© Burak Kara/Getty Images
Od 12. do 16. října Amnesty shromáždila
svědectví od 17 osob včetně zdravotnických a záchranářských pracovníků,
vysídlených civilistů, novinářů nebo místních a mezinárodních humanitárních
pracovníků. Analyzovala a ověřovala videozáznamy, přezkoumávala lékařské zprávy
a další dokumentace.
Shromážděné informace poskytují
usvědčující důkazy o útocích v obydlených oblastech, včetně útoků na domy,
pekárnu nebo školu, prováděných tureckými a spojenými syrskými ozbrojenými
skupinami. Amnesty taky odhaluje děsivé podrobnosti o chladnokrevném mimosoudním
zabití prominentní syrsko-kurdské političky Hevrin Khalafové, provedené
příslušníky Ahrar Al-Sharqiya, kteří jsou součástí Syrské národní armády – koalice
syrských ozbrojených skupin vyzbrojených a podporovaných Tureckem.
„Turecká
vojenská ofenziva do severovýchodní Sýrie způsobila zmatek v životě syrských
civilistů, kteří byli opět nuceni uprchnout ze svých domovů a žijí v neustálém
strachu z plošného bombardování, únosů a mimosoudního zabíjení. Turecké
vojenské síly a jejich spojenci předvedli bezprecedentní znevážení životů občanů, když zahájili nezákonné smrtící útoky
v obydlených oblastech. Ty zabily a zranily mnoho civilistů,“ řekl Kumi Naidoo, generální tajemník Amnesty
International a dodal: „Turecko je
odpovědné za akce syrských ozbrojených skupin, které podporuje, vyzbrojuje a
řídí. Turecko prozatím těmto ozbrojeným skupinám umožnilo svobodně se dopouštět
závažných násilností v Afrinu i jinde. Znovu vyzýváme Turecko k ukončení
násilností, k učinění pachatelů odpovědnými a k ochraně občanů žijících pod
jejich kontrolou. Turecko se nemůže vyhnout odpovědnosti přisuzováním válečných zločinů ozbrojeným skupinám.“
Kurdský zdravotnický úřad v
severovýchodní Sýrii 17. října uvedl, že od začátku ofenzivy v Sýrii bylo
zabito nejméně 218 civilistů včetně 18 dětí.
Podle tureckých úřadů zahynulo v Turecku
do 15. října 18 civilistů a 150 bylo zraněno v důsledku minometných útoků,
které přisuzují kurdským silám v Sýrii. Pokud kurdské síly používají kazetovou
a cíl nerozlišující munici v civilních oblastech Turecka, porušují tím
mezinárodní humanitární právo. Takové nezákonné útoky musí být okamžitě zastaveny.
Útoky
na civilisty v severovýchodní Sýrii
V jednom z nejstrašnějších útoků, které
byly zdokumentovány, popsal kurdský pracovník Červeného půlměsíce, jak
vytahoval těla z trosek po tureckém leteckém úderu 12. října kolem 7. hodiny
ráno. Munice dopadla poblíž školy v Salhiye, kde civilisté, vystěhovaní v
důsledku bojů, hledali útočiště.
„Všechno
bylo tak rychlé! Celkem bylo zraněno šest osob
a čtyři zabity, včetně dvou dětí. Nemohl jsem říct, jestli to byli
chlapci nebo děvčata, protože jejich těla byla spálená, vypadala jako uhlí.
Další dva zabití byli starší muži. Upřímně řečeno, jsem stále v šoku,“ řekl a dodal, že nejbližší frontová
linie byla vzdálena více než 1 km, a že v době útoku v
blízkosti nebyli žádní bojovníci ani vojenské cíle.
Další pracovník z kurdského Červeného
půlměsíce popsal Amnesty své pokusy o záchranu jedenáctiletého chlapce a
osmileté dívky, kteří byli zraněni při dopadu minometných střel, když si hráli poblíž
mešity al-Salah v Qamishli. Řekl, že Qamishli byl od 10. října vystaven těžkému,
cíl nerozlišujícímu útoku, kdy byly zasaženy obytné domy, pekařství a
restaurace.
Chlapci šrapnel roztrhl hrudník a
zemřel. Jeho sestře museli lékaři amputovat nohu. Záchranář řekl, že v okolí
nebyly žádné vojenské základny ani kontrolní stanoviště.
V jiném útoku 13. října zaútočily
turecké vzdušné síly na konvoj civilistů. Podle Červeného půlměsíce tam zemřelo
tam 6 lidí včetně jednoho novináře. Jiný novinář, který vše přežil, situaci
popsal jako „naprostý masakr“ a dodal, že konvoj tvořilo asi 400 civilních
vozidel bez zjevné přítomnosti jakýchkoli bojovníků.
„Všechny
strany konfliktu musí respektovat mezinárodní humanitární právo, které
vyžaduje, aby byla přijata veškerá proveditelná opatření, aby se předešlo nebo
alespoň minimalizovalo poškození civilistů. Úder na civilní konvoj je
neomluvitelný. Neexistuje rovněž ospravedlnění
pro nevybíravé ostřelování civilních oblastí pomocí nerzacílených
zbraní, jako jsou minomety. Tyto nezákonné útoky musí být vyšetřeny a odpovědné
osoby se musí zodpovídat,“ řekl
Kumi Naidoo.
USA jsou největším vývozcem zbraní do
Turecka. Mezi další dodavatele patří Itálie, Německo, Brazílie nebo Indie.
Amnesty vyzývá státy, aby okamžitě pozastavily teansfery zbraní Turecku a
dalším stranám konfliktu v Sýrii, včetně kurdských sil, proti nimž existují
věrohodná obvinění ze závažného porušení mezinárodního práva, a zbraní, které
by mohly být použity ke spáchání nebo usnadňování porušování lidských práv.
Mimosoudní popravy
Amnesty rovněž ověřila výpovědi svědků,
ověřila videozáznamy a zkontrolovala lékařskou zprávu, aby objasnila, jak byla
Hevrin Khalafová, kurdská politička a generální tajemnice politické strany
Budoucí Sýrie, 12. října přepadena na mezinárodní dálnici spojující Raqqa s
Qamishli . Bojovníci z Ahrar al-Sharqiya ji vyvlekli z auta, zbili a chladnokrevně
zastřelili. Zabili taky jejího osobního
strážce.
Ve stejný den a na stejném místě také
bojovníci Ahrar al-Sharqiya zajali a poté zabili nejméně dva kurdské bojovníky.
Také unesli dva civilisty, kteří oba pracovali s místní lékařskou organizací a v
době, kdy byli zajati, převáželi léky. Členové jejich rodin v rozhovoru s
Amnesty potvrdili, že o nich nic nevědí.
Blízká přítelkyně Herviny Khalafové řekla
Amnesty International, že když se pokusila zavolat na Hevrinin telefon,
odpověděl muž, který se identifikoval jako syrský ozbrojený opoziční bojovník.
V arabštině jí řekl: „Vy Kurdové jste zrádci, vy všichni ve straně [PKK] jste agenti“ a informoval ji,
že Hevrina byla zabita.
Lékařská zpráva, kterou měla Amnesty k
dispozici, uvádí řadu zranění způsobených
Hevrině, včetně několika střelných ran na hlavě, obličeji a zádech,
stejně jako zlomenin na jejích nohou, v obličeji a lebce, odtržení kůže z její hlavy
v důsledku toho, že byla vlečena za
vlasy.
„Chladnokrevné
zabíjení bezbranných lidí je naprosto
trestuhodný a nehorázný válečný zločin. Vražda
Hevriny Khalafové a dalších musí být vyšetřena nezávisle a pachatelé postaveni
před soud. Turecko má odpovědnost za zastavení válečných zločinů a násilností
páchaných silami pod jeho kontrolou. Pokud
Turecko neudrží na uzdě své zastupující síly a neukončí beztrestnost za
porušování, podpoří další zvěrstva“
upozornil Kumi Naidoo.
Zhoršující se humanitární
situace
Místní a mezinárodní asistenční
pracovníci Amnesty řekli, že stažení USA ze severovýchodní Sýrie, turecká
vojenská ofenziva a připojení se syrské vlády
ke konfliktu, byla kombinací nejhorších scénářů, ke kterým došlo
najednou.
Existují skutečné obavy z toho, zda 100
000 vysídlených lidí dostává dostatek jídla, čisté vody a zdravotnického
materiálu – a jak se k lidem z dlouhodobého hlediska bude pomoc
dostávat. V táborech pro vnitřně vysídlené osoby, jako je al-Hol, je populace
zcela závislá na humanitární pomoci. Skupina 14 mezinárodních humanitárních
organizací varovala 10. října, že ofenziva
by mohla vést k zastavení pomoci obyvatelstvu, zatímco ICRC varoval o
několik dní později, že střety by mohly vést k vysídlení 300 000 lidí, se
závažnými obavami ohledně nedostatku vody.
Mnoho vysídlených lidí nemá kam jít a spí
venku, v zahradách a na ulicích. Někteří hledají úkryt ve školách.
Ve městě Derbassiya tvoří asi 90% populace
lidé, kteří byli vysídleni ze svých domovů a přestěhovali se tam. Jeden muž v
Derbassiya, který uprchl se svou rodinou, řekl Amnesty, že zhruba polovina jeho
rodiny zůstala s příbuznými na jihu a zbytek hledal útočiště ve školách a
mešitách.
„Na
jihu Derbassiye neexistují žádné humanitární organizace. Neviděli jsme žádné z
nich. Potřebujeme základní zásoby, jako je voda, jídlo, oblečení, přikrývky a
matrace. Potřebujeme lékařskou kliniku … Zima je nablízku. Potřebujeme řešení
zejména pro rodiny, které žijí venku,“
řekl.
Jeden humanitární pracovník řekl Amnesty
: „Lidé, kteří již trpí chronickými
nemocemi, budou ohroženi. Jejich přežití bude záviset na tom, jak dlouho tento
boj potrvá.“
Mnozí vyjádřili vážné obavy, že
bezpečnostní situace povede k další evakuaci mezinárodního personálu a že
postup syrských vládních sil by mohl představovat rizika jak pro místní arabské
a kurdské zaměstnance, tak pro vysídlené civilisty, kteří uprchli z jiných
částí Sýrie. Existují také obavy, že schopnost asistenčních agentur provádět
klíčové přeshraniční operace k poskytování pomoci by byla omezená.
„Všechny
strany konfliktu včetně Turecka, ozbrojených spojeneckých skupin Turecka i syrská
vláda a kurdské síly musí zajistit neomezený přístup k místním a mezinárodním
humanitárním organizacím. Pokračující turecká vojenská ofenziva již
vyhnala tisíce vysídlených lidí z míst, která pro ně byla bezpečným přístřeším. Akce Turecka riskují,
že se zastaví poskytování pomoci na záchranu života a lékařská pomoc těm, kteří
to potřebují. Způsobují tak humanitární katastrofu v zemi, která již byla
válkou tolik zpustošena,“
uzavřel Kumi Naidoo.
*-+ *
