© UNHCR Paula Bronstein
Dva měsíce po podepsání memoranda mezi Úřadem vysokého komisaře pro
uprchlíky (UNHCR), Rozvojovým programem OSN (UNDP) a Barmou žádá OSN o nějaké
hmatatelné známky pokroku v otázce práv Rohingů v Arakanském státě na
severu země. Podle UNHCR je memorandum „prvním a nezbytným krokem
k zajištění rámce pro spolupráci“ s barmskou vládou.
Ochota Barmy přistoupit na dohodnuté podmínky je klíčová pro dobrovolný,
bezpečný a důstojný návrat uprchlíků, kteří byli nuceni ze země odejít do
sousedního Bangladéše. Od podepsání memoranda na začátku letošního června
uskutečnila vláda již několik kroků, včetně umožnění přístupu do oblasti
úředníkům UNHCR a UNDP i pracovní skupině, která dohlíží na implementaci
podmínek memoranda.
Stále je však nezbytné zajistit tři klíčové podmínky, které vyplývají
z dohody – poskytnout skutečný přístup do Arakanského státu, zajistit
svobodu pohybu a řešit příčiny nastalé krize.
Červencová návštěva představitelů OSN v Barmě potvrdila, že komunity
žijící v postižené oblasti stále nejsou v bezpečí a je jim upíráno
právo svobody pohybu. To znemožňuje Rohingům stýkat se se svými rodinami a
přáteli, dostat se do školy, do práce nebo ke zdravotní péči.
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch uvedla, že Rohingové
jsou při návratu do vlasti vystaveni nelidskému zacházení. Podle zprávy
organizace byla například šestice uprchlíků vracejících se z Bangladéše do
Barmy zatčena a vystavena mučení. Následně byli odsouzeni ke čtyřem letům
vězení za nelegální překročení hranice.
Násilnosti v Arakanském státě na severu Barmy vypukly v srpnu
loňského roku, kdy vláda proti Rohingům zahájila rozsáhlou operaci po útocích
povstalců na bezpečnostní pracoviště. Barma neuznává Rohingy jako etnikum,
dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim základní lidská a občanská práva. Podle
lidskoprávních organizací se vojáci při zásahu v Arakanském státě
dopouštěli zabíjení, mučení, znásilňování a vypalování celých vesnici. Více než
700 000 převážně muslimských Rohingů navíc muselo uprchnout do Bangladéše. OSN
tuto kampaň označila za etnickou čistku.
Napsal: Michal Voráček –
stážista advokačního oddělení
