|
"Zničíme všechno": Vojenská zodpovědnost za zločiny proti lidskosti ve státu Rakhine v BarměVýzkumná zpráva o násilí na etnické skupině Rohingů v Myanmaru (Barmě). Amnesty International zdokumentovala opakované zločiny proti lidskosti spáchané barmskými bezpečnostními složkami od srpna 2017. V důsledku zásahu ozbrojených složek bylo 700 000 Rohingů, což je přes 80 % původní populace státu Rakhine, vyhnáno do sousedního Bangladéše, kde žijí v provizorních podmínkách v uprchlických táborech. Za spáchané zločiny proti lidskosti by se měli zodpovídat velitelé vojsk. |
|
Trest, nikoli ochrana: jak Austrálie zachází s uprchlíky a žadateli o azyl v Papui-Nové GuineiVýzkumná zpráva o situaci v zadržovacím středisku pro uprchlíky po nuceném vystěhování na ostrově Manus, kam Austrálie umisťuje uprchlíky a žadatele o azyl od svých břehů. Tisková zpráva v češtině je k dispozici zde. Podle výzkumu Amnesty International nejsou nová zařízení ani zdaleka bezpečná a neřeší základní problémy australské politiky vůči uprchlíkům a žadatelům o mezinárodní ochranu. Zadržovaným uprchlíkům australská vláda ani nadále nenabízí žádné adekvátní řešení jejich dlouhodobě neudržitelné situace. |
|
Temná síť libyjských tajných dohodVýzkumná zpráva o týrání a vykořisťování migrantů na cestě z Libye do Evropy. Tisková zpráva v češtině je k dispozici zde. Výzkumná zpráva ukazuje, jak evropské vlády aktivně podporují sofistikovaný systém týrání a vykořisťování uprchlíků a migrantů libyjskou pobřežní stráží, zadržujícími úřady a převaděči tak, aby zabránili lidem v cestách přes Středozemní moře. Od konce roku 2016 zavedly členské státy EU, především Itálie, řadu opatření s cílem o uzavření migrační trasy z Libye přes Středomoří, bez ohledu na důsledky pro ty, kteří uvízli na libyjském území, kde zákony neplatí. |
|
Nucený návrat do nebezpečí: Žadatelé o azyl vrácení z Evropy do AfghánistánuVýzkumná zpráva o nucených návratech afghánských uprchlíků do Afghánistánu. Tisková zpráva v češtině je k dispozici zde. Přečtěte si také aktuální komentář poradkyně AI pro uprchlíky. Evropské vlády uvrhly tisíce Afgánců na nebezpečnou cestu, kdy je nuceně vrací do země, kde jim hrozí vážné nebezpečí mučení, únosu a jiného porušování lidských práv včetně smrti. Zpráva upozorňuje, že v době, kdy jsou úmrtí civilistů na své nejvyšší úrovni, nutí evropské vlády v rozporu s mezinárodními zákony vzrůstající počet žadatelů o azyl k návratu do nebezpečí, ze kterého utekli. |
|
Proměna lidí na ziskVýzkumná zpráva o nepálských migrantských pracovnících. Tisková zpráva v češtině je k dispozici zde. Amnesty International zmapovala zneužívání nepálských pracovníků v dalších zemích a nekalé praktiky agentur zprostředkujících zaměstnání. Tyto agentury často nedostojí svým povinnostem vůči pracovníkům, nicméně se za své služby značně obohacují. Mnozí migrantští pracovníci navíc skončí zadlužení z důvodu neúnosných poplatků za zprostředkování práce a nepálská vláda není schopna pracovníky ochránit. |
|
Ostrov pokladůVýzkumná zpráva o profitování firem z utrpení uprchlíků na ostrově Nauru poblíž Austrálie. Australská vláda z Nauru vytvořila nejen ostrov zmaru pro uprchlíky a žadatele o azyl, ale také ostrov zisku pro firmy. Významná část z miliard dolarů vynaložených australskou vládou na provoz zámořského detenčního centra na Nauru jde soukromým firmám, které na základě kontraktu zajišťují každodenní chod centra na Nauru. Tyto soukromé firmy nesou spoluodpovědnost za závažná porušování lidských práv na Nauru. |
|
Vypořádat se s globální uprchlickou krizí - namísto uhýbání sdílení odpovědnostiZákladní informace mapující problematiku. Uprchlíci jsou lidé, kteří museli uprchnout ze své země z důvodu ozbrojeného konfliktu, vážného porušování lidských práv nebo pronásledování. Přes 21 milionů lidí (tj. 0.3% světové populace) tvoří uprchlíci. Naprostá většina z nich našla útočiště v chudých nebo středně bohatých zemích, přičemž jedna čtvrtina (asi 4,2 miliónu uprchlíků) žije v nejméně rozvinutých zemích. V kontrastu s tím mnoho nejbohatších zemí světa hostí nejmenší počty uprchlíků jak v absolutních číslech, tak relativně k jejich velikosti a bohatství. Tato situace je nefér a ohrožuje lidská práva uprchlíků. |
|
KEŇA: NENÍ KAM JÍTVýzkumná zpráva o uzavření tábora Dadáb a somálských uprchlících. Tisková zpráva v češtině je k dispozici zde. V květnu 2016 keňská vláda ohlásila plánované uzavření uprchlického tábora Dadaab, největšího uprchlického tábora na světě s více než 280 000 převážně somálskými uprchlíky, v listopadu toho roku. Uprchlíci se mají nuceně vrátit do Somálska, kde stále zuří ozbrojený konflikt. Takový postup je v rozporu s mezinárodním právem. |
|
Maďarsko: malá nadějeVýzkumná zpráva o neustávajícím porušování práv uprchlíků a migrantů. Maďarsko vztyčilo řadu právních i fyzických bariér, aby udrželo uprchlíky a migranty za hranicemi. Také utratilo miliony eur za xenofobní reklamní kampaň. Tato zpráva mapuje situaci uprchlíků a migrantů čekajících v bezútěšných podmínkách na vstup do země. Jsou vytlačováni zpět do Srbska, někdy násilím a bez řádných procedur, a drženi ve střediscích, kde se s nimi zachází “jako se zvířaty”. V případě úspěchu zahájí azylovou proceduru, která je nastavena tak, aby jí neprošli. |
|
AUSTRÁLIE- NAURU, OSTROV BEZNADĚJEVýzkumná zpráva o děsivém přístupu Austrálie k uprchlíkům na Nauru. Tisková zpráva v češtině je k dispozici zde. Australská vláda brání uprchlíkům v přistání na jejích březích a odesílá migranty do detenčního centra na Nauru. Tady čekají dlouhé roky bez reálné naděje na odchod v nedostatečných podmínkách a bez přístupu k adekvátní zdravotní péči. Řada migrantů tu ale trpí zdravotními a psychickými problémy způsobenými z velké části bezvýchodnou situací a krutým přístupem dozorců. |