© Amnesty International
Amnesty International téměř dva roky poté, co její pátrání odhalilo, že
baterie používané významnými firmami v oboru elektroniky a elektromobilů mohou
být dány do souvislosti s využíváním dětské práce v Demokratické republice
Kongo, zjistila, že tyto firmy nadále pro zastavení porušování lidských
práv v rámci svých dodavatelských řetězců kobaltu nedělají dost.
Nová zpráva nazvaná Čas na dobití hodnotí průmyslové giganty
jako jsou Apple, Samsung Electronics, Dell, Microsoft, BMW, Renault a Tesla na
základě toho, jak od ledna 2016 zlepšili své praktiky pro získávání kobaltu.
Shledává, že ačkoli pár firem pokrok udělalo, další nepodnikly ani tak základní
kroky jako je prověření dodavatelských řetězců v Demokratické republice
Kongo.
„Náš prvotní průzkum
odhalil, že kobalt vytěžený za strašlivých podmínek v Demokratické
republice Kongo dětmi i dospělými vstupuje do dodavatelských řetězců některých
z největších světových značek. Když jsme oslovili tyto společnosti, se
zděšením jsme zjistili, že mnohé z nich nebyly schopny svým dodavatelům
pokládat základní otázky ohledně původu jejich kobaltu,“ uvedla Seema
Joshiová, vedoucí sekce Byznys a lidská práva Amnesty International.
Téměř o dva roky později se stále některé z nejbohatších a
nejvlivnějších společností světa vymlouvají a své dodavatelské řetězce
neprověřují. I ty, které tak činí, odmítají zveřejnit rizika a porušování
lidských práv, která odhalí. Pokud ale o původu svého kobaltu nemají přehled
dané společnosti, nemají ho ani jejich zákazníci.
Teď je zásadní okamžik pro změnu: Jak roste poptávka po nabíjecích
bateriích, jejich výrobci mají povinnost prokázat, že neprofitují na utrpení
dělníků pracujících v příšerných podmínkách v Demokratické republice
Kongo. Energetická řešení budoucnosti nesmí být postavena na porušování
lidských práv.
Hodnocení opatření jednotlivých společností při obstarávání kobaltu ve vztahu k dětské práci.
Pochybné dodavatelské řetězce
Více než polovina světového kobaltu, který je klíčovou surovinou pro
výrobu lithium-iontových baterií, pochází z Demokratické republiky Kongo.
Pětina z toho je vytěžena ručně. Amnesty International zdokumentovala
děti i dospělé těžící kobalt v úzkých, ručně hloubených tunelech, za
rizika smrtelných úrazů a závažných plicních onemocnění. AI dále zmapovala
cestu kobaltu z těchto dolů do čínské zpracovatelské společnosti jménem
Huayou Cobalt, jejíž výrobky se poté objevují v bateriích, které jsou dále
využívány pro elektroniku a elektromobily.
Čas na dobití hodnotí pokrok, který Huayou Cobalt a dalších 28 společností
s ní potenciálně spojených nebo pravděpodobně kupujících kobalt
z Demokratické republiky Kongo učinily od ledna 2016, kdy byly na riziko
využívání dětské práce upozorněny.
Amnesty vyhodnotila praktiky společností podle pěti kritérií
vycházejících z mezinárodních norem včetně požadavku na společnosti, aby
prováděly kontroly náležité opatrnosti svých dodavatelských řetězců, a
požadavku na transparentnost s ohledem na rizika spojená s ohrožením
lidských práv. AI udělila všem společnostem pro každé kritérium hodnocení na
stupnici “nečinnost”, “minimální”, “průměrná” nebo “adekvátní”.
Žádná ze společností uvedených ve zprávě nepodniká adekvátní kroky pro
shodu s mezinárodními normami, navzdory tomu, že všech 29 ví, že těžba
kobaltu v DRK je spojena s ohrožováním a porušováním lidských
práv.
Apple v čele, Microsoft zaostává
Společnost Apple se v tomto roce stala první firmou, která
zveřejnila jména svých dodavatelů kobaltu a podle výzkumu Amnesty se v
současnosti nachází ve vůdčí pozici, co se zodpovědného získávání kobaltu týče.
Od roku 2016 Apple aktivně spolupracuje s Huyayou Cobalt, aby zjistil
využívání dětské práce ve svém dodavatelském řetězci a vypořádala se s ní.
Dell a HP
vykazují známky potenciálu. Začaly prověřovat své napojení na Huayou Cobalt a
také praktikují některé z účinnějších postupů pro odhalování rizik a
porušování lidských práv ve svých dodavatelských řetězcích kobaltu. Pokrok
ostatních hlavních výrobců elektroniky je ale znepokojivě pomalý.
Microsoft například
patří k 26 firmám, které nezveřejnily podrobnosti o svých dodavatelích,
tedy společnostech, které kobaltovou rudu taví a dále zpracovávají. Microsoft
tím pádem neplní ani nejzákladnější požadavky mezinárodních norem. Špatně
v hodnocení dopadlo také Lenovo, které ke zjištění ohrožení
lidských práv nebo k prověření svých napojení na Huayou Cobalt a
Demokratickou republiku Kongo podniká pouze minimální kroky.
Plošně byl vyhodnocen nedostatek transparentnosti – společnosti
nezveřejňují svá hodnocení potenciálních porušování lidských práv ve svých
dodavatelských řetězcích. Ačkoli například Apple a Samsung SDI své
slévárny odkryly, jejich hodnocení nezveřejnily. Není tak možné posoudit, zda
své povinnosti vůči dodržování lidských práv plní, nebo ne.
Temná stránka
zelené technologie
Průběžná zpráva ukazuje, že
společnosti obchodující s elektromobily zaostávají z hlediska prověření svých
baterií za jinými sektory: Mimořádně špatně si vedou Renault a Daimler,
kteří nedosahují ani minimálních standardů kladených na transparentnost a
kontrolu náležité opatrnosti.
Nejlépe si z výrobců
elektromobilů zahrnutých do výzkumu vedlo BMW. Pokud jde o kobalt,
zlepšilo svou vnitřní politiku a praxi v oblasti dodavatelského řetězce, stále
však nezveřejnilo své tavírny a rafinerie. Ani do budoucna zatím neplánuje
zveřejňovat žádné hodnocení kontroly dodržování lidských práv ve svých
tavírnách.
„Kobalt
hraje v řešení udržitelné energetiky důležitou roli. Představuje klíčovou
složku baterií pohánějících elektromobily a může sehrát obrovskou roli při
rozvoji zelených technologií, jako jsou větrné elektrárny či solární
energie.
Poptávka po kobaltu ovšem může živit porušování lidských práv,” varuje Joshua
Rosenzweig, strategický poradce pro byznys a lidská práva Amnesty
International.
V souvislosti se zvyšující
se poptávkou po elektromobilech je teď více než jindy důležité, aby
společnosti, které je vyrábějí, fungovaly čistě. Svou roli tu mají sehrát také vlády
– měly by přijmout smysluplná etická opatření vůči dodavatelským řetězcům,
což by mělo představovat prioritu při implementování zelených politik.
V návaznosti na mezinárodní
pozornost vzbuzenou zprávou Amnesty International z roku 2016 zřídila
Demokratická republika Kongo komisi pro boj s dětskou prací v odvětví
nerostných surovin a načrtla novou národní strategii zaměřenou na přemístění
dětí ze všech manuálních dolů do roku 2025. Přestože je příliš brzy na
hodnocení výsledků těchto kroků, již teď je možné říci, že současná strategie
postrádá konkrétní časový rozvrh, jasně rozdělenou odpovědnost a operační plán
provedení.
Huayou Cobalt od zprávy
Amnesty International z roku 2016 provedlo řadu zlepšení a stalo se více
transparentním. Nejasnosti nicméně přetrvávají, kvůli čemuž je složité
zhodnotit kvalitu a efektivitu praktik kontroly náležité opatrnosti.
Co by měly
společnosti dělat dál?
Společnosti nesou zodpovědnost
za rozeznávání, prevenci a řešení porušování
lidských práv a zodpovídají za ně v rámci jejich dodavatelských řetězců.
Veřejné odhalení vyhodnocování
rizik porušování lidských práv představuje důležitý krok, který žádná ze
společností zahrnutých do této zprávy nepodnikla. Společnosti by při zjištění
porušování lidských práv, k nimž dochází v jejich dodavatelském řetězci, měly
tato porušování přiznat.
Tam, kde společnost přispěla
k dětské práci či práci dospělých v nebezpečných podmínkách nebo z této práce
profitovala, je zodpovědná za likvidaci vzniklé újmy. Tím se má na mysli
zejména spolupráce s dalšími společnostmi a vládou na přemístění dětí z
nejhorších forem dětské práce, podpora jejich zpětné integrace do škol a
poskytování zdravotní péče spolu se zajištěním jejich psychologických
potřeb.
Pozadí situace
Amnesty International
napsala v rámci procesu průzkumu všem 29 společnostem a poskytla každé možnost
vyjádřit se k našim předběžným výsledkům. Tyto společnosti vznesly námitky
alespoň k jednomu z pěti hodnotících kritérií: Apple, BMW, Dell, Fiat-Chrysler,
General Motors, HP, Hunan Shanshan, Microsoft, Sony, Tesla a Tianjin Lishen.
Kopie jejich úplné odpovědi jsou dostupné na vyžádání.
Otázky na společnosti
reflektují rámec pěti kroků
kontroly náležité opatrnosti stanovených Organizací pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj OECD v jejím Průvodci kontroly náležité opatrnosti pro
zodpovědný dodavatelský řetězec nerostného bohatství z oblastí postižených
konfliktem a rizikových zón.
Amnesty International položila tyto otázky:
- Podnikla společnost kroky k
minimalizování rizik v oblasti lidských práv či k nápravě škod způsobených
dodavatelským řetězcem kobaltu? - Odhalila společnost informace o
rizicích porušování lidských práv a zneužívání, k němuž by mohlo docházet v
jejím dodavatelském řetězci kobaltu? - Podnikla společnost kroky k
rozpoznání kritických míst a zjištění rizik v oblasti lidských práv a zneužívání? - Provozuje společnost důslednou
politiku a disponuje systémem na daném místě pro detekování risku porušování
lidských práv a zneužívání v rámci jejího dodavatelského řetězce kobaltu? - Prošetřila společnost napojení
svého dodavatelského řetězce na Demokratickou republiku Kongo či Huayou Cobalt?
