© AFP
Co se stalo?
Obavy vznikly v roce 2013, kdy Amnesty International vydala studii “Will I be
next”: US drone strikes in Pakistan, v níž bylo zdokumentováno 9 z 45
případů neúmyslných zabití civilního obyvatelstva mezi lety 2012-2013 během
útoků dronu v provincii Severní Waziristan v Pákistánu. Mezi obětmi byl i
14letý chlapec Samir Khan a 68letá Manama Bibiová. Tyto aktivity přímo porušují
mezinárodní právo a mezinárodní konvence ohledně lidských práv. Kromě toho
Amnesty International usvědčila Spojené království, Německo, Nizozemsko a
Itálii z podílu na mezinárodně nezákonných činech, které jsou spojeny se
zabíjením civilistů mimo ozbrojený konflikt.
Jak vznikla podezření?
Ke zveřejnění této kauzy pomohl Edward Snowden, bývalý člen CIA a NSA. Jeho
“materiály” poukázaly na to, že dané evropské státy sdílely průzkumná data s
USA pro zjištění lokality a identifikaci potenciálních hrozeb pro národní
bezpečnost USA. Patří sem převážně metadata z mobilů (čas volání, jeho lokalita,
odesílatel a příjemce) a další. Snowdenova data také poukázala na to, že
evropští partneři poskytují operativní podporu pro americké útoky dronů –
poskytují své základny pro rozmístění systémových zařízení a vybavení pro sběr
a zpracování informací, které se nazývá SIGINT (Signals Intelligence).
V roce 2015 se zjistilo, že Pentagon při použití dronů často spoléhá na
informace získané díky SIGINT – převážně od evropských partnerů. Nicméně jsou
tu nedostatky – Michael Flynn, bývalý poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa,
si zaznamenal, že “SIGINT je jednoduchý systém, který jde snadno oklamat, a z
toho důvodu musí být prověřen jinými systémy. Kvůli “nepřesnosti” SIGINT během
operace Haymaker v Afghánistánu bylo 90% obětí dronů zabito neúmyslně.
Kromě toho se objevil SKYNET. Jedná se o systém, který umožňuje využít
sledování telefonních hovorů v Pákistánu pro identifikaci členů nejvyššího
vedení Al-Káidy (AQSL). Díky zjištěným informacím se sestavuje portfolio “cíle”
a zjišťuje se jeho poloha. Nicméně NSA připouští, že existuje 0,18% šance
chybného stanovení cíle – to znamená, že z 55 milionů lidí bude 99 000 chybně
identifikováno jako “teroristi”. Tyto informace vyvolaly otázky ohledně
oprávněnosti činů nejen USA, ale i evropských partnerů.
Proč tedy dochází k porušením?
Odpověď zní jednoduše – kvůli různým interpretacím práva. Jedná se o rozdíl
mezi mezinárodní a americkou definici pojmů
„bojovník“ a „nebojovník“. Podle mezinárodního humanitárního práva je
bojovníkem “člen ozbrojených sil, patřící jedné ze stran konfliktu, kromě
lékařského a náboženského personálu”. Všichni ostatní nejsou bojovníci – tudíž
civilisté. USA ale používá širší definici. Bojovníkem tu je “jakákoliv osoba,
která patří ke straně konfliktu, osoba, která se účastní bojů, nebo osoba,
která je stíhaná za účelem národní sebeobrany”. Civilistou zde je “osoba, která
nemusí být cílem útoku dle reglementů ozbrojených akcí”. Širší americká
definice tím pádem zvyšuje kapacitu lidí, kteří mohou být cílem, a také
umožňuje USA provádět útoky mimo ozbrojený konflikt. Jako následek se tu můžou
objevit neoprávněná zabití civilistů.
Proč je to důvod k zamyšlení?
Protože Donald Trump zavedl novou politiku Principů, Standardů a Procedur
(PSP), která eliminuje některá omezení na použití dronů během ozbrojeného
konfliktu a mimo něj. Novinka odstraní předčasný požadavek na meziodvětvovou
kontrolu na vysoké úrovni před smrtícími údery. To znamená, že CIA a Pentagon
můžou použít drony absolutně všude po světě, jestli to je nezbytně nutné pro
národní bezpečnost USA, a to bez ohledu, jestli v zemi, kde se nachází
podezřelý, probíhá ozbrojený konflikt. Kromě toho se snižuje úroveň jistoty – tím
je myšleno, že před úderem role předpokládaného teroristy musí být verifikována
(bojovník nebo civilista) – na základě toho se řeší, jestli bude proveden útok
nebo ne. Teď, když je ten mechanismus odstraněn, zvyšuje se riziko zásahu proti
civilnímu obyvatelstvu. To je válečný zločin.
Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, se státy zavazují
respektovat právo člověka na život. Jelikož to musí být dodržováno ve 100%
případů jak uvnitř státu, tak i za hranicemi a musí se vztahovat i na drony. V
prvním případě (konflikt) platí mezinárodní právo v oblasti lidských práv a
mezinárodní humanitární právo. Ty definují hranici mezi “bojovníkem” a
“nebojovníkem”, která musí být dodržována a respektována. Jinými slovy, musí
být uděláno všechno, aby se zabránilo zranění civilistů. V opačném případě to
je válečný zločin.
V druhém případě (mimo konflikt) tyto normy neplatí, nicméně existují
Základní zásady o používání síly a střelných zbraní úředníky pro dodržování právního
pořádku OSN. Dle článku 9 se zakazuje použití smrtících zbraní ve všech
případech, dokud se nejedná o sebeobranu nebo o ochranu jiných lidí před
hrozbou. Neprávní a neúmyslná zabití, spáchaná dle rozkazu státních úředníků,
jsou zločiny dle mezinárodního právního řádu.
To ale není všechno. Článek 16 z Článků o odpovědnosti státu za
mezinárodně-protiprávní činy (ASR) stanovuje odpovědnost při poskytování
pomoci, která způsobila páchání mezinárodně-protiprávního aktu. Podle ní může
být stát obviněn z porušení norem mezinárodního humanitárního práva a v oblasti
lidských prav, jestli explicitně poskytuje jakoukoliv pomoc s vědomím důsledků
spáchání protiprávního činu. Za “pomoc” Amnesty International považuje například
poskytování průzkumných dat nebo poskytování svého území (stát B) státu A pro
útok na stát C. Je těžké říci, zda jsou tyto předpisy respektovány – Amnesty
International a jiné lidskoprávní nevládní organizace tvrdí, že ne, ale
podezřelé státy to odmítají.
Spojené království
K Velké Británii byla vznesena dvě obvinění. První spočívá v tom, že Londýn
umožňuje armádě USA rozmísťovat monitorovací a průzkumné systémy na čtyřech
základnách Jejího veličenstva na anglické půdě – RAF Croughton, RAF Menwith
Hill, RAF Molesworth (bude uzavřena do roku 2020), a RAF Digby. Druhé spočívá v
poskytování anglických pilotů oddílům vzdušných sil USA, které provádí útoky
dronů.
Britské základny, americké radary
RAF Croughton je přímo spojena s americkou základnou Camp Lemmonier v
Džibutsku. Ta slouží jako štáb pro koordinaci útoků dronů v Africkém rohu
– převážně pro útoky v Jemenu a Somálsku. “Croughton zde poskytuje bojovou podporu
umožňující komunikaci a globální útočné operace”. RAF Menwith Hill používá
americké vládní satelity pro tracking internetového připojení a telefonních
volání pro identifikaci potenciálních cílů pro útok. Dle dostupných a
zveřejněných informací, zejména na ní byla zpracována data pro útok, ve kterém
zahynula 68letá Manama Bibiová. RAF Molesworth je domovem pro analytické
centrum evropského velení armády USA, který se zabývá monitoringem a
identifikací hrozeb pro národní bezpečnost. Poslední základna RAF Digby se
soustředí na pozorování a hlídání potenciálních cílů. Je vidět, že každá má
svůj rezort, ale dohromady představují část systému pro koordinaci a namíření
dronů. Bez ohledu na to, že Velká Británie lehce může USA poskytovat své
základny v rámci NATO, aktivity na nich prováděné jsou v rozporu jak s britským
právem, tak i s mezinárodním, jelikož Londýn poskytuje pomoc s vědomím důsledků
spáchání mezinárodně-protiprávního činu dle článku 16. Článků o státní
odpovědnosti.
Vojáci jejího veličenstva pod vedením
USA
V roce 2015 se vyskytly informace, že britští piloti řídili drony Predator v roce 2011 v Libyi a také
spolupracovali s USA v Iráku a Afghánistánu. Skutečnost je taková, že piloti
RAF jsou přiřazeni k 432. brigádě US Air Force. Ta sídlí na základně Creech Air
Force Base v Nevadě a je centrem koordinováni vzdušných úderů v Afghánistánu a
Pákistánu. Cíl jejích umístění není zcela jasný, ale nedostatečné komentáře ze
strany britské vlády a tajnosti programů nutí k zamýšlení o podílu Britů na
neoprávněných zabitích civilistů. Kromě toho, vyšetření VICE News ukázalo, že
členové SIS (MI6) učili členy jemenské rozvědky identifikovat a hlídat
potenciální cíle pro armádu USA v rámci jejích programu dronů. Komentář
ministerstva obrany byl jednoznačný: „Ministerstvo nekomentuje tajné operace a zpravodajské
záležitosti”.
Německo
Německo je také obviňováno ve
dvou případech. První je, že poskytováním svého území Američanům jim umožňuje
získávat a zpracovávat informace, které napomáhají k páchání mezinárodně
neoprávněných aktů. Druhou věcí je úzká spolupráce mezi NSA a BND (Federální
zpravodajská služba), konkrétně sdělování IP adres, telefonních záznamů a
volání německých občanů.
Ramstein s jedním “m”
Nejedná se tu o kapelu, ale o základnu vzdušných sil USA Ramstein ve
spolkové zemi Porýní-Falc. Je sídlem velení vzdušných sil USA v Evropě a
Africe, sídlí zde Allied Air Comand (vysoké velení letectva NATO) a také jedna
z hlavních součástí sítě (přímo spojená s Creech Air Force Base a možná i s RAF
Digby) pro koordinaci misí dronů v Somálsku, Iráku a Afghánistánu. Zde je
umístěn systém GILGAMESH umožňující geolokaci potenciálního teroristy díky
imitaci telefonického volání na jeho telefon. Data zjištěná na zákjladně Ramstein
jsou následně odesílána do USA (a / nebo Spojeného království), kde se verifikují
a řeší se, zda se provede útok nebo ne. Vzhledem k povaze prohřešku, neúmyslné zabití civilisty dělá z Německa
spolupachatele mezinárodně nezákonného činu Svůj podíl na tom má i vláda, protože
dovoluje Američanům dělat na základně Ramstein všechno, co neodporuje německým
zákonům.
Intelligence sharing
BND předává NSA v rámci spolupráce miliony metadat. V roce 2010 kvůli
takovému sdílení informací přišel o život německý občan Bunyamin Erdogan, který
byl obviněn z členství v teroristické organizaci. Německo předalo USA jeho
telefonní číslo ve chvíli, kdy opustil stát. Následně byl Bunyamin spolu se
čtyřmi civilisty zabit během útoku dronu v Pákistánu – technicky vzato mimo
ozbrojený konflikt. Tento případ vzbudil v Německu velký ohlas a vážné
otázky ohledně zapojení Země do zabití vlastních občanů.
Nizozemsko
Nizozemsko je usvědčeno ze sledování občanů Somálska (jak v rámci protipirátské
kampaně NATO, tak i na svém území) a předání 1,8 milionů záznamů USA, jelikož
jednotliví Somálci mohou být členy teroristické skupiny al-Shabaab. Statistika,
zjištěná BIJ (Kancelář investigativní žurnalistky), tvrdí, že mezi lety 2011 a
2018 během 70 potvrzených provedených útoků dronů v Somálsku zahynulo 3-17
civilistů. Data pro útoky byla sebrána na základně Burum ve Frieslandu, která
je zaměřena na tracking a idetifikaci potenciálních teroristů mezi Somálci. To
však zpochybňuje povahu činů Nizozemska, které se dle Amnesty International
vědomě podílí na páchání mezinárodně nezákonných aktů. Na stížnosti odpovědělo
tamní ministerstvo obrany tím, že potvrdilo fakt předání metadat v rámci
spojeneckých smluv a závazků, ale odmítlo svůj podíl na protiprávních činech,
jelikož “dodržování lidských práv je základem politiky Nizozemska”.
Itálie
Od roku 2016 má armáda USA oficiální povolení italské vlády používat
základnu Sigonella na Sicílii pro
rozmístění a provedení operací s drony proti takzvanému Islámskému státu v
Libyi. Je spojená přímo se základnou Ramstein v Německu a také s Creech Air
Force Base, což personálu na základně umožňuje dostávat zpracována data od
různých partnerů, ověřit je a provést útok. Dle mezinárodního práva to je
poskytování svého území jednomu státu pro útok proti třetímu státu – jinými
slovy – porušení právních závazků. Pro útok je nicméně třeba získat speciální
povolení nadřízeného italského důstojníka, který zváží, jestli to neporušuje
italské právo. Pokud ano, musí o tom informovat italskou vládu. Ve své podstatě
to dělá Itálii zodpovědnou za páchání mezinárodně-protiprávních aktů. Řím
oficiálně svoji účast odmítá.
Doporučení
Amnesty International požaduje okamžité zastavení podpory USA, pokud taková
spolupráce způsobí porušení mezinárodního právního řadu, zahájení nezávislé
vyšetření všech případů, ve kterých byly třetí strany usvědčeny z podpory při
páchání mezinárodně nezákonných aktů, postavení zodpovědných osob před soud a
nastavení právních mechanismů tak, aby se v budoucnu předcházelo takovým
porušením. To se týká Spojeného království, Německa, Nizozemska, Itálie a
dalších států. USA musí zveřejnit PSP, upravit definici pojmů “bojovník” a
“nebojovník” v souladu s mezinárodním právem, ohraničit uplatnění doktríny
Global War on Terror a stranit se použití vojenské síly včetně dronů mimo
konflikty. Mezinárodní společenství tomu musí všemožně předcházet a dohlížet na
dodržování závazků v souladu jak s ústavním, tak i mezinárodním právem.
