Výzkumná zpráva s názvem „Nemůžeme si stěžovat“ odhaluje, jakou
vlnou represí byla ofenziva s názvem Operace Mírové jaro doprovázena.
Smetla každého, kdo se odchýlil od oficiální linie vlády. Novináři, uživatelé
sociálních médií a protestující byli obviněni z „terorismu“ a byli (a jsou) vyšetřováni,
svévolně zadržováni a dostávají zákazy cestování. Budou-li dál stíháni a
shledání vinnými, mohli by čelit dlouhým trestům odnětí svobody.
„Když se tanky valily přes syrskou hranici, vláda využila
příležitosti k zahájení domácí kampaně, aby vymýtila nesouhlasné názory z médií, sociálních sítí a
z ulic. Kritická diskuse o záležitostech kurdských práv a politiky se dokonce
stala nepřípustnou,“ uvedla ředitelka evropské kanceláře Amnesty Marie
Struthersová.
Umlčování novinářů
Dne 10. října, den poté, co začala ofenzíva, turecký Regulační orgán pro
rozhlasové a televizní vysílání (RTÜK) varoval mediální domy, že bude nulová
tolerance „jakéhokoli vysílání, které by
mohlo negativně ovlivnit morálku a motivaci […] vojáků nebo by mohlo uvést v
omyl občany neúplnými, zfalšovanými nebo částečnými informacemi, které slouží
cílům teroru.“
Ve stejný den byli zadrženi dva novináři. Hakan Demir z deníku Birgün byl
dotazován ohledně tweetu na oficiálním účtu novin, kde citoval zprávy
NBC, že „turecké válečné letouny začaly provádět vzdušné údery na civilní
oblasti.“
Mezitím byl Fatih Gökhan Diler, šéfredaktor zpravodajského webu Diken,
zadržen po zveřejnění článku s titulkem „SDF tvrdí: dva civilisté přišli o
život“. Oba novináři byli obviněni z „podněcování nepřátelství a nenávisti“
před tím, než byli propuštěni se zákazem cestování za hranice Turecka, a to až
do výsledku trestního vyšetřování.
Policie také 19. října vtrhla do domu novinářky a obránkyně lidských práv
Nurcan Baysalové, která Amnesty řekla: „Nechat zaútočit na můj domov a terorizovat
mé děti třiceti těžce ozbrojenými, maskovanými policisty jen kvůli příspěvkům na sociálních sítích, volajících
po míru, ukazuje úroveň potlačování svobody projevu v Turecku.“
Ve stejný den byla zadržena novinářka Özlem Oralová a byla dotazována
ohledně tweetů kritizujících operaci. Šlo o její soukromý účet. Následujícího dne
byla propuštěna se zákazem cestování do zahraničí, s povinností pravidelně se
hlásit na místní policejní stanici v Istanbulu a neopustit město.
Dne 27. října byla právnička a publicistka Nurcan Kayaová zadržena na
istanbulském letišti a vyslýchána ohledně toho, že kritizovala ofenzivu tweetem:
„Ze zkušenosti víme, že všechno, čemu
říkáte mírová operace, je masakr.“ Byla propuštěna po výslechu ve stejný
den, ale se zákazem cestování.
Nejsou to pouze turečtí novináři, na které je kampaň zaměřená. Dne 25.
října právníci prezidenta Erdogana oznámili, že podali trestní oznámení proti
řediteli a editorovi francouzského časopisu Le Point v návaznosti na vydání z
24. října, kde u reportáže o ofenzivě použili nadpis „Etnické čistky: Erdoganova metoda.“ Podle
právníků to je urážka prezidenta, což je podle tureckého práva trestné.
Cílení na uživatele sociálních médií
Jen v prvním
týdnu útoku bylo podle oficiálních údajů vyšetřováno 839 účtů sociálních médií
za „sdílení trestného obsahu“, přičemž 186 osob bylo údajně vzato do policejní
vazby a 24 bylo zadrženo v předsoudní vazbě.
Jeden uživatel
sociálních médií, který byl zadržen a obviněn z „propagandy pro teroristickou
organizaci“, retweetoval tři tweety, z
nichž jeden zněl: „Rojava [autonomní kurdská oblast v severní Sýrii] zvítězí. NE
válce.“ Stejně jako ostatní, ani tyto tweety se ani zdaleka nepřiblížily k důkazům,
které by měly podstatu mezinárodně uznatelného zločinu. Muž dostal zákaz pobytu
v zahraničí a musí se dvakrát měsíčně hlásit na místní policejní stanici. Jeden
právník Amnesty řekl: „Používání slov jako válka, okupace nebo Rojava se najdnou
stalo zločinem.“
Cílení na politiky a aktivisty
Operace Mírové
jaro byla také použita vládou jako
záminka pro eskalaci svého tvrdého zákroku
proti opozičním politikům a aktivistům. Několik poslanců je v současné
době podrobeno trestnímu vyšetřování, včetně Sezgina Tanrıkulua, který čelí obvinění
za komentáře, které učinil v médiích, a za tweet, který zní: „Vláda to
potřebuje vědět, toto je neoprávněná válka a válka proti Kurdům.“
Podle právníků Advokátní
komory v provincii Şanlıurfa bylo ve dnech 9. a 10. října místními protiteroristickými
důstojníky vzato do policejní vazby nejméně 54 lidí. Mezi nimi byli členové HDP
nebo členové levicových opozičních odborů.
Během prvního
týdne vojenské ofenzivy bylo zadrženo nejméně 27 lidí, z nichž mnozí byli
přidruženi k HDP, v provincii Mardinza. Důvody byly spojené s terorismem. Mezi
zadrženými byla i zvolená starostka města Nusaybin. Vláda ji později nahradila
nevoleným okresním guvernérem.
Dne 12. října,
v tzv. Sobotu matek, kdy příbuzní obětí násilných zmizení od roku 2009
drží pokojné vigilie, aby si vzpomněli na své blízké, byli varováni
policií, že se vigilie přeruší pokud by
vyslovili slovo válka. Pokojné
shromáždění bylo násilně přerušeno, jakmile účastníci nahlas přečetli
prohlášení, které kritizovalo vojenskou operaci.
„Od začátku vojenské ofenzívy se již
etablovaná atmosféra cenzury a strachu v Turecku ještě prohloubila. Zadržování
a obviňování se používá k umlčení těch pár jedinců, kteří se odváží vyslovit
jakoukoli výzvu nebo kritiku ofenzivy. Turecké úřady musí přestat umlčovat
názory, které se jim nelíbí, a ukončit probíhající tvrdý zákrok. Všechna
obvinění a stíhání lidí, kteří jen pokojně vyjadřovali svůj názor, musí
okamžitě přestat,“ uzavřela Marie Struthersová.