Afghánský trestní zákoník schválený vládou Tálibánu začátkem roku legalizuje fyzické násilí na ženách a dětech, zavádí tělesné tresty a trest smrti pro širší okruh trestných činů a otevřeně uznává otroctví. Amnesty International zveřejnila podrobnou právní analýzu a vyzývá k okamžitému zrušení zákoníku.
Nejvyšší vůdce Afghánistánu Hajbatulláh Achúndzáda podepsal začátkem ledna 2026 nový trestní zákoník, který ještě více prohlubuje násilí a diskriminaci vůči ženám a dětem. Podrobná právní analýza Amnesty International odhaluje rozsah jeho dopadů na ženy, náboženské menšiny, sociálně slabé i celou afghánskou společnost.
„Nový zákoník činí již tak represivní právní systém ještě drakoničtějším. Ženy a dívky jsou samozřejmě mezi nejvíce postiženými – ustanovení normalizují domácí násilí a ještě více omezují jejich pohyb a autonomii,“ uvedla Smriti Singh, ředitelka Amnesty International pro jižní Asii.
Bít ženu je legální – pokud násilí nezpůsobí zlomeniny či otevřené rány
Zákoník klasifikuje domácí násilí jako tzv. diskreční trest a trestní ochrana se vztahuje pouze na případy, kdy žena utrpí zlomeninu nebo otevřenou ránu. Jiné formy fyzického, psychického ani sexuálního násilí zákoník nezmiňuje ani nezakazuje. Pokud muž ženě způsobí zranění, která splňují zákonnou definici vážného zranění, hrozí mu maximálně 15 dní vězení – a to jen tehdy, pokud je žena schopna zranění osobně ukázat před soudem. Přitom musí zůstat plně zahalená a doprovázena mužským poručníkem, kterým je ve většině případů manžel, což zároveň může být i údajný pachatel.
Zákoník postihuje i ženy, které se před domácím násilím pokusí utéct. Vdaná žena, která opakovaně odejde bez manželova svolení do domu svých rodičů a odmítne splnit soudní příkaz k návratu, může být na tři měsíce uvězněna. Stejný trest hrozí i její rodině.
Větší ochranu mají v novém zákoníku ve srovnání s ženami i zvířata: týrání velbloudů, ovcí, ptáků nebo psů je nově trestáno až pěti měsíci vězení.
Tělesné tresty dětí ve školách zákoník nezakazuje
Fyzické tresty na dětech ze strany učitelů jsou zákoníkem také připuštěny. Trestné jsou pouze nejzávažnější formy násilí – jako jsou zlomeniny či tržné rány. Ostatní formy trestů výslovně zakázány nejsou.
Spravedlnost podle společenského postavení
Zásadní změnu přináší článek 9, který obyvatele Afghánistánu rozděluje do čtyř kategorií podle sociálního postavení: náboženští učenci, elity, střední třída a nižší třída. Výše trestu za stejný čin se odvíjí primárně od společenského postavení pachatele. Náboženský učenec může být potrestán pouhým napomenutím, zatímco člověk z nižší třídy čelí za stejný trestný čin vězení nebo fyzickému trestu, jako je třeba bičování. Zákoník tak institucionalizuje nerovnost před zákonem.
Náboženské menšiny, otroctví a trest smrti
Zákoník zavádí přísné tresty za odchylky od hanafíjské školy sunnitského islámu, který Tálibán vyznává, a přesvědčení odporující sunnitské větvi označuje za kacířství. Rozšiřuje také okruh trestných činů, za které hrozí trest smrti. Znepokojivé je i to, že znění některých ustanovení zjevně uznává otroctví – zákoník používá termíny jako „pán“ a „otrok“ a afghánská organizace pro lidská práva Rawadari upozorňuje, že dcery i matky jsou v jeho logice prakticky majetkem otců a manželů. Další ustanovení povolují ničení majetku jako formu trestu.
Nový zákoník navazuje na více než 130 nařízení omezujících práva žen, která Tálibán vydal od svého návratu k moci v srpnu 2021. Afghánské dívky starší dvanácti let nemají přístup ke vzdělání, ženy jsou vyloučeny z většiny pracovních míst. Podle zprávy organizace UN Women nemělo v roce 2025 78 procent mladých žen v Afghánistánu přístup k výuce, školení ani práci. Zákoník nyní tato omezení prohlubuje a dává jim právní formu.
Amnesty International vyzývá Tálibán k okamžitému zrušení nebo revizi zákoníku a jeho uvedení do souladu s mezinárodními standardy lidských práv. Vyzývá také mezinárodní společenství k jednoznačnému odsouzení tohoto předpisu a k tlaku na Tálibán, aby ukončil rozsáhlé a systematické porušování lidských práv.
