© Amnesty International
Zpráva Fatální chyba: Proč musí Malajsie zrušit
trest smrti odhaluje používání mučení a jiného špatného
zacházení za účelem získání „přiznání“, neadekvátní přístup k právní pomoci, neprůhledné
procesy prominutí tresu a další závažná porušení práva na spravedlivý soud,
která vystavila lidi riziku popravy.
Zpráva rovněž
zdůrazňuje, že 73% osob v celách smrti – 930 lidí – bylo odsouzeno k
trestu smrti za trestné činy související s drogami v rozporu s mezinárodním
právem v oblasti lidských práv. Více než polovina z nich (478) jsou cizí státní
příslušníci.
„Malajsie má jedinečnou šanci rozloučit se s
desítkami let krutosti a nespravedlnosti, kterými jsou nepřiměřeně postiženi
někteří z nejvíce marginalizovaných skupin,“ připomněla Shamini Darshni Kaliemuthuová, ředitelka
Amnesty International Malajsie.
„Náš výzkum přináší důkazy nespravedlivých
soudních řízení a tajných trestů smrti oběšením. Od obvinění z mučení a jiného
špatného zacházení až po neprůhledný proces omilostnění je jasné, že trest
smrti je skvrnou na systému trestního soudnictví Malajsie.“
Trest smrti je v
současné době v Malajsii možné udělit za 33 trestných činů a je povinný
pro 12 z nich. V posledních letech se většinou používá k trestu za vraždu a
obchodování s drogami.
Před rokem nově
zvolená malajská vláda oznámila, že zruší trest smrti za všechny trestné činy,
protože moratorium na popravy bylo ustanoveno už v červenci 2018. Ale na novém
parlamentním zasedání, které začíná tento měsíc, se očekává, že vláda předloží návrhy,
které pouze odstraňují povinný trest smrti u 11 přečinů.
Amnesty vyzývá úřady, aby pokračovaly v
dodržování moratoria na popravy, dokud nebude trest smrti zcela zrušen, a politiky,
aby přijali legislativu, která zruší trest smrti úplně – včetně obchodování s drogami.
Cely smrti pro
nejvíce marginalizované
Z 1 281 osob, které v únoru 2019 byly v Malajsii v cele smrti
smrti, je 568 (44%) cizinců, kteří čelí vážným překážkám v přístupu k
odpovídající konzulární pomoci a tlumočení.
Amnesty také zjistila, že některé z malajských etnických menšin jsou
nadměrně zastoupeny v celách smrti, velmi často jde o lidi ze
znevýhodněných prostředí.
Amnesty zjistila, že většina lidí (73%) v celách smrti byla
usvědčena z obchodování s drogami, více než polovina z nich byli cizinci. Mnozí
z nich tvrdili, že byli nějakým způsobem zmanipulováni a přinuceni přivést do
země malé množství drog a nepoužili žádné násilí. Podle mezinárodního práva
musí země, které dosud trest smrti nezrušily, omezit jeho použití na
„nejzávažnější trestné činy“, jako je vražda.
Alarmující je i postavení žen: 9 z 10 žen, které čekají na provedení
trestu smrti, jsou cizinky usvědčené z obchodování s drogami. V některých
případech ženy uvedly, že měly finanční potíže nebo byly k pašování drog přinuceny.
Avšak povinný trest smrti znamená, že soudci nemají příležitost vzít v úvahu
tyto okolnosti.
Nespravedlivé soudní procesy
Právníci a
příbuzní sdělili Amnesty, že je běžné, že obžalovaní, kteří si nemohou dovolit
právníka, jdou do soudního řízení bez právní pomoci, dokud jejich obvinění není
předloženo soudu. Popsali také systém právní pomoci s kriticky nedostatečnými
zdroji, takže mnoho obžalovaných bylo ponecháno po dlouhou dobu bez právní
pomoci, často až do samého začátku jejich soudního procesu.
Amnesty od
svědků zjistila, že je běžné, že obžalovaní „jsou zbiti“ aby se vymohlo
„přiznání“. Praxe pokračuje dodnes, navzdory pokračujícím protestům malajských
nevládních organizací. Vyšetřování pracovní skupiny OSN v roce 2011 zjistilo,
že „prakticky všichni zadržení“ byli během výslechů mučeni nebo s nimi bylo
nějak jinak špatně zacházeno.
Navzdory velmi
vysoké míře cizinců odsouzených k trestu smrti, jakož i četným jazykům, kterými
se v zemi hovoří, malajský zákon neposkytuje žádné tlumočnické služby k podpoře
obžalovaných, kteří nemluví malajsky jinde, než při procesech v soudní síni.
Amnesty ví o případech, kdy lidé měli podepsat dokumenty v malajštině, přestože
nerozuměli jazyku.
Hoo Yew Wah, malajský státní příslušník
čínského etnika, byl ve věku 20 let v roce 2005 zatčen s metamfetaminem a
odsouzen na základě prohlášení, které učinil v jeho mateřském jazyce Mandarin,
ale který policie zaznamenala v malajštině. Říká, že prohlášení, které ho
přiměli podepsat, je nepřesné, že mu policisti při výslechu zlomili prst a vyhrožovali
zbitím jeho přítelkyně, pokud dokument odmítne podepsat. Během toho období
neměl pomoc právníka. Hoo Yew Wah je v cele smrti od roku 2011.
Neprůhledný a tajný systém – a šance
na změnu
Malajské právo
nedefinuje nijak detailně proces omilostnění, ani nestanovuje kritéria pro
milost nebo způsob, jakým jsou vězni nebo jejich rodiny informováni o
rozhodnutí.
Obžalovaným není
zaručen právník, když žádají o milost, a mnozí jdou do procesu bez něj. Jiní o
milost nepožádají vůbec, buď ze zoufalství, nebo proto, že nechtějí připustit
vinu za zločin, o kterém říkají, že se ho nedopustili.
I když existují
určité pro bono iniciativy, přístup k
těmto službám je řízen vězeňskými úředníky a neexistuje žádná transparentnost
ohledně toho, jak je přístup poskytován nebo nikoliv. I když kritéria nejsou
známa, zdá se, že postihují cizince: polovina z nich nepodala žádost o milost.
„Výzkum Amnesty International ukazuje, proč
tato vláda musí nyní dodržet svůj závazek k neprodlenému zrušení tohoto
nejzazšího, krutého a nelidského trestu,“ uzavřela Kaliemuthuová.
