© Amnesty International
Velký
výzkum o lidskoprávních výzvách, kterým čelí mladí lidé, vydává Amnesty u
příležitosti Mezinárodního dne lidských
práv (10. 12.).
„V tomto roce, kdy se mladí lidé
ve velkém počtu zmobilizovali za klima, není divu, že to mnozí z dotázaných
viděli jako jeden z nejdůležitějších problémů, kterým čelí svět,“ řekl Kumi Naidoo, generální
tajemník Amnesty International.
„Pro mladé lidi je klimatická krize jednou z
definujících výzev jejich věku. Tohle je budíček pro přední světové lídry, aby
si uvědomili, že musí podniknout mnohem rozhodnější kroky k řešení naléhavé
situace změny klimatu, jinak riskují, že budou generaci Z i dál zrazovat,“
dodal.
Agentura
Ipsos MORI se jménem Amnesty dotazovala více než 10 000 lidí ve věku 18–25 let
ve 22 zemích pro výzkum „Budoucnost
lidství.“
Ptali se
na názory o současném stavu lidských práv v jejich zemi a ve světě, které
otázky vnímají jako nejdůležitější nebo kdo podle nich odpovídá za řešení
porušování lidských práv.
Respondenti
byli požádáni, aby vybrali až pět ze seznamu 23 hlavních problémů, kterým svět
čelí. 41% dotazovaných uvedlo, že změna klimatu je jedním z nejdůležitějších
problémů světa. Následovalo 36% respondentů, kteří zvolili znečištění a 31%,
kteří označili terorismus. Globální oteplování bylo také nejčastěji uváděno
jako jeden z nejdůležitějších environmentálních problémů (57%).
„Když si připomínáme Den lidských
práv, musíme si připustit, že klimatická krize bude pro mladší generace
pravděpodobně definující otázkou. Právo na zdravé životní prostředí, včetně
bezpečného klimatu, je podstatné pro tolik dalších práv! Je správné, že to
mladí berou do svých rukou,“
komentoval výsledky výzkumu Naidoo.
Generace Z „uvnitř neúspěšného
systému”
Ale
nejde jen o klima. Výzkum mapuje i každodenní boje a obavy, kterým generace
Z čelí ve svých vlastních zemích.
Na
národní úrovni byla nejčastěji uváděna jako jeden z nejdůležitějších problémů
korupce (36%), následovala ekonomická nestabilita (26%), znečištění (26%),
nerovnost v příjmech (25%), změna klimatu (22%) a násilí na ženách (21%).
„Tato generace žije ve světě
šířící se nerovnosti, ekonomické nestability a askeze, kde je obrovské množství lidí ponecháno napospas
osudu,“ varoval
Naidoo.
„Tváří v tvář tomu všemu je
zpráva od mladých lidí jasná: Žijeme uvnitř neúspěšného systému. Klimatická
krize, znečištění, korupce a špatná životní úroveň jsou ukazatelé alarmující
pravdy o tom, jak mocní zneužili svou sílu k sobeckému a často krátkodobému
zisku,“ dodal.
Závěry
výzkumu přicházejí v době masových protestů po celém světě – od Alžírska po
Chile, Hongkong, Írán, Libanon nebo Súdán. Mnohá z těchto hnutí vedou z velké
části mladí lidé a studenti, kteří rozzlobeně upozorňují na korupci, nerovnost
a zneužívání moci. A často kvůli tomu čelí násilným represím.
„Amnesty je přesvědčena, že mladí
lidé chtějí vidět systémové změny. Zúčtovat
s klimatickou krizí, se zneužíváním moci. Chtějí vidět budoucnost v
rozkvětu namísto trosek, ke kterým směřujeme,“ upozornil Naidoo.
Výzva ke změně systému postavené na lidských právech
Podle
výsledků výzkumu „Budoucnost lidství“ si většina mladých lidí váží lidských
práv obecně a chtějí vidět, že jejich
vlády přebírají více odpovědnosti za jejich ochranu.
Většina
respondentů souhlasila, že:
•
ochrana lidských práv je zásadní pro budoucnost sledovaných zemí (73% souhlasí
a 11% nesouhlasí)
•
vlády by měly brát blaho svých občanů vážněji než ekonomický růst (63% souhlasí
a 13% nesouhlasí)
•
lidská práva musí být chráněna, i když to má negativní dopad na hospodářství
(60% souhlasí a 15% nesouhlasí).
Zjištění
také odhalila v každé sledované zemi mezi mnoha mladými lidmi jednoznačnou víru
v to, že vlády by měly převzít většinu odpovědnosti za zajištění dodržování
lidských práv, přičemž 73% respondentů upřednostňuje vlády před jednotlivci
(15%), byznysem (6%) nebo charitami (4%).
Spolu s
výsledky, které ukazují, že většina mladých lidí věří, že hlasování ve volbách
je účinnou metodou pro iniciaci změny lidských práv, přesahující stávku nebo
účast v protestu, nejsou všechny výsledky špatnou zprávou pro vůdce, kteří jsou
„ochotni naslouchat.“
„Pokud jsou světoví lídři ochotni
naslouchat pozorně, všimnou si, že generace Z nepožaduje nějaké kosmetické
změny. Mladí lidé hledají zásadní reformy ve způsobu, jakým svět funguje. Pokud
to vůdci neberou vážně, riskují to, že je všechny zradí,“ řekl Naidoo.
„Jestli nás události roku 2019 něčemu naučily, pak je to fakt, že si mladší generace zaslouží místo u stolu, pokud jde o rozhodování o nich. Dokud hlasy těch, kdo jsou v předních liniích, nebudou součástí diskuse o tom, jak řešíme výzvy, kterým čelí lidstvo, pak se krize jen zhorší. Vlády musí začít nové desetiletí smysluplnými kroky k řešení klimatické nouzové situace, ke snížení nerovnosti a zavedení opravdových reforem pro skoncování se zneužíváním moci. V hospodářských a politických systémech, které nás přivedly až na okraj, potřebujeme systémové změny založené na lidských právech,“ uzavírá Kumi Naidoo.
