Vládní audit ze září 2016 ukazuje, že ministerstvo obrany “nemělo přesné a aktuální
záznamy ohledně počtu a umístění” většiny vybavení putujícího do Kuvajtu a
Iráku
“Tento audit nám umožňuje znepokojující vhled do
nedostatečného a potenciálně nebezpečného systému americké armády, který
kontroluje převozy zbraní v hodnotě milionů dolarů do naprosto nestabilních
regionů.” uvedl Patrick Wilcken, výzkumník Amnesty International.
“Je alarmující číst takové zprávy zvláště s ohledem na
dlouhou historii úniku amerických zbraní několika skupinám páchajícím zvěrstva
v Iráku, včetně ozbrojené skupiny nazývající se Islámský stát.”
Převozy zbraní spadají pod
Iraq Train and Equip Fund (ITEF), základní prvek americko-irácké bezpečnostní spolupráce. V roce 2015
americký Kongres vyhradil 1,6 mld. dolarů na program bojující proti postupu IS.
Převážené zbraně včetně
desítek tisíc útočných pušek (v hodnotě 28 mil. dolarů), stovek minometů a
stovek obrněných vozidel Humvee, měly být použity centrální Iráckou armádou
včetně vládou podporovaných Lidových mobilizačních jednotek (PMU) a kurdskými
pešmergy.
Audit ministerstva obrany
našel několik vážných nedostatků v tom, jak bylo vybavení ITEF protokolováno a
monitorováno včetně:
– Zlomkovité evidence ve
skladech se zbraněmi v Kuvajtu a Iráku. Informace byly zapisovány v několika
různých tabulkách, databázích a dokonce i ručně psané na papírech.
– Velké množství vybavení bylo
ručně zaznamenáno v různých tabulkách, což zvýšilo pravděpodobnost lidského omylu.
– Neúplné záznamy naznačující,
že ti, co byli zodpovědni za veškeré vybavení, nebyli schopni určit jeho
umístění či stav.
Audit také
tvrdil, že ministerstvo
obrany nemělo možnost sledovat převozy ihned po dodání iráckým autoritám,
přestože součástí dodávek je i program (Golden Sentry), který má za povinnost
provádět kontroly i po doručení.
Předcházející
audit ministerstva obrany v roce 2015 poukázal na ještě laxnější monitorovací
procedury iráckých
ozbrojených sil. V některých případech irácká armáda neměla tušení, co je uskladněno v
jejich vlastních skladech, přičemž jiné vojenské vybavení – které nikdy nebylo
rozbaleno a inventarizováno – bylo skladováno venku v přepravních kontejnerech.
“Provádění kontrol i po doručení je nezbytné. Jakékoliv nestálosti
v procesu převozu můžou znásobit risk mylného dodání zbraní v oblastech, kde
ozbrojené skupiny způsobují katastrofy a obrovské lidské utrpení”, uvedl Patrick Wilcken.
Převoz zbraní podněcuje válečné zločiny
Výzkumy Amnesty International dlouhodobě dokumentují
laxní kontroly a záznamy v rámci iráckého velení. Toto způsobilo, že zbraně
vyráběné v USA a jiných zemích končí v rukou ozbrojených skupin páchajících
válečné zločiny a jiná zvěrstva, jako je IS a polovojenské milice začleněné do
irácké armády.
V odpovědi k auditu americká armáda slíbila, že
zpřísní systémy pro sledování a monitorování budoucích převozů do Iráku.
Nicméně ministerstvo obrany učinilo skoro stejné sliby
v odezvě na zprávu pro Kongres již v roce 2007.
„Po
takové době a se všemi upozorněními se stále znovu vyskytují stejné problémy.
Toto by mělo být urgentní varování pro USA a všechny země, které vybavují Irák
zbraněmi, aby zpřísnily své kontroly. Posílání zbraní v hodnotě milionů
dolarů do černé díry a doufání, že to dobře dopadne, není životaschopnou
protiteroristickou strategií. Je to naprosto nedbalé,“ uvedl Patrick Wilcken.
„Každý stát prodávající zbraně Iráku
musí prokázat, že má striktní opatření, aby zajistil, že zbraně nebudou použity
k porušení lidských práv.
Bez těchto opatření by nemělo docházet k žádnému převozu.“
Amnesty International naléhá na USA, aby dodržovala
Leahyho zákon, který zakazuje zásobování skoro všemi typy americké vojenské
pomoci a výcviků těm zahraničním silám, vojenským a policejním jednotkám, které
údajně spáchaly “brutální porušování lidských práv.”
USA a Irák musí přistoupit na globální Smlouvu o obchodu se zbraněmi (ATT), která má striktní pravidla určená k zastavení
převozů a prodeji
zbraní, které slouží k porušování lidských práv.
