Fotobanka Profimedia
Historie si zřejmě nebude pamatovat detaily
jakékoliv pozice, kterou Evropská unie
zaujme k obchodu, bezpečnosti nebo změně klimatu během summitu s Čínou,
který se koná 9. dubna.
Hlavní roli bude hrát reakce na ničivé porušování
lidských práv, ke kterému v zemi dochází.
Čína zorganizovala
masovou zadržovací kampaň v čínské severozápadní autonomní oblasti
Sin-ťiang, kde drží až 1 milion Ujgurů, Kazachů a dalších převážně muslimských
etnických skupin v internačních táborech a dalších zařízeních.
Peking dal zadržovacím táborům Orwellovský štítek
„transformačně-vzdělávací zařízení“ a prohlašuje, že jsou to „internátní školy“
a „střediska odborného vzdělávání“, určená na pomoc muslimským etnickým menšinám v přechodu na moderní život.
Ve skutečnosti se jedná o místa mučení nebo jiného
špatného zacházení. Lidem je odepírán spánek a jídlo a jsou vystaveni uvěznění v samotkách a fyzickému týrání, pokud vzdorují nebo
nedokáží prokázat dostatečný pokrok směrem k „de-extremizaci.“ Ti, kteří jsou
tam zadrženi, mohou být vězněni na dobu neurčitou, bez přezkumu nebo bez konkrétních
trestních obvinění proti nim.
Bývalí zadržení a příbuzní těch, kteří byli drženi
v táborech, řekli Amnesty, že cestování do zahraničí za prací nebo vzděláním,
kontakt s lidmi mimo Čínu, projevy náboženské a kulturní příslušnosti, nebo
dokonce používání chatovacích aplikací, mohou být důvodem k podezření a vést k
zadržení.
Navzdory rostoucímu počtu důkazů o špatném
zacházení v těchto centrech, Čína nadále mlží a odepírá přístup do regionu
nezávislým pozorovatelům a novinářům. Zamítla opakované žádosti o informace ze
strany Organizace spojených národů, členských států EU, Kongresu Spojených
států a naposledy tureckého ministerstva zahraničních věcí a evropského
komisaře pro humanitární pomoc a krizové řízení Christose Stylianidese.
Přečtěte si dopis evropským lídrům včetně českého ministra zahraničí od řady organizací.
Vzhledem k tomu, že se Čína na globální scéně stává
stále více asertivní, je mnohem důležitější než kdy jindy, aby se Evropa
nevyhýbala mluvit přímo. Pokud závazek EU prosazovat a chránit lidská práva
znamená cokoli, musí reagovat vysláním jednoznačné a jednotné zprávy, že odsuzuje brutální pokus Číny zastrašit a
kontrolovat její muslimské obyvatelstvo.
Zemím, jako je Řecko a Maďarsko, které obdržely
značné čínské investice a snažily se blokovat minulé snahy o odsouzení ohledně
lidských práv v Číně, by nemělo být dovoleno pokazit z úsilí o sjednocenou
odezvu.
Čína je příliš velká a příliš vlivná, aby s ní mohla
vyjednávat každá jednotlivá evropská země. Evropa bude mít ze vztahu s Pekingem
prospěch pouze tehdy, pokud bude vyjednávat jako celek – z pozice jednoty a
síly.
Síla EU pochází také z toho, že její základy
stojí na lidských právech. V návaznosti na odstoupení USA z Rady pro lidská
práva OSN a uprostřed širšího globálního nátlaku na mezinárodní rámce pro
lidská práva – zejména ze samotné Číny – je nyní na EU a jejích členských
státech, aby udržely Sin-ťiang na mezinárodní agendě.
Řada organizací pro lidská práva vyzvala Radu pro
lidská práva OSN, aby přijala usnesení, které by ustanovilo mezinárodní,
nezávislou a neomezenou vyšetřovací misi v Sin-ťiangu. Nezávislé hodnocení
porušování práv v regionu by mohlo být odrazovým můstkem, ze kterého může EU
zahájit silnou reakci na základě faktů.
Evropa už má s takovým postojem zkušenost – v
březnu 2017 Brusel vedl iniciativu k
ustanovení nezávislé vyšetřovací mise v
obviněních ze závažných porušování lidských práv v Barmě/Myanmaru v souvislosti
s útlakem Rohingů. Rezoluce iniciovaná EU získala podporu od stejně
znepokojených partnerů po celém světě, včetně Organizace islámské spolupráce, a
uspěla v udržení porušování lidských
práv v Barmě/Myanmaru vysoko na mezinárodní agendě.
Nebude-li
EU jednat právě teď, nezklame pouze ty, kteří byli zadrženi v nelidských
podmínkách v Sin-ťiangu, ale ustanoví také nebezpečný precedens pro to, jak se
bude k porušování lidských práv v Číně stavět i v budoucnu.
Toto je existenciální test závazku EU k lidským
právům – a jakou pozici zaujme, když Peking vstupuje do závodu o globální moc.
Nemá jinou možnost, než využít příležitosti. TEĎ.
Autorka je senior
manažerka pro záležitosti evropské zahraniční politiky v Amnesty.
Text dopisu adresovaného mj. ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi:
Výzva Amnesty International
k probíhajícím diskuzím mezi Čínou a EU
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás ohledně
právě probíhajících diskuzí mezi členy Evropské unie (EU), které se
týkají vztahů mezi EU a Čínou, které vyvrcholí evropsko-čínským summitem
v Bruselu dne 9. dubna. V době, kdy Čína představuje hrozbu pro
lidská práva doma i v zahraničí, je nezbytně nutné, aby EU přijala
opatření k obraně mezinárodních lidskoprávních norem a institucí.
Od loňského summitu vláda Si Ťin-pchinga soustavně pokračuje v
porušování lidských práv po celé Číně. Dle spolehlivých odhadů je
v provincii Sin-ťiang více než milion turkických muslimů/křesťanů svévolně
zadržováno, a to jen na základě jejich identity a bez jakýchkoli zákonných
postupů. Úřady v Sin-ťiangu mimo tábory kontrolují veškeré oblasti života
a silně omezují svobodu vyznání, svobodu slova, shromažďování a pohybu.
V Tibetu úřady zesílily politické vzdělávání a zavedly nová omezení pro
neformální společenství a skupiny.
Po celé zemi jsou právníci, novináři, domnělí kritici a obránci
lidských práv vystaveni svévolnému zadržování, uvěznění a nuceným zmizením. Právní
reforma nepomohla, spíše situaci ještě zhoršila a dvacetileté snahy o omezení
státní moci tak nevedou ke změnám. Peking investuje obrovské částky do prudkého
rozvoje high-tech policejního státu, čímž stále více narůstá kontrola nad
společností. Čínské úřady posílily kontroly před 60. výročím Tibetského
národního povstání, které připadlo na 10. březen. To mimo jiné znamenalo
dvouměsíční uzavření Tibetského autonomního regionu pro zahraniční turisty.
Názorový obrat čínských lídrů ve věci univerzálnosti lidských práv je
dále velmi patrný v čínské zahraniční politice. Jak naznačuje její
dlouhodobá agenda, cílem je oslabení klíčových lidskoprávních institucí.
V březnu 2018 se Číně podařilo prosadit rezoluci v Radě pro lidská
práva OSN, ve které se soustředí na svou vizi „úspěšné spolupráce,“ přičemž
opomíjí roli nezávislé občanské společnosti, odpovědnost a transparentnost jakožto i další zásadní
oblasti, kterým se Rada věnuje.
Za svými hranicemi Peking apeluje na vlády ostatních zemí, včetně
několika členských států EU, aby násilně vraceli žadatele o azyl do Číny.
Zesílilo také pronásledování diaspor po celém světě. Nejen že Peking stále
svévolně zadržuje občany EU, včetně Gui Minhaie, ale nyní také stíhá dva
kanadské občany, kteří čelí podezření z krádeže státního tajemství, což je
v Číně vůbec jedno z nejzávažnějších obvinění. Zdá se, že se jedná o
odvetu proti Ottawě kvůli diplomatickým sporům. Během roku Čína odhodlaně
pokračuje v projektu Nové hedvábné stezky, který postrádá prvky
svědomitosti, konzultace s dotčenými komunitami, opomíjí práva pracujících
ani věc neřeší se členy EU.
Nyní je jisté, že čínská vláda představuje celosvětové ohrožení pro
lidská práva, a tudíž i pro EU, jejíž klíčovou hodnotou je ochrana lidských
práv. Komplikovanou situaci dokládají náročná vyjednávání EU a jejích členských
států před každým zasedáním Rady pro lidská práva OSN, která se týkají zejména lidskoprávních
prohlášení. Situaci snad ještě více vystihuje fakt, že s blížícím se 30.
výročím masakru na Náměstí nebeského klidu (červen 1989) Peking nepřijal
odpovědnost za vraždy, nucená zmizení nebo uvěznění aktivistů, ale stále
pokračuje v pronásledování těch, kteří na tvrdý zásah vlády vzpomínají
nebo o něm hovoří.
Vážený pane ministře, apelujeme na Vás, abyste se jakožto představitel
demokratického státu zasadil o to, aby EU posílila své principy obhajoby
lidských práv, aby nadále usilovala o pozitivní změny v Číně, a aby
poslala čínským lídrům jednoznačnou zprávu v rámci nadcházejících setkání.
Apelujeme na Vás, abyste:
- v souladu s prohlášením EU na
úrovni Rady žádal po Číně, aby umožnila smysluplný přístup Vysokého
komisaře pro lidská práva a dalších zástupců OSN do provincie Sin-ťiang; - veřejně i soukromě, před, během i po
summitu usiloval o propuštění osob jako Gui Minhai, Huang Qi, Wang
Quanzhang, Guligeina Tashimaimaiti, Ilham Tohti, Tashi Wangchuk a Lee
Ming-che. - trval na tom, že v souladu
s reakcí na neadekvátní bilaterální dialog o lidských právech
v Pekingu z června roku 2018 by EEAS měla opět ihned znovu vydat
upřímné hodnocení blížícího se dialogu o lidských právech. Dokud se Čína
do tohoto dialogu v dobré víře nezapojí, EEAS by měla zvážit
„stínový“ dialog s nezávislou čínskou občanskou společností. I přes chválihodné
snažení ze strany EEAS evropsko-čínský dialog nepřinesl žádné skutečné
výsledky. Dialog by měl doplňovat, nikoli nahrazovat, jednání
s čínskými úřady na vyšší úrovni; - spolu s dalšími státy definovali
konkrétní lidskoprávní oblasti, které musí čínská vláda řešit, jelikož jsou pro EU a její členy prioritní.
Čína musí uzavřít tábory pro „politické vzdělávání“ v Sin-ťiangu,
zrušit trest smrti a ukončit pronásledování ochránců lidských práv; - vyžadoval ratifikaci Mezinárodního paktu o
občanských a politických právech (ICCPR), který Čína podepsala před 21
lety a - veřejně připomínal 30. výročí tvrdých
zásahů na Náměstí nebeského klidu v červnu 2019 a také výročí smrti Liou
Siao-pa v červenci 2019.
V nadcházejících dnech bude mít EU a její členové na summitu
několik příležitostí učinit z těchto závažných lidskoprávních problémů své
priority. Každá promarněná příležitost je jasnou zprávou pro čínské vůdce, čínský
lid a celý svět, že tyto problémy jsou
podřazeny jiným zájmům.
Děkujeme, že tyto závažné otázky zvážíte. Věříme, že jste si hodnoty
lidských práv vzal opravdu za své.
S pozdravem,
Mark Martin, ředitel Amnesty International ČR
A další signatáři:
Fórum 2000, Češi Tibet podporují, Asociace pro mezinárodní
otázky (AMO), China Aid, Christian Solidarity Worldwide, Frontline Defenders, Gesellschaft für bedrohte Völker, International Campaign for Tibet, International Federation for Human Rights (FIDH), International Service for Human Rights, International Tibet Network, Human Rights in China, Human Rights Watch, Unrepresented Nations & Peoples Organization, World Uyghur Congress, Pavel Pšeja.
