Obhájci lidských práv jsou často vystaveni trestnímu stíhání a
nepodloženým žalobám. Jsou svévolně zadržováni a jejich právo na spravedlivý
proces i jiná základní práva jsou pravidelně porušována či dokonce zcela potlačena,
což představuje hrubý zásah do jejich aktivit v oblasti obrany a prosazování
lidských práv. Důsledkem takového trestního řízení může být stigmatizace
kriminalizující, bez ohledu na to, zda dotyčná osoba byla či nebyla odsouzena.
Situaci navíc komplikuje skutečnost, že takové „právní intervence“ obhájce
lidských práv vyčerpávají a ubírají jim energii.
V únoru 2016 byli izraelskými vojáky zadrženi
palestinský právník Farid al-Atraš a mladý aktivista Issa Amro poté, co se
zúčastnili pokojného protestu na připomenutí 22 let od uzavření části Starého
města v Hebronu na západním břehu izraelskými úřady a uvalení diskriminačních
opatření omezujících pohyb Palestinců. Oba byli sice brzy propuštěni, ale následně
obviněni z účasti na nezákonném protestu a napadení vojáků. V současnosti
jsou obžalováni, čeká je vojenský soud a v případě odsouzení jim hrozí trest
odnětí svobody. Videozáznam pořízený na tomto shromáždění dokládá, že těsně
před svým zadržením stál Farid al-Atraš zcela pokojně před izraelskými vojáky a
držel transparent.
V březnu 2014 byla na Srí Lance zatčena
Balendran Jeyakumariová, tamilská matka, která vedla veřejnou kampaň za
spravedlnost pro svého pohřešovaného syna poté, co uviděla jeho fotografii, díky
níž zjistila, že je držen v tzv. “rehabilitačním” zařízení. Bez jakéhokoli
obvinění byla vzata do vazby, kde strávila téměř rok, než byla v březnu 2015
podmínečně propuštěna. Trestní řízení však ukončeno nebylo a žena byla
paradoxně obviněna z trestného činu skrývání osoby na útěku. V září 2015 byla
znovu zatčena a po týdenním věznění bez jakéhokoli opodstatnění obviněna z
účasti na krádeži detektorů min. Od té doby je Balendran Jeyakumariová
vystavena neustálému policejnímu vyšetřování.
Mnozí obhájci lidských práv jsou obviňováni na
základě rozvláčně a nejasně specifikovaných právních předpisů: jedná se zejména
o zákony týkající se boje s terorismem, obchodu s drogami, ochrany státní
bezpečnosti a/nebo zákony směřující
proti extrémismu. V průběhu trestního řízení dochází k zablokování bankovních
účtů a zabavování technologických prostředků. V některých případech byly
dostatečným důvodem k vyšetřování nebo zahájení trestního stíhání pouhá účast v
sociálním hnutí nebo členství v lidskoprávní organizaci. V posledních létech
dochází v řadě zemí k intenzivním úpravám právních předpisů ve smyslu
restrikcí a kriminalizace aktivit obhájců lidských práv s cílem umlčet je. Problém
však spočívá v tom, že takové novely právních předpisů nejsou v souladu s
mezinárodně respektovanou legislativou a standardy v oblasti lidských práv.
Typické obvinění obhájce lidských práv vycházející z takových zákonů zahrnuje
organizování (samozřejmě pokojných) protestních demonstrací a následné
podněcování k násilí v jejich rámci.
Ve Svazijsku se k potlačování kritiků režimu a vzrůstajícímu
neklidu v oblasti lidských práv využívá zákon z roku 1938 o pobuřování a
podvratné činnosti a zákon z roku 2008 o boji s terorismem. V září 2016 Nejvyšší
soud sice prohlásil tyto zákony za odporující ústavě, vláda se však proti
tomuto usnesení odvolala.
V srpnu 2016 byl v Bangladéši zatčen
dvaadvacetiletý student Dilip Roy poté, co na Facebooku kritizoval
ministerského předsedu a jeho vládnoucí stranu za podporu výstavby nové uhelné
elektrárny v blízkosti Sundarbans, největšího mangrovníkového pralesa na světě.
Dilip Roy byl zatčen na základě zákona o informačních a komunikačních
technologiích, drakonického zákona použitého od roku 2013 proti stovkám
vládních kritiků, obhájcům lidských práv a náboženským menšinám. Po třech
měsících byl propuštěn na kauci, formálně obžalován však nikdy nebyl. Je stále
trestně stíhán a v případě odsouzení mu hrozí až 14 let trestu odnětí svobody.
V Malajsii používají úřady proti obhájcům
lidských práv a vládním kritikům širokou škálu represívních zákonů. V listopadu
2016 byla na základě zákona o přečinech proti bezpečnosti (zvláštní opatření)
bez zatykače 11 dnů držena na samotce obhájkyně lidských práv Maria Chin
Abdullahová za organizování pokojné demonstrace na podporu volební reformy a
korektních vládních praktik, které se zúčastnily tisíce lidí. Za organizování
podobných demonstrací byli během několika uplynulých let Maria Chin Abdullahová
a další aktivisté v oblasti lidských práv opakovaně vyšetřováni a obviňováni na
základě zákona o pokojném shromažďování a dalších zákonů.
Kazachstánský trestní zákoník z roku 2016
obsahuje velmi mlhavé definice přečinů podněcování sociálních a dalších
“nepokojů”.
V Číně byla od roku 2015 schválena řada zákonů
zaměřených na národní bezpečnost, které závažným způsobem ohrožují a omezují
práva na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, tedy práva, která
byla značně omezena již podle dřívějších právních předpisů.
Podobná situace je v Jižní Koreji, která v roce
2015 rozšířila působnost zákona o národní bezpečnosti a ten nyní obsahuje
dodatečná ustanovení vztahující se na skupiny, jako jsou politici, což následně
restriktivním způsobem omezuje právo na svobodu vyjadřování.
V Etiopii mají “zahraniční” organizace zakázáno
(kromě jiných aktivit) angažovat se v oblasti lidských práv. Obhájci lidských
práv jsou zadržováni a obviňováni z terorismu.
V roce 2015 schválila Kambodža zákon „o
sdružování a nevládních organizacích“, který zásadně omezuje právo na svobodné
sdružování.
V Alžírsku a Maroku používají úřady rozvláčně
definované znění právních ustanovení, což jim umožňuje kriminalizovat projevy
vládních kritiků a posílat je za „urážky“ do vězení.
V roce 2016 byli v Jordánsku desítky novinářů a
aktivistů vystaveni trestnímu stíhání na základě ustanovení trestního zákoníku,
která zakazují kritizovat krále a vládní instituce, a dále na základě
protiteroristického zákona z roku 2014, který kriminalizuje kritiku
zahraničních vůdců nebo jiných států.
V Saudské Arábii byl roce 2014 odsouzen právník
a obhájce lidských práv Waleed Abu al-Khair k 15 rokům trestu odnětí svobody a
následnému zákazu vycestování po dobu dalších 15 let. Na základě
protiteroristického zákona z roku 2014 byl obžalován z celé řady trestných činů
zahrnujících “neuposlechnutí vládce” a “založení nepovolené organizace“
(Monitor lidských práv v Saudské Arábii). Obhajoval řadu pokojných aktivistů,
včetně vězněného bloggera Raifa Badáwiho, a byl hlasitým kritikem oblasti
dodržování lidských práv v Saudské Arábii.
V Mauretánii je řadu let pronásledován bojovník
proti otrokářství. Biram Dah Abeid, Vůdce protiotrokářského hnutí byl v lëtech
2010 až 2016 třikrát falešně obviněn a uvězněn. Řada dalších osob angažujících
se v oblasti boje proti otrokářství byla zatčena a odsouzena za povstalectví,
užívání násilí, napadení policistů a příslušnost k neznámé organizaci
angažující se v roce 2016 v protestech proti vyklizení slumu Bouamatou v
hlavním městě Nouakchott. Přitom žádný z nich se protestů nezúčastnil ani nebyl
členem zmíněné organizace. Dva z nich, Abdallahi Maatalla Seck a Moussa Ould
Bilal Biram, byli svévolně vězněni ještě v březnu 2017.
V Nigérii státní a federální úřady v celé zemi
používají zákony k potlačování práv na svobodu projevu a sdružování. Například
v Lagosu je trestně stíhán obhájce lidských práv Raymond Gold za to, že požádal
ropnou společnost Integrated Oil and Gas Ltd. o provedení vyhodnocení vlivů na
životní prostředí (Environmental Impact Assessment – EIA) v oblasti, kterou
vybagrovala v rámci přípravných prací na výstavbu ropné rafinérie.
Prostřednictvím vládních úřadů v Lagosu mu byla rovněž doručena výstraha
bezpečnostního ředitele společnosti.
