Aktuální počet podpisů: 685
Ač zbrojní průkaz mají v ČR pouze 3 % obyvatel, počet legálně držených střelných zbraní přesáhl v roce 2023 jeden milion. Pro představu, Polsko má čtyřikrát méně zbraní v přepočtu na obyvatele. Zneužívání střelných zbraní má závažné dopady na jednotlivce, rodiny i komunity a může vést k porušování práv na život a na bezpečnost osob. Amnesty se obává, že deregulace nabývání a držení zbraní bude mít závažné dopady na základní lidská práva.
Podle zprávy Vysoké komisařky OSN pro lidská práva jsou soukromé osoby zodpovědné za většinu násilí se zbraní v ruce a 86 % zabití způsobených střelnou zbraní je uskutečněno mimo válečnou zónu. Dále konstatovala, že zvýšený civilní přístup ke střelným zbraním, včetně legálně získaných zbraní, může vést ke zvýšené míře násilí a nejistoty, což má negativní dopad na občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Proto je nezbytné, aby právní předpisy a veřejné politiky – týkající se civilního přístupu ke střelným zbraním – byly formulovány a přezkoumávány s ohledem na lidská práva.
Šíření střelných zbraní má disproporční dopad na ženy a dívky, které jsou nejčastěji obětmi domácího násilí. Výzkum ukázal, že ženy se současným nebo bývalým partnerem, který má přístup ke střelné zbrani, jsou neúměrně zranitelnější vůči násilí, zneužívání nebo usmrcení.
Ženy žijící v domácnostech, kde se vyskytuje střelná zbraň, byly téměř třikrát až pětkrát častěji oběťmi vražd než ženy, které žijí v domácnostech, kde se střelná zbraň nevyskytuje.
Na konci loňského roku došlo k tragickému útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Bezpečnostní rada státu v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem vnitra Vítem Rakušanem po svém jednání v lednu oznámila, že sestaví expertní skupinu, která se bude zabývat návrhy na změnu zbrojní legislativy tak, aby se minimalizovalo riziko zneužití střelných zbraní. Amnesty je členem této skupiny a budeme požadovat zejména:
• Znovuzavedení zkoumání důvodu, z jakého si osoba žádá o zbrojní průkaz. Žádost o zbrojní průkaz na sebeobranu by měla být dostatečně opodstatněná.
• Zavedení opatření ke snížení rizika zneužití střelných zbraní v kontextu domácího násilí. Minulost páchání domácího násilí by měla být dostatečným důvodem pro neudělení/odebrání zbrojního průkazu. Zbraně by měly být automaticky odebrány vykázané osobě.
• Zvážení dalších dílčích opatření, jako například zvýšení věkové hranice pro získání zbrojního průkazu, limitování počtu zbraní a zkrácení platnosti zbrojního průkazu na sebeobranu, nebo zvážení zavedení psychologických testů.
• Zbavení české legislativy ideologických formulací, které jsou z právního hlediska nadbytečné a zavádějící a slouží pouze jako záminka k oslabení regulace držení zbraní (např. vypuštění práva bránit se i zbraní v Listině základních práv a svobod a vypuštění práva držet a nosit zbraň v zákoně o zbraních a střelivu).
Další informace najdete na naší speciální webové stránce.
Aktuální počet podpisů: 685
Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.
Znovuzavedení zkoumání důvodu, z jakého si osoba žádá o zbrojní průkaz.
Zavedení opatření ke snížení rizika zneužití střelných zbraní v kontextu domácího násilí.
Zvýšení věkové hranice pro získání zbrojního průkazu, limitování počtu zbraní a zkrácení platnosti zbrojního průkazu.
Zbavení české legislativy ideologických formulací.
Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
Sněmovní 176/4
118 26 Praha 1 – Malá Strana
Vážená vládo, vážení členové a členky Parlamentu ČR,
obracíme se na Vás v souvislosti s právě projednávanou a diskutovanou problematikou zbraňové legislativy.
Po čtvrté masové střelbě za posledních patnáct let, která se odehrála loni v prosinci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, již nelze přehlížet zásadní nedostatky české úpravy nabývání a držení střelných zbraní.
Česká regulace civilního držení zbraní je jedna z nejmírnějších v Evropě. To, že není potřeba nijak prokázat potřebu ochrany zbraní a důvod ohrožení patří v Evropě mezi výjimky. Nový zákon o zbraních na tom nic nemění. Přináší některá dílčí zlepšení, další aspekty ale naopak zjednodušuje – například opouští zkoumání, z jakého důvodu si osoba žádá o zbrojní průkaz. V případě sebeobrany by přitom měl žadatel prokázat odůvodněnou potřebu zbraň na osobní ochranu vlastnit.
Za nešťastné považujeme i zakotvení práva držet a nosit zbraň do nového zákona, i když s tímto ustanovením původní návrh zákona nepočítal. Po prosazení práva bránit se i se zbraní do Listiny základních práv a svobod před třemi lety jde o další symbolickou úpravu, která legitimizuje civilní držení zbraní.
Z těchto důvodů proto požadujeme:
Znovuzavedení zkoumání důvodu, z jakého si osoba žádá o zbrojní průkaz. Žádost o zbrojní průkaz na sebeobranu by měla být dostatečně opodstatněná.
Zavedení opatření ke snížení rizika zneužití střelných zbraní v kontextu domácího násilí. Minulost páchání domácího násilí by měla být dostatečným důvodem pro neudělení/odebrání zbrojního průkazu. Zbraně by měly být automaticky odebrány vykázané osobě.
Zvážení dalších dílčích opatření, jako například zvýšení věkové hranice pro získání zbrojního průkazu, limitování počtu zbraní a zkrácení platnosti zbrojního průkazu na sebeobranu, nebo zvážení zavedení psychologických testů.
Zbavení české legislativy ideologických formulací, které jsou z právního hlediska nadbytečné a zavádějící a slouží pouze jako záminka k oslabení regulace držení zbraní (např. vypuštění práva bránit se i zbraní v Listině základních práv a svobod a vypuštění práva držet a nosit zbraň v zákoně o zbraních a střelivu).
S pozdravem