Urgentní akce
Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem.
akce
© Amnesty International
Ekvádor
Dívka z Ekvádoru kvůli svým aktivitám na ochranu přírody čelí výhrůžkám. Zastaňte se jí podpisem petice
Více informací...
akce
akce
nalezeno 489 výsledků:
Případ publikován 21.10.2019
TURECKO: Zastavte násilné deportace syrských uprchlíků
V rozporu s mezinárodním i místním právem deportují poslední měsíce turecké úřady syrské uprchlíky zpět do Sýrie, kde jim hrozí vážné porušování lidských práv. Uprchlíkům, kterým již skončila platnost jejich tureckých identifikačních dokladů, nejsou doklady prodlužovány, přestože je to podle tureckého práva možné. Turecko musí všechny deportace zastavit a umožnit uprchlíkům obnovování jejich dokladů.
Případ publikován 20.10.2019
Bangladéšská vláda jí zakázala studovat. Nenechme to tak!
Studentka práv Rohima Akter Khushiová byla vyloučena ze soukromé vysoké školy Cox’s Bazar International University v Bangladéši jen pár dnů po odvysílání zahraniční reportáže, kde se o ní mluví jako o jedné z mála rohingských žen, kterým se podařilo získat přístup k univerzitnímu vzdělání. Mladá žena byla ze školy vyloučena pouze kvůli své příslušnosti k muslimské menšině Rohingů, a to na základě nařízení bangladéšské vlády, podle kterého není příslušníkům Rohingů umožněno studovat na jakékoli státní nebo soukromé univerzitě či vysoké škole.
Případ publikován 8.10.2019
Hongkong bojuje o svobodu, podpořme ho!
Vláda Hongkongu na jaře předložila návrh zákona, který by ohrozil nezávislost města a umožnil vydávání lidí do Číny. Miliony lidí vyšly do ulic, návrh zákona byl nakonec stažen. Demonstrace ale přerostly v požadavky na demokratické reformy. Amnesty při protestech zdokumentovala nepřiměřené násilí ze strany policie. Požadujeme řádné vyšetření policejní brutality a zajištění práva na svobodu projevu a shromažďování.
Případ publikován 30.9.2019
Ujgurskému profesorovi hrozí v Číně trest smrti
Mezinárodně uznávanému profesorovi geografie a bývalému rektorovi Sin-ťiangské univerzity hrozí trest smrti.
Případ publikován 24.9.2019
Nezávislá novinařina se trestá – třeba i rokem vězení
Roberto de Jesús Quiñones Haces, kubánský právník a nezávislý novinář zpravodajského serveru Cubanet, byl odsouzen k ročnímu trestu za údajné „odporování úřadům a neuposlechnutí nařízení“.
Případ publikován 11.9.2019
Lidskoprávní výzkumník zmizel beze stopy
„Můj Ibrahim pracuje v nevládce, dělá výzkum o právu na bydlení v Egyptě. Je to záslužná, ale nebezpečná práce – čtyři jeho kolegy už zatkli. A i on je od června nezvěstný! Policie mi nechce nic říct.“ [matka Ibrahima Ezz El-Dina]
Případ publikován 11.9.2019
8 let vězení kvůli nepoctivému zaměstnavateli
„Jmenuju se Emil. Studuju střední v Minsku a chystám se na vysokou ekonomickou do Polska. Tedy chystal jsem se. Kvůli špatnému výběru brigády a chlapovi, který mi lhal, mě totiž zavřeli na 8 let do vězení za obchod s drogami. Nic jsem ale neudělal.“
Případ publikován 10.9.2019
Pomáhali tonoucím lidem na útěku, teď jim hrozí vězení
„Jsme Sarah a Sean, kamarádi. Potkali jsme se v roce 2017 na řeckém ostrově Lesbos, kde jsme dobrovolničili jako záchranáři – pomáhali jsme lodím v nouzi a dostávali lidi z nich do bezpečí. Teď nám za to hrozí až 25 let ve vězení.“
Případ publikován 10.9.2019
Přežila tajfun, teď bojuje za klima
„Jsem Marinel. Když mi bylo 16, zažila jsem, jak tajfun Yolanda zničil celou mou vesnici a zabil tisíce lidí. Tohle se nesmí opakovat, a proto se snažím přesvědčit světové lídry, aby konečně začali smysluplně řešit dopady klimatických změn.“
Případ publikován 10.9.2019
Za protest proti povinnému zahalování 16 let vězení
„Jmenuji se Yasaman a jsem herečka z Íránu. Myslím si, že zahalování žen v mé zemi by neměl vynucovat zákon. A tak jsem sundala šátek a rozdávala v metru kytky. Odsoudili mě za to na 16 let.“