© Towfiqu Photography / Getty Images
Mezinárodní zpravodajská organizace Reuters 21. dubna informovala
o tom, že Facebook začal díky nátlaku autorit významně zasahovat do cenzury
„protistátních“ příspěvků ve Vietnamu. Reuters se domnívá, že tento nátlak
zahrnoval zákazy úmyslně umístěné na lokálních serverech telekomunikačních
společností patřících státu, což mělo za následek, že se Facebook stal po
určitou dobu nepoužitelný.
„Zjištění, že se Facebook
podvoluje dalekosáhlým požadavkům Vietnamu na cenzuru, je devastující zlomový
bod pro svobodu projevu ve Vietnamu a i mimo něj,“ řekl William Nee,
lidskoprávní poradce Amnesty International.
„To, že vietnamské
autority bezohledně potlačují svobodu projevu, není nic nového, ale to, že
Facebook změnil své podmínky, z něj dělá jejich spoluviníka. Facebook musí
založit svoji regulaci obsahu na mezinárodních lidskoprávních normách svobody
projevu, ne na libovolných rozmarech vlády, která zneužívá svých práv. Facebook
je povinen respektovat svobodu projevu tím, že odmítne vyjít vstříc těmto neomluvitelným
požadavkům na odstraňování obsahu,“ dodal.
Vietnamské autority mají dlouhodobou historii
v označování oprávněné kritiky jako „protistátní “ spolu se soudním
stíháním obhájců lidských práv za „řízenou protistátní propagandu“. V době
pandemie COVID-19 vietnamské autority aktivně potlačovaly svobodné vyjadřování
na internetu. V posledních týdnech toto potlačování ještě zesílilo.
„Je šokující, že vietnamské
autority uprostřed pandemie svým obyvatelům ještě více zamezují přístup
k informacím. Jsou nechvalně proslulé obtěžováním kritiků, kteří nenásilně
upozorňují na nekalé praktiky. Tyto jejich kroky budou udržovat svět ještě více
v nevědomosti o tom, co se ve skutečnosti ve Vietnamu děje,“ dodává
William Nee.
Facebook podléhá nátlaku
Vietnamu
Rozhodnutí Facebooku je výsledkem několikaletých snah
vietnamských autorit o výrazné oslabení svobody slova na internetu. V průběhu
těchto snah autority soudně stíhaly zvyšující se počet nenásilných kritiků
vlády pro jejich aktivitu na internetu. Představily také represivní kybernetický
zákon, který po technických společnostech požaduje odevzdání potenciálně
obrovského množství dat, včetně osobních informací a příspěvků uživatelů, které
by měly být cenzurovány.
„Vyhovění Facebooku
těmto požadavkům představuje nebezpečný precedens. Vlády po celém světě to budou
považovat za otevřenou výzvu pro to, aby Facebook využily pro služby státní
cenzury. Všem technickým službám to prokazuje medvědí službu, jelikož jsou náchylné
ke stejnému typu nátlaku a obtěžování ze strany represivních vlád,“ řekl
William Nee.
„I když je pravda, že
sociální média zlepšily podmínky pro vyjadřování svobody slova ve Vietnamu, je
to pouze proto, že uživatelé internetu ve Vietnamu využili tyto platformy pro
vyjádřený kritických názorů a pro odhalení porušování lidských práv. Je to
základní právo svobody projevu, nikoliv zisk a „přístup na trh,“ které musí tak
být za každou cenu chráněno,“ vysvětluje Nee.
Amnesty International ve zprávě
uveřejněné minulý rok zjistila, že kolem 10 % vězňů svědomí ve Vietnamu
(jedinců uvězněných pouze za nenásilné uplatňování lidských práv), bylo
uvězněno v souvislosti s jejich aktivitou na Facebooku.
Nedávný nárůst
cenzury a zastrašování
V lednu 2020 vietnamské autority zahájily bezprecedentní
zásah proti sociálním sítím (včetně Facebooku a Youtube) ve snaze umlčet
veřejnou diskuzi o pozemkový spor ve vesnici Dong Tam. Tento spor přitahoval
pozornost z důvodu neustálých obvinění z korupce a vedl ke smrtelným
střetům mezi bezpečnostními silami a vesničany.
Od propuknutí pandemie COVID-19 tento zásah ještě zesílil.
Od ledna do poloviny března bylo celkem 654 lidí předvoláno na vietnamské
policejní stanice, aby se zúčastnili „pracovních setkání“, jež souvisela
s jejich příspěvky na Facebooku ohledně viru. 146ti z nich byly
uloženy finanční pokuty a zbytek byl nucen smazat své příspěvky.
15. dubna úřady představily novou rozsáhlou vyhlášku č.
15/2020, jež uvaluje trest na údajný obsah sociálních médií, který je
v rozporu s nejasnými a nahodilými omezeními. Tato vyhláška dále umožňuje
vládě přinutit technické společnosti respektovat libovolnou cenzuru a sledovací
opatření.
18. dubna správní autority v provincii Hau Giang zadržely
Dinh Thi Thu Thuye (38 let) za „provádění propagandy proti státu“ podle článku
117 trestního zákoníku z roku 2015. Policie ho obvinila „ze zveřejňování a
sdílení stovek protistátních příspěvků na Facebooku“. Toto obvinění
s sebou nese riziko odnětí svobody až na dobu 20 let.
Mimo to 12. dubna policie ve městě Can Thao zadržela a
zatkla Ma Phung Ngoc Tua (28 let) za „zneužívání demokratické svobody“ podle
článku 331 trestního zákoníku z roku 2015. Policie ho obvinila ze zveřejňování
a sdílení 14 příspěvků o koronaviru a kritizování režimu. Toto obvinění
s sebou nese riziko odnětí svobody až na dobu 7 let. Ma Phung Ngoc Tu
zůstává nadále ve vyšetřovací vazbě.
10. dubna autority v provincii Lam Dong předvolaly
k soudu Dinh Vinh Sona (27 let) za šíření falešných zpráv o koronaviru,
díky čemuž se stal prvním člověkem ve Vietnamu obžalovaným v souvislosti
s šířením informací ohledně pandemie. Dinh Vinh Son byl obviněn podle
článku 288 trestního zákoníku z roku 2015 za „nezákonné poskytování nebo
používání informací na počítačových nebo telekomunikačních sítích“. Toto
obvinění s sebou nese riziko odnětí svobody až na dobu 7 let.
© Amnesty International
Sledovací giganti:
Jak obchodní model společností Facebook a Google ohrožuje lidská práva
V listopadu 2019 vydala Amnesty rozsáhlou
výzkumnou zprávu mapující praktiky velkých technologických společností
založené na „sledování.“
Společnosti Google a Facebook pomáhají propojovat svět a
poskytují velmi důležité služby miliardám osob. Aby se lidé mohli smysluplně
zapojovat do současné ekonomiky a společnosti a aby mohli užívat svá lidská
práva, spoléhají se na přístup k internetu – a na nástroje, které společnosti
Google a Facebook nabízejí.
Ale navzdory reálné hodnotě služeb, které Google a Facebook
poskytují, žádají si jejich platformy systémovou daň. Aby lidé mohli užívat
svých práv online, jsou nuceni podrobit se neustálému sledování napříč
internetem, jakož i ve fyzickém světě, například prostřednictvím připojených
zařízení. Model obchodní činnosti založený na sledování, využívaný společnostmi
Facebook a Google, je ve své vlastní podstatě neslučitelný s právem na soukromí
a představuje hrozbu pro další práva včetně práva na svobodu názoru a projevu,
svobodu myšlení a práva na rovnost a nediskriminaci.
Vlády musí podniknout příznivé kroky k redukci škod
způsobených modely obchodních činností založených na sledování – přijmout
veřejnou digitální politiku, jejímž základním cílem bude univerzální přístup a
ochrana lidských práv, snížit nebo odstranit všudypřítomné osobní sledování a
přijmout strukturální reformy dostatečné pro obnovení důvěry v internet. Google
a Facebook a další technologické společnosti musí skoncovat s všudypřítomným
sledováním a přejít na obchodní model respektující lidská práva.
Přečtěte si shrnutí zprávy v češtině v dokumentu zpracovaném studenty Caritas VOŠ sociální Olomouc.
