Ve volebním prohlášení na podporu své kandidatury slíbily USA
prosazovat práva obsažená ve Všeobecné deklaraci lidských práv, dodržovat
závazky v oblasti lidských práv a smysluplně spolupracovat s orgány
OSN dohlížejícími na dodržování smluv.
O deset dnů později, 11. ledna 2017, bylo patnácté výročí vzniku
detencí na americké námořní základně Guantánamo Bay na Kubě. Detencí, které vyjadřují
přesný opak Všeobecné deklarace lidských práv, závazků USA v oblasti
lidských práv i doporučení monitorovacích orgánů OSN. Nicméně když přijde na
řadu plnění závazků týkajících se lidských práv, USA začnou ve svých postojích velmi
často kličkovat. Na Guantánamu se své závazky rozhodly ignorovat už od samého
začátku.
Během těchto patnácti let se USA prohlásily za přeborníky
v dodržování lidských práv. Učinily tak, i když se uchylovaly
k mučení a násilným únosům nejen na Guantánamu, i když posléze odmítly
postavit pachatele těchto zločinů podle mezinárodního práva před spravedlivý
soud, ale dokonce i přes blokování odškodnění za porušování lidských práv. Celou
pravdu i nadále drží v tajnosti.
Vytvoření vězení na Guantánamu, jeho fungování a neschopnost
jej uzavřít pramení z pochybení všech tří úřadů americké vlády, které neoznačily
vězení jako zásadní problém práva zabývajícího se lidskoprávní problematikou. Místo
toho aplikovaly americké úřady „válečný zákon“ podpořený nedomyšlenou rezolucí
kongresu, která prošla těsně po útocích 11. září 2001.
V předvečer patnáctého výročí je v Guantánamu stále drženo
55 osob, 45 z nich bez obvinění či soudu. Zbývajících deset čelilo či čelí
řízení vojenské komise, které však nesplňuje mezinárodní standardy spravedlivého
procesu, k nimž jsou USA zavázány. Šesti osobám momentálně hrozí trest smrti,
jenž vzešel z takového nezákonného soudu.
Námořní základna na Guantánamu pravděpodobně dostane v nejbližší
době nového vrchního velitele. Právě zvolený prezident Trump ještě před volbami
naznačil, že by věznici nechal v provozu a „naplnil ji nějakými nehodnými chlapíky“.
Přibližně polovina ze zadržovaných na Guantánamu byla před
převozem na základnu držena v tajných věznicích Ústřední zpravodajské
služby (CIA). V letech 2003 a 2004 bylo Guantánamo samotné užíváno CIA jako
tzv. black site, tedy utajené vězení. Součástí programu CIA byla násilná zmizení,
mučení a jiné kruté, nehumánní nebo ponižující zacházení. Beztrestnost
v návaznosti na tento program stále pokračuje.
Amnesty International stále vyzývá prezidenta Obamu –
navzdory krátké době, která mu v úřadu zbývá –, aby dodržel slib a ukončil
činnost věznice na Guantánamu, a aby tak učinil v souladu se závazky
v oblasti lidských práv, které USA má. Již uběhlo téměř sedm let od data,
kdy mělo dojít k oficiálnímu uzavření. Ačkoli Obamova administrativa
obvinila Kongres z blokování uzavření věznice, tak dle mezinárodního práva nejsou
domácí legislativa nebo politici legitimní omluvou za nedodržení smluvních
závazků dané země.
Je nepravděpodobné, že USA by přijaly podobné výmluvy k
porušování lidských práv, kdyby přišly od jiné vlády. Zbytek světa by je tedy
neměl ze strany USA akceptovat.
Pro další
informace: USA:
Broken promises: Failure to close Guantánamo is part of a deeper human rights
deficit, 10 January 2017, dostupné na:
https://www.amnesty.org/en/documents/amr51/5433/2017/en/
