Celkem Tašimu posíláme neuvěřitelných 376 stránek Slabikáře!
Děkujeme každému, kdo se účastnil fyzicky 10.3. před čínskou ambasádou (i přes
chladnější počasí se nás sešlo na 300 – koukněte na video z akce).
Děkuji všem, kteří Tašiho podpořili online koupí stránky do slabikáře
nebo podpisem petice. Děkuji všem dobrovolníkům a organizacím zapojeným
do příprav.
Fakt,
že se našlo tolik lidí, kteří podpořili „neznámého“ člověka na druhé
straně zeměkoule mi dělá hroznou radost. Vy jste člověk, kterému lidská
práva nejsou lhostejná a zajímáte se o dění kolem sebe.
Náš vzkaz pro Tašiho :
Drahý Taši,
rádi bychom Vám tímto dopisem a přiloženým dárkem vyjádřili podporu a úctu k tomu, co děláte.
Usilujete
o to, aby tibetština nezmizela ze školních lavic, a tím i ze života
obecně. Aby tibetské děti měly příležitost číst a mluvit jazykem své
kultury, své identity, svého srdce.
V
České republice, kde žijeme, se vedl v minulosti podobný boj. Před
několika staletími jsme měli být připraveni o náš národní jazyk. Před
několika dekádami jsme pak byli utlačováni sovětským komunistickým
režimem. Ten mimo jiné cenzuroval literaturu, umění a další oblastí naší
kultury. Někteří z nás tyto složité kapitoly nepamatují, protože byli
malí nebo ještě ani nebyli na světě. Známe je ale dobře z vyprávění
příbuzných nebo z příběhů o našich statečných předcích. Tak statečných,
jako jste teď Vy.
Ačkoli
je naše země tisíce kilometrů daleko, máme k Tibetu velmi vřelý vztah.
Možná je to přátelstvím našeho bývalého prezidenta Václava Havla s Jeho
svatostí Dalajlámou. Možná krásnými horami, kam toužíme cestovat. Možná
pocitem sounáležitosti s malým utlačovaným národem. Každý rok v den
výročí násilného potlačení tibetského povstání, 10. března, se u čínské
ambasády sejde několik stovek lidí a protestuje proti porušování práv
Tibeťanů.
Právě
na této akci před několika dny lidé podepisovali petici za Vaše
propuštění a společně vytvářeli Česko-tibetský slabikář, který Vám
posíláme. Podle podobné knihy se české děti učí písmena. Přímo před
čínskou ambasádou se tak lidé „učili“ zakázanou tibetštinu.
Snad
tímto gestem alespoň trochu podpoříme Vaše úsilí. Snad našimi činy a
myšlenkami přispějeme malým dílkem k tomu, že tibetská kultura nebude
nikdy zapomenuta.
