců jsou
v národně-bezpečnostním kontextu stále více vnímána jako „přijatelná“.
„Zatímco hrozba terorismu je velmi reálná a musí se na ni
vždy reagovat rozhodně, role vlády by měla být zajištění bezpečnosti pro lidi,
aby mohli využívat svá práva, raději než jejich práva omezovat ve jménu
bezpečnosti,“ řekl John Dalhuisen.
„Vlády EU používají protiteroristická opatření ke
konsolidaci drakonických pravomocí, diskriminaci cílových skupin a odnímání
lidských práv pod rouškou jejich ochrany. Jsme v nebezpečí vytváření
společnosti, v níž se svoboda stává výjimkou a strach pravidlem.“
Zpráva Nebezpečně nepřiměřený: Stále se rozšiřující stav národní bezpečnosti v Evropě
