vojenská ofenziva #Operace_Peace_Spring, která začala 9. října, pokračuje proti
kurdským silám v několika částech severovýchodní Sýrie zejména prostřednictvím
leteckých úderů a pozemních útoků. Cílem je vytvořit tzv. „bezpečnou zónu.“
Dne 13. října dosáhly syrské demokratické síly dohody se syrskou vládou o
vyslání své armády na podporu tureckých útoků.
Civilní obyvatelstvo a oběti
Podle Úřadu
pro Koordinaci Humanitárních Věcí z OSN žije v postižené oblasti odhadem
2,2 milionu lidí, z toho 1,3 milionu potřebuje humanitární pomoc. Ve vládou
kontrolované oblasti ve městech Qamishli a Hassake je přibližně 450 000 lidí. Odhaduje
se, že od 14. října bylo vysídleno 160 000 lidí a další tisíce byly v pohybu,
včetně evakuovaných táborů uprchlíků (IDPs).
Útoky
tureckých sil od zahájení vojenské operace vedly k desítkám, ne-li stovkám
civilních úmrtí.
Kurdská
zdravotnická správa v severovýchodní Sýrii uvádí, že od začátku útoku byly v
Sýrii zabity stovky civilistů, včetně desítek dětí.
Podle
tureckých orgánů zemřelo do 15. října v Turecku 18 civilistů a 150 bylo zraněno
v důsledku útoků, které připisují kurdským silám v Sýrii.
Mimosoudní popravy a únosy
Amnesty
International rovněž potvrdila výpovědi svědků, ověřila videozáznamy a
zkontrolovala lékařskou zprávu, aby objasnila, jak Hevrin Khalafová, kurdská
politička a generální tajemnice politické strany Budoucí Sýrie, byla 12. října
přepadena a zavražděna. Přečtěte si více TADY.
Zhoršující se humanitární situace
Stovkám tisíc
vysídlených osob hrozí, že nebude dostatek jídla, čisté vody ani léků. V uprchlických
táborech (IDPs), jako je al-Hol, je populace zcela závislá na humanitární
pomoci. Skupina 14 mezinárodních humanitárních organizací varovala už 10.
října, že by útok mohl vést k zastavení pomoci obyvatelstvu a přispět k vážnému
nedostatku vody.
Pokračující zásahy v Turecku
Ofenziva je
provázena tvrdými zásahy proti disentu a cenzurou médií. Vyšetřování a
zadržování probíhá pod hlavičkou antiteroristického zákona. Je přitom zaměřené
proti těm, kteří kritizují vojenskou operaci. Patří k nim členové kurdské
levicové opoziční Lidově demokratické strany (HDP), poslanci parlamentu i
novináři.
Proto Amnesty International požaduje:
1.
Všechny strany tohoto konfliktu musí dodržovat mezinárodní
humanitární právo a chránit civilisty, a to i tím, že budou respektovat zákaz
přímých útoků na civilisty a upustí od cíle nerozlišujících a nepřiměřených
útoků. Dělostřelecké zbraně a minomety nesmějí být používány v blízkosti míst,
kde se civilisté vyskytují.
2. Všechny strany konfliktu musí umožnit civilistům, kteří si přejí
uprchnout před bojem, bezpečnou cestu. Turecko musí zajistit, aby civilní
uprchlíci z konfliktu mohli vstoupit do bezpečnějších oblastí, včetně
překročení hranice do Turecka za účelem získání mezinárodní ochrany.
3. V oblastech, nad kterými převzalo Turecko kontrolu, je odpovědné
za jakákoli porušení, ke kterým došlo jeho silami nebo silami jeho milicí.
Amnesty International již dříve dokumentovala turecké vojenské síly a pro-turecké
ozbrojené skupiny v Sýrii, které prováděly závažná porušení mezinárodního
humanitárního práva a porušování lidských práv, včetně nerozlišujících útoků,
které zabily a zranily civilisty, násilná zmizení, mučení a rabování.
4. Turecko musí zajistit, aby kritika operace nebo výzva k míru –
prostřednictvím sociálních médií nebo jiných mírových prostředků – nebyla
kriminalizována a aby nikdo, včetně novinářů, nebyl za účelem výkonu svých práv
na svobodu projevu nebo na svobodu shromažďování vyšetřován ani trestně stíhán.
5. Všechny strany konfliktu, včetně Turecka, pro-tureckých
ozbrojených skupin, syrské vlády a kurdských sil, musí zajistit všem místním a
mezinárodním humanitárním organizacím neomezený přístup ke všem civilistům
včetně vysídlených osob, kteří potřebují humanitární a lékařskou pomoc.
