Urgentní akce
Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem.
Urgentníakce
© Amnesty International
Ekvádor
Dívka z Ekvádoru kvůli svým aktivitám na ochranu přírody čelí výhrůžkám. Zastaňte se jí podpisem petice
Více informací...
Urgentníakce
Urgentníakce
nalezeno 489 výsledků:
Případ publikován 14.11.2016
Tatarský aktivista z Krymu v ohrožení!
Rafis Kašapov, tatarský aktivista a hlasitý kritik vlády, byl odsouzen ke třem letům vězení za obvinění z „podněcování nenávisti“ kvůli kritice aktivit ruské vlády vůči Ukrajině na sociální síti VKontaktě.
Případ publikován 26.10.2016
Venezuelský lidskoprávní aktivista v ohrožení
Luis Urbano, syn venezuelského obránce lidských práv José Luise Urbana, byl letos 10. října zavražděn policisty. Bezpečnost jeho otce, známého ochránce lidských práv ve Venezuele, i celé rodiny je nyní v ohrožení.
Případ publikován 21.9.2016
Fomusoh: Zadržený kvůli esemesce
Fomusoh Ivo Feh je kamerunský student, který měl nastoupit na univerzitu. Jednou dostal od kamaráda textovku, ve které stálo: „Boko Haram verbuje mladé lidi od 14 let. Podmínky pro přijetí: maturita ze 4 předmětů plus náboženství.“ Zpráva jeho kamaráda narážela na to, jak složité je najít dobrou práci bez vysoké kvalifikace. Žertoval, že i Boko Haram (ozbrojená skupina) vás nepřijme, pokud nemáte dokončenu střední školu. Fomusoh Ivo Feh poslal tuto zprávu kamarádovi, který ji dále poslal dalšímu studentovi střední školy. Učitel mu zabavil telefon, a když zprávu uviděl, oznámil vše na policii. Mezi zářím a prosincem 2014 byli Fomusoh Ivo Feh, jeho kamarád a další student střední školy zatčeni. 2. listopadu poslal vojenský soud Iva a jeho dva kamarády do vězení za "zločiny" spojené s terorismem.
Případ publikován 21.9.2016
Lidé s albinismem v ohrožení
Annie je desetiletá holčička. Až vyroste, chce se stát sestřičkou. Je úplně stejná, jako ostatní děti v Malawi – až na to, že žije ve strachu z lidí, kteří jí chtějí ublížit. V Malawi totiž žijí tisíce lidí s albinismem v permanentním strachu z únosu či zabití. Části jejich těl jsou pak prodávány a využívány k rituálním účelům. Rituální zabíjení lidí s albinismem je spojené s pověrami a mýty, které tvrdí, že těla lidí s albinismem mají magickou moc, včetně přítomnosti zlata v kostech. I proto jsou části jejich těl používány k výrobě různých lektvarů. Celkově pak takové pověry vedou k sociálnímu vyloučení a marginalizaci a ve výsledku k diskriminaci a stigmatizaci nevinných lidí. Albinismus je vzácné, nenakažlivé genetické onemocnění, se kterým se člověk narodí. Je charakteristické absencí pigmentu v očích, v pokožce a ve vlasech. V téměř všech případech albinismu musí být oba rodiče nositelé genu, aby ho předali dále, i když sami albinismus nemají.
Případ publikován 21.9.2016
Máxima: Boj o vlastní pozemek s težaři
Maxima Acuňová je farmářka ze severu Peru. Maxima a její rodina jsou ve sporu s těžební společností Yanacocha kvůli vlastnictví pozemku, na kterém žijí v Tragadero Grande. Maxima totiž svou půdu společnosti nikdy neprodala. Maximu a její rodinu spolu s dalšími ochránci práv policie několikrát zastrašovala, ohrožovala a nutila odstěhovat se a opustit svou půdu. Obtěžování a zastrašování nabralo reálné kontury v roce 2011, když policisté napadli Maximu a její dceru a bili je do bezvědomí. Od té doby byl také dvakrát zničený jejich dům. Ve zdlouhavém právním procesu jí nejdříve půdu zabavili, později zase vrátili. Členové komunity se spojili, aby chránili Maximu před násilným vystěhováním a pokračujícím obtěžováním.
Případ publikován 21.9.2016
Eren: Právníčka již 100 krát stíhaná
Právnička a bývalá editorka novin Eren Keskinová je hlasitou kritičkou tureckého státu po celá desetiletí. Proslov, který pronesla před 11 roky, rozezlil úřady. V proslovu obvinila stát ze zmasakrování 12letého chlapce Ugura Kaymaze. Podle Eren je zabití tohoto chlapce armádou jen jedna z mnoha skvrn na turecké historii a jak sama říká: „Historie je něco, za co by měly být orgány zodpovědné“. Kvůli tomuto a dalším článkům publikovaným v kurdských novinách, které editovala, byla několikrát obviněná z urážky tureckého státu a jeho prezidenta. Eren stála před soudem už více než stokrát a to především kvůli svému otevřenému postoji k situaci kurdské menšiny v Turecku. V roce 1995 strávila 6 měsíců ve vězení, protože v článku použila slovo „Kurdistán“. Celé řízení proti ní není nic jiného než obtěžování. Erenin jediný zločin je, že trvale vystupuje proti bezpráví. A čas se jí krátí. Více soudních procesů znamená, že může být kdykoli uvězněna na dlouhou dobu.
Případ publikován 21.9.2016
Shawkan: Ve vězení za focení
Egyptský fotoreportér Mohamed Abu Zaid (známý jako Shawkan) byl zatčen jenom proto, že dělal svou práci. Fotografoval násilné rozehnání pouličních protestů v Káhiře bezpečnostními silami. Více než dva roky byl držen ve vazbě a mučen v rozporu s egyptským právem. Hrozí mu trest smrti. 26. března 2016 při výslechu u soudu v Káhiře vykonstruoval úředník ze státního zastupitelství devět obvinění vůči Shawkanovi. Před samotným začátkem soudního řízení byl Shawkanovým právníkům odepřen přístup ke klíčovým dokumentům vztahujících se k případu, včetně sdělení obvinění. Když Shawkana zatkli, věřilo se, že mu hrozí doživotí. Teď může být jeho osud mnohem horší, jelikož mu hrozí trest smrti. Jeho zdravotní stav se zhoršuje a přístup k lékům mu byl odepřen, přestože trpí hepatitidou typu C. Momentálně je držen v nechvalně známém káhirském vězení Tora a čeká na svůj proces.
Případ publikován 21.9.2016
Hájila práva žen. Hrozil jí trest smrti, teď si odpykává doživotní trest. Podpořte svým podpisem Zejnab Džalalian
Zejnab Džalalian (Zeynab Jalalian) je íránská Kurdka odsouzená k doživotnímu trestu vězení. Zatčena byla v březnu 2008 za své aktivity na podporu kurdské menšiny, zejména žen, a jejich práva na sebeurčení. Osm měsíců byla držena na samotce a opakovaně mučena. V hrubě nespravedlivém soudním procesu byla nejprve odsouzena k trestu smrti. Ten jí byl později zmírněn na doživotí.
Případ publikován 21.9.2016
Johan: 15 let za mávání vlajkou
Johan Teterissa je politický aktivista a bývalý učitel, který si odpykává 15 let ve vězení za mírumilovný protest. V červnu 2007 vedl Johan skupinu 22 mužů v mírumilovném protestu před sídlem prezidenta Indonésie. Předtím než roztáhli vlajku, která pro lidi v provincii Maluku symbolizuje nezávislost, zatančili tradiční bojový tanec („cakalele“). Muži byli okamžitě odvedeni policií a následně zadrženi a vyslýcháni, kde byli mučeni a špatně se s nimi zacházelo, předtím než byli vůbec obviněni z „rebelie“ po nespravedlivých procesech. V roce 2009 byl Johan přestěhován do vězení na ostrov Jáva, který je vzdálený 2 500 kilometrů od jeho rodiny a přátel. Řekl svému právníkovi, že chce být přemístěn do vězení na Maluku, aby byl k nim blíž.
Případ publikován 21.9.2016
Ilham Tohti: Vězněn za boj s diskriminací
Ilham Tohti je profesor ekonomie na Univerzitě Minzu v Pekingu. Je to zakladatel webové stránky „Ujgur Online“ a veřejně známý kritik čínské etnické a náboženské politiky v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (XUAR). Byl obviněný ze „separatismu“, což je obvinění často používané právě proti Ujgurům, kteří vystupují proti porušování lidských práv. Dne 23. září 2014 byl Ilham odsouzený k doživotnímu vězení. Ilham Tohti se vyjadřoval k situaci Ujgurů v Číně řadu let. Na své webové stránce „Ujgur online“ upozorňoval na porušování lidských práv týkajících se nejen Ujgurů, ale také etnických Han Číňanů. Čínská vláda tuto stránku několikrát zablokovala.