Dva syrští uprchlíci jsou
vystaveni riziku nuceného návratu do Turecka poté, co Nejvyšší správní soud v
Řecku odmítl jejich konečné odvolání proti dřívějším rozsudkům, prohlašujíc, že
jejich azylové nároky jsou nepřípustné. To by mohlo stanovit nebezpečný precedens
pro budoucí návraty žadatelů o azyl v rámci dohody mezi EU a Tureckem.
Rozhodnutí Státní rady
přicházejí, když Amnesty International zveřejňuje nová zjištění o nezákonných
návratech z Turecka do Sýrie, která vyvozují, že uprchlíkům a žadatelům o azyl
v Turecku od začátku loňského mimořádného stavu hrozí větší riziko návratu do
jejich zemí původu.
„Dnešní rozhodnutí soudu
stanovuje zlověstný precedens pro mnoho dalších žadatelů o azyl, kteří uprchli
z konfliktu a pronásledování a v současné době jsou uvízlí na řeckých
ostrovech. Syrští uprchlíci, kteří jsou v současné době v zadržení po zamítnutí
jejich odvolání, jsou zvláště ohroženi,“ uvedl John Dalhuisen, ředitel
Amnesty International pro Evropu.
„Tato rozhodnutí porušují
velmi jasnou zásadu: Řecko a EU by neměly posílat žádatele o azyl a uprchlíky
zpět do země, kde nemohou dostat účinnou ochranu.“
Pokud budou žadatelé,
„Noori“, 21letý student ošetřovatelství a „Afaaz“, deportováni, bude to
první oficiální návrat žadatele o azyl z Řecka do Turecka na základě toho, že
Turecko je bezpečnou zemí od doby, kdy dohoda mezi EU a Tureckem vstoupila v platnost.
Syrští uprchlíci dostávají
dočasnou ochranu v Turecku, ale mnozí žijí v extrémní chudobě. Zatímco Turecko
přijalo ze Sýrie více uprchlíků, než jakýkoli jiný stát, záruky proti posílání uprchlíků a žadatelů o azyl
zpět do zemí, kde čelí zneužívání
lidských práv, včetně násilí, mučení nebo dokonce smrti, byly výrazně
sníženy v době trvání mimořádného stavu.
Existují závažné obavy ohledně
zacházení s osobami vrácenými do Turecka v rámci dohody mezi EU a Tureckem.
Agentura OSN pro uprchlíky v jednom „uniklém“ dopise z minulého
prosince uvedla, že čelí překážkám v monitorování situace Syřanů vrácených do
Turecka z Řecka, protože Turecko k nim neumožňuje přístup.
„Dnes – poprvé od implementace
dohody mezi EU a Tureckem – Řecko, jednající jménem celé EU, přijalo vědomé
rozhodnutí, v jehož výsledku budou dva uprchlíci vysláni do země, která se již
nyní potýká s poskytnutím základních potřeb téměř třem milionům dalších
uprchlíků,“ řekl John Dalhuisen.
„Dokud žadatelům o azyl a
uprchlíkům v Turecku nebude zaručena účinná ochrana, musí je země EU přestat do
Turecka posílat.“
Pozadí
Státní rada řecka shledala, že rozhodnutí odvolacích
výborů, které považují Turecko za bezpečnou třetí zemi pro tyto dva žadatele,
byla přiměřená.
Státní rada rovněž rozhodla nepředat případy
Evropskému soudnímu dvoru, aby rozhodl v otázce, zda může být Turecko
považováno za „bezpečnou třetí zemi“ těsnou většinou 13 hlasů ke 12.
Právní změny zavedené v tureckém zákonu o cizincích
a mezinárodní ochraně ve stavu nouze po nepodařeném puči zvýšily riziko
vrácení, a to odstraněním odkladného účinku všech odvolání proti deportaci.
Výzkum Amnesty International již před pokusem o
převrat ukázal, že Turecko nemůže být považováno za bezpečnou zemi pro žadatele
o azyl a uprchlíky.
Ne-syrští žadatelé o azyl v Turecku nemají přístup
ke spravedlivým a účinným postupům pro určení jejich postavení nebo včasnému
nebo adekvátnímu přístupu k integraci a
přesídlení.
„Noori“ (nejedná se o mužovo skutečné
jméno) musel zanechat svého studia, když
nemocnice, kde studoval, byla během konfliktu v Sýrii bombardována. V
dubnu 2015 byla jeho vesnice zasažena a na vlastní oči viděl, jak několik členů dvou sousedních
rodin umírá. Byl blízkým přítelem syna jedné z těch rodin. Do Turecka přešel
přes hranice 9. června 2016.
Noori řekl Amnesty International, že během jeho
prvních dvou pokusů o vstup do Turecka byl zatčen a zbit tureckými polocisty,
než byl poslán zpět do Sýrie. Ve třetím pokusu byla jeho skupina napadena
ozbrojenou skupinou a 11 jeho společníků bylo zabito. Zůstal v Turecku měsíc a
půl. Za tu dobu byl dvakrát napaden a okraden pašeráky a zloději.
Jeho žádost o azyl v Řecku byla Azylovou službou
prohlášena za nepřípustnou na základě předpokladu, že Turecko je pro něj
bezpečnou zemí. Toto rozhodnutí potvrdil jeden z nových odvolacích výborů, který
napadl rozhodnutí Výboru pro odvolací komise před Státní radou v září minulého
roku a v polovině února 2017, když jedno z oddělení soudu postoupilo případ
plenárnímu zasedání z důvodu důležitosti problémů, uvedených v Nooriho
žádosti.
Dne 10. března plénum vyslyšelo Nooriho žádost,
žádost druhého syrského žadatele o azyl a dvou řeckých pro-uprchlických
nevládních organizací. Plenární zasedání bylo vyzváno k rozhodnutí o tom, zda
je Turecko „bezpečnou třetí zemí“ pro oba žadatele o azyl, a o
ústavnosti složení nových odvolacích výborů.
