V případě Ildara Dadina,
politického vězně, který byl prvním a zatím posledním člověkem posazeným za
mříže na základě těchto zákonů, se soud vyjádřil jasně. Trestní odpovědnost
protestujících by měla být založena na způsobené škodě či hrozbě způsobení
takové škody spíše než na pouhém faktu konání „neschváleného“ pokojného
shromáždění.
„Toto rozhodnutí představuje
paprsek světla v jinak pochmurné vyhlídce práva na pokojné shromáždění
v Rusku. Úřadům, které používaly tuto drakonickou legislativu ke stíhání
mírumilovných demonstrantů jako je Ildar Dadin, vysílá rozhodnutí silnou
zprávu,“ řekl Denis Krivosheev, zástupce ředitele Amnesty International pro
Evropu a Střední Asii.
Soud také požaduje
přezkoumání případu Ildara Dadina. Amnesty International ho považuje za
politického vězně, který je zadržován pouze za
pokojné uplatnění svých práv. Úřady musí bezodkladně provést
přezkoumání, aby zajistily Dadinovo okamžité a bezpodmínečné propuštění.
„Zatímco je toto krok
správným směrem, ruské zákony týkající se demonstrací zůstávají děsivě kruté.
Opakujeme naše požadavky na úřady k okamžitému a bezpodmínečnému
propuštění Dadina a k zajištění toho, že nikdo jiný nebude stíhán za pouhé
konání pokojné demonstrace,“ řekl Denis Krivosheev.
Pozadí
Právní výzva Ildara Dadina
zpochybnila ústavnost Článku 212.1 ruského trestního zákoníku. Článek byl
představen v červenci 2014, aby kriminalizoval opakované (více než 3x
během 180 dní) porušení ruských přehnaně restriktivních pravidel týkajících se
veřejného shromažďování. Tento „zločin“ je trestně postihnutelný až pěti lety
vězení.
Moskevský soud použil zákon
k odsouzení Ildara Dadina ke třem letům vězení 7. prosince 2015. Po
odvolání mu byl trest snížen na dva a půl roku.
Ústavní soud neshledal daný
článek protiústavním, ale rozhodl, že trestnost za toto nedodržování zákonu
musí být úměrná ke skutečnému nebezpečí veřejnosti způsobenému porušením
zákonu. Dále jsou soudy nyní povinny prokázat kriminální úmysl osoby ke
spáchání takového přestupku.
Soud vyzval ruské
zákonodárce, aby tedy patřičně upravily trestní zákoník.
Dadinův první „přestupek“ byl
za pokojný protest – jako osamělého stávkujícího – proti přesvědčení mírových
aktivistů z bolotné demonstrace 6. května 2012 v Moskvě, za který byl
zadržen a pokutován. Od té doby byl zadržen či pokutován ještě ve třech
případech za podobné „porušení zákona.“
Ildar Dadin popsal
v dopise, který poslal své manželce 1. listopadu 2016 a který byl
uveřejněn na titulní straně novin, mučení a další špatné zacházení včetně
těžkého bití a výhružek znásilněním, kterému byl vystaven ve vězeňské kolonii
Segezha (Karelská republika, přibližně 1200 km od Moskvy). Po zveřejnění byl
Ildar Dadin přemístěn do jiné vězeňské kolonie na jižní Sibiři vzdálené tisíce
kilometrů od jeho domova a rodiny. To se
jeví jako zamyšlená forma trápení za jeho stížnosti ohledně mučení a jiného
špatného zacházení.
