Tento požadavek přichází v době, kdy poslední zpráva
Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva vzbuzuje
obavy z postupného ustupování Srí Lanky od jejích závazků v oblasti lidských práv.
Vláda Srí Lanky prohlásila, že
nechce nadále následovat klíčové usnesení 30/1 vydané Radou pro lidská práva
OSN, které bylo spolupodpořeno její předchozí vládou, za účelem podporování lidských
práv, usmiřování a odpovědnosti na území Srí Lanky.
Namísto zavádění požadavků, které
Srí Lanka učinila prostřednictvím usnesení Rady pro lidská práva OSN, vláda Srí
Lanky oznámila, že se bude snažit o to, aby národ dosáhnul „udržitelného míru“,
a to za pomoci “celkového procesu navrhnutého pro území Srí Lanky, který má napomáhat
usmíření a odpovědnosti”.
Srí Lanka má dlouhou historii v
neúspěšných mechanismech odpovědnosti. Tato po sobě následující selhání hořce
zklamala oběti porušování lidských práv a násilí, z nichž mnoho roky čeká na výsledek,
který se však nedaří realizovat. „Potřebují mezinárodní mechanismus, který
je jednak efektivní, ale také se mu dá důvěřovat”, řekl Thyagi Ruwanpathirana, výzkumník
Amnesty International pro jižní Asii.
„Omezené, ale přesto význačné pokroky,
které byly dosáhnuty na Srí Lance v posledních letech, jsou v ohrožení, jak lze
vidět například na zužování prostoru pro občanskou společnost v posledních pár
měsících,” dodal.
V lednu a únoru 2020 Amnesty
International zdokumentovala několik případů pronásledování, zastrašování a útoků
na novináře, sdělovací prostředky a organizace lidských práv.
Pozadí
V roce 2015 vláda Srí Lanky
spolupodpořila klíčové usnesení 30/1 vydané Radou pro lidská práva OSN, ve kterém
se zavázala podporovat usmiřování, odpovědnost a lidská práva na území Srí Lanky.
Toto usnesení bylo mezi lety 2017 a 2019 doplněno o další dvě usnesení Rady pro
lidská práva OSN. V těchto usneseních se Srí Lanka zavázala vytvořit “soudní mechanismus
se speciální radou pro vyšetřování obvinění z porušování a zneužívání lidských
práv a porušování mezinárodního humanitárního práva”. V usneseních dále
potvrzovala, že “spolehlivý proces spravedlnosti by měl obsahovat nezávislé soudní
a vyšetřovací instituce vedené jedinci, kteří jsou známí svoji zásadovostí a
nestranností” a také ujišťovala “o důležitosti účasti v soudním mechanismu Srí Lanky,
včetně speciální kanceláře pro právního zástupce Commonwealthu a další zahraniční
soudce, soudní obhájce a schválené žalobce a vyšetřovatele”. O téměř 5 let později
Srí Lanka však tento mechanismus stále nevybudovala.
Po změně vlády v roce 2019 nové vedení
oznámilo svůj záměr o zrušení podpory závazků plynoucích z usnesení. Zároveň také
oznámilo nový závazek vlády “o dosáhnutí udržitelného míru, a to za pomoci
procesu navrhnutého pro území Srí Lanky, který má napomáhat usmíření a odpovědnosti, včetně vhodného
přizpůsobení stávajícího mechanismu ve shodě s vládní politickou strukturou”.
Vláda dále dodala, že “by se tento proces skládal z ustanovení vyšetřovací komise,
která by byla řízena nejvyšším soudním dvorem, a která by přezkoumávala zprávy
předchozí vyšetřovací komise, jež vyšetřovala údajné porušování lidských práv a
mezinárodního humanitárního práva. Vyšetřovací komise by posuzovala důležitost
a doporučení vlády a měla by za úkol navrhnout dodatečná opatření, jež by při
zavádění byla ve shodě s novou vládní politikou.”
