© Rajput Yasir / Demotix
© Rajput Yasir / Demotix

Trest smrti 2017: Subsaharská Afrika je „maják naděje“ pro konec poprav a trestu smrti ve světě

Rok 2017 přinesl pozitivní zprávy ohledně trestu smrti a poprav ve světě - čísla se snižují, zemí bez trestu smrti přibývá.

Subsaharská
Afrika učinila velké kroky v celosvětovém boji za zrušení trestu smrti – došlo
k výraznému poklesu  trestů smrti,
uložených v rámci celého regionu.

Guinea se stala 20. státem v subsaharské Africe,
který  zrušil trest smrti za všechny
zločiny, zatímco Keňa zrušila povinný trest smrti za vraždu. Burkina
Faso a Čad
podnikly kroky ke zrušení tohoto trestu  v rámci nových nebo navrhovaných zákonů.

„Pokrok v subsaharské Africe posílil její pozici
jako majáku naděje. Vedení zemí v tomto regionu dává novou naději, že zrušení
krutého, nelidského a ponižujícího trestu 
je na dosah
,“
uvedl generální tajemník Amnesty International Salil Shetty. „Teď, když 20 zemí v subsaharské Africe
zrušilo trest smrti za všechny zločiny, je nejvyšší čas, aby zbytek světa
následoval jejich příklad a přenechal tento 
odporný trest historickým knihám
,“ dodal.

Amnesty
zaznamenala pokles počtu popravujících zemí v subsaharské Africe –  z pěti v roce 2016 na dvě v roce 2017 – Jižní
Súdán a Somálsko
. Nicméně v souvislosti se zprávami, že Botswana a Súdán
obnovily popravy v roce 2018
, Amnesty zdůrazňuje, že to nesmí zastínit
pozitivní kroky ostatních zemí v celém regionu.

I
odjinud z Afriky přicházejí pozitivní zprávy: Gambie podepsala
mezinárodní smlouvu, kterou se zavázala nevykonávat popravy a zrušit trest
smrti. Gambijský prezident zavedl v únoru 2018 oficiální moratorium na popravy.

Významný
pokrok po celém světě

Vývoj v
subsaharské Africe v roce 2017 je důkazem pozitivního trendu na celém světě –
v roce 2017 došlo k dalšímu snížení celosvětového používání trestu
smrti.

Amnesty
International zaznamenala nejméně 993 poprav v 23 zemích v roce 2017, o
4% méně než v roce 2016 (1 032 poprav) a o 39% méně od roku 2015 (když
Amnesty zaznamenala 1 634 poprav, což je nejvyšší počet od roku 1989). V roce
2017 bylo zaznamenáno nejméně 2591 rozsudků smrti v 53 zemích, což je významný
pokles
z rekordně vysokého počtu  3
117 v roce 2016. Tyto údaje nezahrnují tisíce rozsudků smrti a poprav, které
dle mínění Amnesty International  byly
uloženy a vykonány v Číně, kde čísla zůstávají klasifikována jako státní
tajemství.

Vedle
Guiney také Mongolsko zrušilo trest smrti za všechny zločiny, takže v
roce 2017 byl celkový počet států bez trestu smrti 106

Poté,
co se přidala Guatemala, počet zemí, které trest smrti zrušily v zákoně nebo
v praxi je teď 142
. Pouze 23 zemí pokračovalo v provádění poprav
stejný počet jako v roce 2016. Několik států pokračovalo v popravách po
přerušení.

Významné
kroky k omezení používání trestu smrti byly také přijaty v zemích, které jsou
jeho letitými zastánci. V Íránu se zaznamenané popravy snížily o 11% a
popravy související s drogami se snížily na 40%. Byly také provedeny kroky ke
zvýšení hodnoty množství drog, která by vyžadovala uložit povinný trest smrti.
V Malajsii byly novelizovány protidrogové zákony a je už na soudech,
jaké uloží tresty  v případech
obchodování s drogami. Tyto změny pravděpodobně povedou ke snížení počtu trestů
smrti ukládaných v obou zemích v budoucnu. Indonésie, která popravila
čtyři osoby odsouzené za drogové trestné činy v roce 2016, neprováděla v
loňském roce popravy a hlásila mírný pokles počtu uložených trestů smrti..

Znepokojující trendy – hlavně
kvůli drogám

I přes
pozitivní zprávy zůstávají země, které je narušují: Patnáct zemí uvalilo
tresty smrti nebo popravilo lidi za trestné činy související s drogami,
ačkoli je to proti mezinárodnímu právu. Regiony Blízkého východu a severní
Afriky
zaznamenaly v roce 2017 nejvyšší počet poprav v souvislosti
s drogami. Také v oblasti Asie a Tichomoří se k němu většina
zemí za zločiny související s drogami uchylovala (10 zemí ze 16).

Amnesty
International zaznamenala popravy související s drogami ve čtyřech zemích
v Číně (kde jsou údaje klasifikovány jako státní tajemství), Íránu,
Saúdské Arábii a Singapuru
. Státní tajemství, které kryje trest smrti taky v
Malajsii a ve Vietnamu, znemožnilo určit, zda došlo k popravám za drogové
trestné činy. V Singapuru bylo oběšeno osm lidí v roce 2017 – vše za
trestné činy související s drogami – dvojnásobek  počtu v roce 2016. Podobný trend byl v Saúdské
Arábii
, kde trest popravy  v
souvislosti s drogami prudce vzrostl z 14% celkových poprav v roce 2016 na 40%
v roce 2017.

„Navzdory krokům směřujícím ke zrušení trestu
smrti jsou stále ještě někteří vůdci, kteří by se uchýlili k trestu smrti jako
“ rychlé nápravě “ spíše, než aby problémy řešili v jejich
kořenech  použitím humánních, efektivních
a  důkazy podložených  koncepčních strategií
,“ upozornil Shetty.

„Drakonická protidrogová opatření, která se široce
používají na Blízkém východě a v oblasti Asie a Tichomoří naprosto selhala v
řešení problému,“
dodal.

Vlády
také v roce 2017 porušily několik dalších zákazů podle mezinárodního
práva
: Nejméně pět lidí v Íránu bylo popraveno za zločiny spáchané ve věku
méně než 18 let
a  alespoň 80 dalších
zůstávalo v celách smrti. Osoby s mentálním postižením byly popraveny
nebo odsouzeny k smrti  v Japonsku, na
Maledivách, v Pákistánu, v Singapuru a v USA. Amnesty International zaznamenala
několik případů lidí, kteří čelí trestu smrti po „přiznání“
zločinů v důsledku mučení
nebo jiného špatného zacházení v Bahrajnu, Číně,
Íránu, Iráku a Saúdské Arábii. V Íránu a Iráku byla některá z těchto
„přiznání“ vysílána živě v televizi.

Přestože
celkový počet  zemí vykonávajících popravy
zůstal stejný, Bahrajn, Jordánsko, Kuvajt a Spojené arabské emiráty
pokračovaly v popravách po letech, kdy nepopravovaly.

Výhled do budoucna

Víme nejméně o  21 919
lidech na světě, kteří jsou odsouzeni k smrti. Podle Amnesty tudíž
není na čase polevovat v  nátlaku. Rok
2017 přinesl pozitivní kroky, jejichž plný dopad bude zaznamenán v
nadcházejících měsících a letech. Nicméně, některé země udělaly i krok zpátky
nebo tím vyhrožují. Kampaň proti trestu smrti proto zůstává stejně
bezpodmínečně nutná,  jako kdykoli
předtím. 

„Za posledních
40 let jsme zaznamenali obrovský pozitivní posun v globálním vývoji okolo
trestu smrti, ale je třeba podniknout naléhavější kroky k zastavení této praxe
státního zabíjení
. Trest smrti je příznakem kultury
násilí, nikoli řešením. Víme, že tím, že podnítíme podporu lidí po celém světě,
se můžeme postavit proti tomuto krutému trestu a skoncovat s ním všude
,“
uzavřel s nadějí Salil Shetty.

Mohlo by Vás zajímat