© Amnesty International
„Úřady pod Nicolásem Madurem se snaží použít
strach a trest ve své strategii sociální kontroly proti těm, kteří požadují
změnu. Jeho vláda útočí na nejvíce zbídačené obyvatele, s tvrzením, že je
brání, ale místo toho je vraždí, zadržuje a hrozí jim,“ upozornila
Erika Guevara-Rosasová, ředitelka Amnesty International pro Ameriku.
Venezuela
již dlouhé roky trpí závažnou krizí masivního porušování lidských práv, včetně
nedostatku potravin, léčiv, hyperinflací, násilí a politické represe, která od
roku 2015 přinutila více než tři miliony
lidí opustit zemi.
Tváří
v tvář této bezútěšné realitě, lidé v tisících vycházejí do ulic, aby
požadovali změnu ve vládě. Od 21. do 25. ledna byla zaznamenána řada
demonstrací, z nichž mnohé v chudých oblastech, kde protesty vyžadující
tuto změnu nebyly dosud tak viditelné. Je tu totiž silná přítomnost pro-madurovských
ozbrojených skupin (obyčejně známých jako „colectivos“) a obyvatelé jsou
tu do značné míry závislí na současně omezených státních programech pro
distribuci základních potravin.
Za
pouhých pět dní během těchto protestů zemřelo nejméně 41 lidí, všichni v
důsledku střelných zranění. Více než 900 lidí bylo svévolně zadrženo.
Během
výzkumné mise ve státech Lara, Yaracuy, Vargas a různých místech v Caracasu od
31. ledna do 17. února Amnesty International shromáždila více než 50 svědectví
a zdokumentovala 15 případů, včetně některých závažných porušování lidských
práv a zločinů podle mezinárodního zákona.
Důkazy shromážděné v těchto různých místech ukazují typické
vzory: Naznačují, že státní orgány prováděly selektivní mimosoudní popravy jako
metodu sociální kontroly pomocí Bolivarské národní policie (PNB) a prostřednictvím
svých speciálních akčních sil (FAES), proti lidem, kteří se nějakým způsobem
účastnili protestů. Chudinské oblasti Caracasu a další části země byly obzvláště
postiženy a stigmatizovány – je tam nejvyšší počet obětí, které byly později
prezentovány jako „zločinci“ zabiti při střetech s úřady.
Mimosoudní
popravy
Amnesty
International zdokumentovala šest mimosoudních poprav v rukou FAES na několika
místech po celé zemi, všechny s podobným modus operandi: V každém případě byly
oběti nějakým způsobem spojeny s protesty, které se konaly v předchozích dnech
a kritika mnohých z nich proti Madurovi
se šířila na sociálních sítích.
Byli
to všechno mladí muži, které úřady veřejně popsaly jako zabité
delikventy ve střetech s FAES.
„Jak jsme viděli mnohokrát ve Venezuele,
úřady chtějí, abychom věřili, že ti, kteří během protestů zemřeli – především
mladí lidé z oblastí s nízkými příjmy – byli zločinci. Jejich jediným zločinem
byla odvážnost požadovat změnu a požadovat důstojnou existenci, “ říká
Erika Guevara-Rosasová.
Nadměrné používání síly
Amnesty
International také zdokumentovala případy dvou zabitých mladých mužů a mladého
muže zraněného střelnými zbraněmi z rukou státních bezpečnostních složek z
důvodu účasti na protestech. Na operacích této povahy se podíleli jak PNB, tak
Bolivarská národní garda (GNB).
Svévolné zadržení
Podle
Venezuelské organizace Foro Penal zadržely úřady po celé zemi od 21. do 31.
ledna 137 dětí a dospívajících. Z těchto případů Amnesty International
zdokumentovala svévolné zadržení šesti osob včetně čtyř mladistvých, kteří se
účastnili protestu nebo ho pozorovali ve městě San Felipe.
V
rozhovoru s Amnesty International uvedli, že když byli zatčeni, byli ze strany
úřadů biti, nazýváni
„guarimberos“ (násilníky) a „teroristy“, vystaveni
dráždivým látkám, aby nemohli spát a
vyhrožovali jim, že je zabijí. Podle jejich svědectví úředníci, kteří je
zadrželi, patřili k několika různým státním bezpečnostním silám a byli
doprovázeni lidmi oblečenými v civilním oblečení.
„Svévolné zadržení více než sto
dospívajících a jejich vystavení krutému zacházení, které někdy mohlo znamenat
mučení, ukazuje, jak daleko jsou orgány ochotny jít v zoufalých pokusech
zastavit protest a podrobit si lidi,“ uvedla Erika Guevara- Rosasová.
Čtyři
teenageři byli obviněni ze zločinů, které podle vnitrostátních právních
předpisů neměly být důvodem zadržení, přesto byli uvězněni po dobu osmi dnů
soudním příkazem. Strávili čtyři dny v rehabilitačním středisku pro nezletilé,
vojenské instituci, kde jim byly oholeny hlavy a byli nuceni zpívat fráze jako
„Jsme Chávezovy děti“.
Jedna
ze soudkyň pověřená třemi z těchto případů veřejně uvedla, že jí bylo nařízeno
držet mladistvé ve vazbě, aniž by existovalo jakékoliv právní odůvodnění. Po
podání této stížnosti ji propustili a musela opustit zemi. Mladiství, kterých
se stížnost týkala, čekají stále na svůj proces a nadále podléhají omezením svobody.
Předběžná
doporučení Amnesty
Venezuelské
orgány musí ukončit politiku represe, kterou vyvinuly v posledních letech, a
plnit své povinnosti k zaručení spravedlnosti, pravdy a reparace pro oběti
porušování lidských práv nebo zločinů podle mezinárodního práva.
„Zdá se, že venezuelský soudní systém má
politiku ignorování obětí porušování lidských práv. Těch málo lidí, natolik
odvážnými k podání zprávy, zůstává bezbranné a ohrožené z důvodu nedostatečné
reakci úřadů,„uvedla Erika Guevara-Rosasová.
Vzhledem
k vážným překážkám, které brání cestě ke spravedlnosti ve Venezuele, vyzývá
Amnesty International Radu OSN pro lidská práva, aby podnikla kroky k řešení
totální beztrestnosti, která převládá ve Venezuele, a to vytvořením nezávislého
vyšetřovacího orgánu pro sledování a hlášení situace v oblasti lidských práv v
zemi.
Navíc,
Kancelář prokurátora Mezinárodního trestního soudu by měla tyto skutečnosti zvážit, a pokud je považuje za opodstatněné, zahrnout
je do předběžného šetření, které již v zemi probíhá.
Konečně země, které se skutečně zajímají o
situaci v oblasti lidských práv ve Venezuele, by měly zkoumat uplatňování
univerzální jurisdikce, která slouží obětem, které k ní nemají přístup na
místní úrovni, jako alternativní cesta ke spravedlnosti.
„Mezinárodní spravedlnost je jedinou nadějí
pro oběti porušování lidských práv ve Venezuele. Je na čase aktivovat všechny
dostupné mechanismy, aby se zabránilo dalšímu porušování lidských práv,“
uzavřela Erika Guevara-Rosasová.
