© Amnesty International
Malgorzata
Gersdorfová šla v pondělí do práce jako obvykle, ale pravděpodobně to bylo
jiné, než obvykle.
V pátek
10. srpna vstoupila v platnost pravidla, která zjednodušují zvolení její
náhrady. To by mohlo znamenat, že její čip u vchodu by už nefungoval, její
jmenovky by už nebyly na dveřích její kanceláře a byla by nucena vyklidit svůj
stůl.
V
takovém případě to bude představovat nejnovější
kapitolu v bitvě o kontrolu nad polským soudním systémem, která řádí již
mnoho měsíců: bitva, ve které se soudkyně Gersdorfová stala vlastně nechtěnou
účastnicí.
Soudkyně
Gersdorfová se minulý měsíc stala středem pozornosti, když odmítla nový zákon, který snížil věk
odchodu do důchodu soudců Nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Téměř třicet soudců
Nejvyššího soudu bylo nuceno odejít do důchodu, ale, popisujíc změny jako
„očistu Nejvyššího soudu provedenou pod rouškou důchodové reformy,“ soudkyně Gersdorfová
se stejně objevila v práci. Do
soudní budovy ji doprovodilo moře příznivců, kteří skandovali „jsme s
vámi“ a od té doby přichází do práce.
Evropská
komise zahájila soudní řízení s cílem posoudit, zda reformy porušují právo EU,
ale aby se urychlilo vyčištění Nejvyššího soudu, vláda prosadila další soudní
pozměňovací návrh. Tento pozměňovací návrh snížil počet soudců, kteří musí být
přítomni při zvolení nového předsedy Nejvyššího soudu.
Soudkyně
Gersdorfová je jedním z hlavních cílů vládní kampaně proti soudcům od roku
2016, kdy poprvé vyjádřila své obavy ohledně budoucnosti zákonnosti v Polsku. Byla
opakovaně napadána v pro-vládních médiích a v březnu 2017 skupina 50 poslanců z
vládnoucí strany Právo a spravedlnost požadovala, aby Ústavní soud prozkoumal
zákonnost jejího jmenování.
Dál tak alarmujícím způsobem Dochází
k ohrožení nezávislosti Nejvyššího soudu v Polsku. Prostřednictvím své nejnovější „reformy“
vláda účinně podrobila všechny větve
soudnictví – včetně Ústavního
soudu, Národní rady soudnictví a společných soudů – politické kontrole.
Nejvyšší soud Polska hraje
rozhodující roli při ochraně lidských práv a zákonnosti. Například v dubnu
Nejvyšší soud odmítl rozhodnutí guvernéra Varšavy zakazovat shromáždění a
prosadil nadřazenost soudů při posuzování zákonnosti rozhodnutí guvernéra. V
červenci Nejvyšší soud odmítl odvolání podnikatele, který byl shledán vinným z
diskriminačního zacházení, když odmítl vytisknout letáky pro LGBT+ organizaci.
Pozměňovací návrh Zákona o
Nejvyšším soudu nejen nahrazuje více než třetinu současných soudců; zavádí také
mocnou hůl, s níž je možné do soudnictví
bít jako do celku. Podle pozměňovacího
návrhu bude vytvořena nová Disciplinární komora, nejpravděpodobněji koncem
tohoto roku. Její členové budou voleni politizovanou Národní radou soudnictví a
její „laičtí soudci“ budou voleni členy senátu.
Mnozí se obávají, že jakmile
bude zavedena Disciplinární komora, začne řada disciplinárních řízení proti
soudcům, jejichž rozhodnutí, v politicky citlivých případech, byla proti přáním
vlády.
Soudkyně Gersdorfová sdílí
tyto obavy a očekává vlnu disciplinárních řízení a odstranění a varuje, že
soudnictví nesmí ukazovat strach. „Musíme
zůstat sjednoceni v obraně demokracie a nezávislých soudů,“ říká.
2. srpna se Nejvyšší soud
Polska obrátil na Evropský soudní dvůr (ESD) se žádostí o vysvětlení, zda zkrácení funkčního období
soudců, kteří dosáhli věku 65 let, je v souladu s právem EU.
Tento případ není
bezprecedentní. V roce 2012 ESD rozhodl, že pokus donucovat soudce k odchodu do
důchodu ve věku 62 let vládou Viktora
Orbána v Maďarsku porušil zákony o diskriminaci na základě věku. Maďarsko
následně změnilo zákon o povinném odchodu do důchodu soudců a zavedlo 10leté
přechodné období pro nový věk odchodu do důchodu ve věku 65 let.
I kdyby soudkyně Gersdorfová
nakonec byla donucena odejít ze své práce, je nepravděpodobné, že zmizí z
veřejného života. Její podpora v zemi je silná, s velkými protesty ve Varšavě,
které vyžadují ukončení zasahování do soudnictví. Nedávná anketa Instytut Badań
Rynkowych i Społecznych zjistila, že je soudkyně čtvrtou nejdůvěryhodnější
osobou v zemi. Otevřený dopis podepsaný prominentními profesory práva z celého
světa uvedl, že „profesorka Malgorzata Gersdorfová je jedinou osobou
oprávněnou pro post prvního prezidenta Nejvyššího soudu.“
Zatímco současná vláda
ukázala bezohledné odhodlání podkopat soudní nezávislost a převrátit mechanismy
pro ochranu práv, polští obyvatelé zaujali své stanovisko: V soudkyni Gersdorfové
našli šampionku, která odmítá mlčet, a která nadále vznáší námitky proti těm,
kteří jsou u moci.
Autorka: Barbora Černušáková, výzkumnice Amnesty International v Polsku
