Výzkumná zpráva Síla „ulice“: Ochrana práva na pokojný
protest v Polsku dokumentuje, jak lidé vyrážejí do ulic v prostředí, kde restriktivní
legislativa spojená s hrubou policejní kontrolou, dozorem, obtěžováním a
stíháním hrozí, že „zadusí“ právo na pokojný protest.
„Demonstranti
odmítají mlčet. A to je důkazem jejich
odolnosti. Polské úřady
ohrožují pokojné protestující zadržováním a stíháním a v některých případech demonstranty i bijí a týrají. Mnoho protestujících je také pod dohledem,
protože nenásilné
protestování je stále více kriminalizováno,“ řekla Gauri van Guliková, ředitelka Amnesty
International pro Evropu.
„Lidé v Polsku se odvážně
staví proti politice démonizace, když nadále demonstrují v ulicích navzdory
stále více omezujícím zákonům a represivním opatřením, jejichž cílem je umlčet
je.“
Od roku 2016 v
polských ulicích demonstrovaly desítky tisíc lidí protestující proti represivní legislativě zaměřené
na potlačování práv žen a podrývání nezávislosti soudnictví. Protestující se
běžně setkávají s uplatněním síly a restriktivních opatření, která porušují
jejich právo být viděni a slyšeni. Stovky se ocitly v policejní vazbě a čelí
zdlouhavému soudnímu řízení.
V dubnu roku 2017 vstoupila v platnost novela zákona o shromážděních, která zakazuje
kontra demonstrace v centru Varšavy blízko míst, kde se konala provládní
shromáždění. Akce bezpečnostních sil byly dramatické. Mezi dubnem 2017 a
březnem 2018 guvernér Mazowské provincie zakázal ve Varšavě 36 shromáždění. V
roce 2017 obdržel soud v centru Varšavy 632 žalob proti kontra protestujícím za
porušení zákona o shromažďování. To hodně kontrastuje s rokem 2016, kdy proti
protestujícím nedošlo k žádným takovýmto obviněním.
Orgány často zaujímají preferenční přístup k provládním a nacionalistickým
demonstracím ve srovnání s jinými typy shromáždění. Priorita poskytovaná provládním
shromážděním se odráží ve způsobu, jakým jsou demonstrace policejně hlídány,
kdy obtěžování nebo násilí krajně pravicových nebo nacionalistických skupin je
zpravidla tolerováno, pokud je namířeno na kontra protestující. Naproti tomu pokojní
demonstranti, kteří jsou nespokojeni s vládou, jsou často vystaveni hrubým
policejním zásahům a stíhání.
Amnesty International také zdokumentovala případy nadměrného používání síly
ze strany policie během protestů a demonstrací, kdy takové jednání nebylo
prošetřeno.
Jedna
60letá žena, která se zúčastnila Černého protestu proti téměř úplnému zákazu
potratů, byla svědkem, že policista bil někoho, kdo ležel na chodníku. Než
mohla zasáhnout, byla udeřena do hlavy, údajně policistou.
Řekla Amnesty
International: „Ztratila jsem vědomí a když se mi vrátilo, ležela jsem v louži
s vodou. Někdo na mně seděl a slyšela jsem lidi, jak křičí: ´Nechte ji být!´
Pak jsem znovu omdlela. „
Utrpěla
lehké zranění lebky, ale státní zástupce odmítnul její stížnost proti policii
kvůli údajnému nedostatku důkazů.
Souběžně se zpřísněním zákonů ovlivňujících uplatňování
práva na svobodu shromažďování, vláda značně rozšířila dozorové pravomoci
orgánů činných v trestním řízení. Dodatek k Policejnímu zákonu z roku 2016
rozšířil možnosti dohledu (bez odpovídajících záruk) pro zahrnutí takového
sledování mimo kontext trestního vyšetřování. Existují důkazy, že dozorové
pravomoci byly zneužity proti osobám zapojeným do organizování a účasti v pokojných protestech.
Soudy většinou podporovaly práva na svobodu pokojného
shromažďování a projevu. To se však brzy může změnit po reformách soudnictví v
r. 2017, které vážně narušují nezávislost soudnictví tím, že musí podléhat
politickému vlivu a kontrole.
Mezi těmi,
kteří mohou být postiženi, je 19letý student, který byl zatčen poté, co se
zeptal policisty na jeho jméno, hodnost a důvod, proč policista kontroloval
průkazy totožnosti na protestu ve Varšavě v březnu 2018. Tento student nyní
čelí sporným trestním obviněním o údajném útoku na policisty a obává se, že
jeho soudní spor by mu neumožnil spravedlivý proces. Řekl Amnesty
International: „Není jasné, jak skončí
můj případ, protože teď máme poslední dny soudní nezávislosti v Polsku.“
Soudci
skutečně zažívají politické tlaky v Polsku. Ti soudci, kteří se jim odmítli
podřídit bezprostředně po reformách, již informovali o obtěžování, včetně
disciplinárních řízení.
Soudce
Dominik Czeszkiewicz, který byl podroben disciplinárnímu řízení poté, co
bojoval za práva pokojných demonstrantů v soudním rozhodnutí, řekl Amnesty
International: „V těchto podmínkách je
velmi těžké pracovat. Nemohu bojovat s celým systémem. Nevím kdy, odkud a od
koho dostanu úder.“
„Pokojný protest je právo, ale v
Polsku je vážně ohroženo. Síla ulice je zásadní kontrolou státní moci. Polská
vláda musí chránit právo všech, kteří jsou odhodláni vystoupit na obranu svých
svobod. Polské orgány musí zastavit kriminalizaci protestu, zrušit nepřiměřená
omezení svobodného shromažďování a projevu a garantovat nezávislost soudnictví,
aby byla zajištěna ochrana všech lidských práv,“ uzavřela van Guliková.
