© Chris McGrath/Getty Images
Výzkumná
zpráva s názvem: „Vzdorovat bouři: Obrana
lidských práv v atmosféře strachu Turecka“ odhaluje, jak málo oblastí turecké kdysi zářivé nezávislé občanské společnosti
zůstává nedotčeno stávajícím výjimečným stavem. Celostátní zásah vedl k masovým
zatýkáním a výpovědím, omezování právního systému a umlčování obránců lidských
práv prostřednictvím vyhrožování, obtěžování a zatýkání.
„Zatímco věznění novinářů a aktivistů se
mohlo dostat na hlavní stránky novin, hluboký dopad vládních tvrdých zásahů,
jimiž je postižena širší společnost, je
těžší kvantifikovat, ale není o nic méně skutečností,“ říká ředitelka
Amnesty International pro Evropu Gauri van Guliková.
„Pod rouškou výjimečného stavu se turecké orgány úmyslně a
metodicky zaměřily na rozložení občanské
společnosti, zablokování práce obránců lidských práv, zrušení organizací a
vytvoření dusícího klimatu strachu,“ dodala.
Výjimečný
stav, který byl v červenci 2016 vyhlášen jako dočasné mimořádné opatření v
důsledku neúspěšného pokusu o převrat, byl obnoven již posedmé minulý týden. Jeho
působením byla práva na svobodu projevu svobody, bezpečnost a spravedlivý
proces zdecimována. Tímto způsobem byla zlomena poslední linie obrany pro
každou zdravou společnost – zejména práci obránců lidských práv.
Úplné zákazy
veřejných setkání ve městech v Turecku omezily právo na shromažďování a
sdružování. Mezitím více než 100 000 lidí čelilo kriminálnímu vyšetřování a
nejméně 50 000 lidí bylo uvězněno před soudním řízením. Více než 107 000
zaměstnanců veřejného sektoru bylo propuštěno.
Stíhání a zadržování
Mnoho
z nejprominentnějších novinářů a obhájců lidských práv, včetně Tanera Kılıçe,
čestného předsedy správní rady Amnesty International Turecko, bylo uvězněno za
neopodstatněná obvinění z „terorismu“. Ale jejich zatčení jsou jen
špičkou ledovce.
Zákony
proti terorismu a obvinění spojená s pučem
jsou používány k umlčení pokojného,
legitimního nesouhlasu. Významní novináři, akademičtí pracovníci, obránci
lidských práv a další aktéři občanské společnosti jsou vystaveni svévolnému
zadržování, trestnímu stíhání a pokud jsou shledáni vinnými v nespravedlivých
procesech, čelí dlouhým trestům.
V
únoru novináři Nazlı Ilıcak, Ahmet Altan a Mehmet Altan byli odsouzeni na doživotí za „pokus o
svržení ústavního řádu“ jen proto, že dělali svou práci. Stejný
rozsudek by mohl být uložen advokátovi pro
lidská práva Orhanovi Kemalovi Cengizovi za kritické připomínky, které učinil v
sociálních médiích, proslovech a ve sloupcích. Rozhodnutí o jeho případu se
očekává 11. května.
Obránce
lidských práv Dr. Saebnem Korur Fincancı řekl Amnesty International: „Mám malou tašku připravenou doma – pro
případ zatčení.“ Osman İşçi, generální tajemník Asociace pro lidská práva,
řekl Amnesty International: „Cílem je
udržet klima strachu. Je to svévolné a není to předvídatelné. Nemůže to být
účinně napadáno, takže výsledkem je beztrestnost.”
Zastrašování a umlčování nesouhlasu
Tvrdé
zákroky vlády proti nesouhlasům měly mrazivý vliv na svobodu projevu v celé
zemi. Eren Keskin, jako právník a obhájce lidských práv, který čelí 140
samostatným trestním stíháním, zákazu cestování a pozastaveným trestům odnětí
svobody na základě odvolání, řekl Amnesty International: „Snažím se svobodně vyjádřit své názory, ale zároveň si uvědomuji, že si musím dvakrát rozmyslet, než něco řeknu
nebo napíšu.“
Vzhledem k
tomu, že turecká vojenská ofenzíva v Afrínu v severní Sýrii začala 20. ledna
2018, stovky lidí, kteří vyjádřili svůj nesouhlas se zásahem, byly zatčeny.
Podle ministerstva vnitra bylo do 26. února zadrženo 845 lidí za příspěvky na
sociálních médiích, 643 osob bylo předmětem soudního řízení a 1719 účtů
sociálních médií bylo vyšetřováno ve spojitosti s Afrínem.
Aktivista
zabývající se lidskými právy, Ali Erol, byl držen v policejní vazbě po dobu pěti dnů poté, co přes Twitter poslal obrázek olivovníku společně s
protiválečnými hashtagy. Je vystaven trestnímu vyšetřování za „propagandu
teroristické organizace“ a „podněcování lidí k nenávisti a
nepřátelství“.
V březnu bylo více než 20 studentů
zadrženo v policejní vazbě za účast v anti-válečném protestu v areálu univerzity. Deset z ních
dál čřeká na proces ve vazbě.
Boj proti nevládkám a menšinám
Více
než 1300 nevládních organizací bylo v režimu výjimečného stavu trvale zavřeno
kvůli nespecifikovaným vazbám na „teroristické“ organizace. Zahrnují
organizace, které prováděly zásadní práci například pro oběti sexuálního a
genderového násilí, bezdomovce nebo trpící děti.
Zozan
Özgökçe z asociace Van Women Association, která podporovala ženy v těžko přístupných
oblastech na východě Turecka, pomáhala zvyšovat povědomí dětí o sexuálním
zneužívání a poskytovala školení o vedení a finanční gramotnosti, pro Amnesty
International uvedla: „V poskytování
poradenství a podpory je nyní obrovská propast. To mi opravdu láme srdce.“
Jeden
aktivista řekl Amnesty International: „Dnes
většina LGBT+ lidí v Turecku žije ve strachu, více než kdy předtím. V situaci
celkových přísných opatření proti svobodě projevu LGBT+ komunita cítí, že
prostory pro ni se drasticky smršťují.“
„Mimořádná opatření se
v Turecku stále více normalizují a navzdory úmyslnému a cílenému náporu proti
jednotlivcům a skupinám jsou v Turecku ještě stále stateční lidé, kteří
jsou ochotni postavit se a mluvit
otevřeně. Mezinárodní společenství by mělo stát při nich a vyzvat turecké
úřady, aby zrušily omezení organizací občanské společnosti, ukončily zásahy
proti svobodám a odstranily klima strachu a zastrašování,“ uzavřela van Guliková.
