© REUTERS/Ammar Abdullah
Zpráva s názvem „Civilní objekty nebyly
poškozeny“: odhalení ruských útoků v Sýrii zdůrazňuje, jak vysokou
cenu civilisté zaplatili za podezřelých ruských útoků po celé zemi. Zpráva se
zaměřuje na šest útoků v Homsu, Idlibu a Aleppu, ke kterým došlo v období mezi
zářím a listopadem v roce 2015, a při kterých přišlo o život nejméně 200
civilistů a asi tucet bojovníků. Vyjádření Amnesty International představuje
důkazy o tom, že ruské orgány mohly lhát za účelem zakrýt civilní škody.
Jednalo se např. o zničení mešity během jednoho útoku a polní nemocnice v
jiném. Dokument také obsahuje důkazy naznačující, že Rusko používá mezinárodně
zakázanou kazetovou munici a neřízené bomby v obydlených oblastech.
„Zdá se,
že některé ruské letecké údery byly cíleny přímo na civilisty nebo civilní
objekty, jelikož byly nasměrovány do obytných oblastí či na zdravotnická
zařízení bez zjevných vojenských cílů, což má za následek úmrtí a zranění
civilistů. Takové útoky platí za válečné zločiny,“ prohlásil Philip Luther,
ředitel programu Amnesty International pro Střední východ a Afriku.
„Je
nezbytné toto podezření z porušování mezinárodního práva nezávisle a nestranně
vyšetřit.“
Ruské úřady tvrdily, že jejich ozbrojené síly
cílí pouze na „teroristické“ objekty. Po několika útocích reagovaly na
zprávy o civilních obětech popíráním, že by došlo ke ztrátě civilních životů;
po jiných útocích se nevyjádřily vůbec.
Amnesty International vyzpovídala očité svědky a
přeživší po útocích, zkoumala video materiály a snímky znázorňující následky
útoků a získala analýzu od zbrojních expertů. Útoky byly kromě těchto
perspektiv zkoumány také v souvislosti s výpověďmi ruských autorit.
V jednom z nejsmrtelnějších útoků, který je
popsán ve zprávě Amnesty International, byly vypáleny tři rakety přímo na rušné
tržiště v centru města Ariha v oblasti Idlib, při čemž došlo k usmrcení 49
civilistů.
„Lidé
křičeli, ve vzduchu byla cítit spálenina… Nastal chaos. Nacházela se tam základní
škola, ze které vybíhaly vyděšené děti… Všude ležela zmrzačená a zohavená
těla,“ uvedl
Mohammed al-Qurabi Ghazal, místní mediální aktivista.
Mohammed po útocích viděl ženu sedící a
plakající u řady 40 mrtvých těl. Během útoku ztratila manžela a tři děti. „Její děti byly doslova v pytlích. Od toho
dne se z toho nemůžu dostat,“ dodal.
V dalším předpokládaném ruském útoku, ke kterému
došlo 15. října v al-Ghantu v oblasti Homs, zemřelo nejméně 46 civilistů,
včetně 32 dětí a 11 žen, které byly ukrývány v suterénu bytového domu. Video
stopáž, která byla pořízena po útoku, nevykazuje žádné známky vojenské
přítomnosti. Zbrojní odborníci, kteří analyzovali snímky z útoku, uvedli, že
povaha zničení ukazuje na možné využití vzduchově-palivové výbušniny (také známé
jako „vakuová bomba“), jejíž účinky jsou při použití v civilní
oblasti nevybíravé.
V dalším útoku bylo zabito pět civilistů a tucet
domů zničeno, když 7. října ruská námořnická řízená střela zasáhla bytové domy
v Darat Izza v regionu Aleppo.
Pochybné ruské letecké údery také udeřily na
nemocnice. Zdravotnická zařízení však mají podle mezinárodního humanitárního
práva zvláštní ochranu. Útok na ně se tedy může počítat jako válečný zločin.
Svědek útoku na polní nemocnici v Serminu v oblasti Idlib uvedl, že úder byl
proveden v rámci promyšleného plánu, protože předtím, než byly shozeny rakety,
nebylo letadlo vidět ani slyšet.
Reakce ruských úřadů k útoku na mešitu Omar bin
al-Khattab v centru města Jisr al-Shughour v oblasti Idlib ze dne 1. října vyvolává
závažné otázky o jejich taktice, jak zpochybnit kritiku jejich operací. Poté,
co byly zveřejněny zprávy a fotky zničené mešity, ruské orgány reagovaly se
slovy, že se jedná o “novinářskou kachnu”. Své tvrzení podložily satelitním
snímkem, který ukazuje neporušenou mešitu. Nicméně, mešita ze snímku byla
odlišná od té, která byla zničena během útoku.
„Tím, že
ruské úřady představily satelitní snímky netknuté mešity a prohlásily, že se
jedná o tu, která byla údajně zničena, vidíme, jak ruské autority manipulují s
veřejností, aby se vyhnuly kritice a nebezpečí ztráty kontroly nad jejich akcí
v Sýrii. Takové jednání naznačuje jejich neochotu vyšetřit nahlášené porušování
mezinárodního práva. Ruské ministerstvo obrany musí pracovat více transparentně
a zveřejnit cíle svých útoků, aby došlo k usnadnění posouzení, zda jsou jejich
útoky v souladu s ruskými závazky vůči mezinárodnímu humanitárnímu právu,“
upřesnil
Philip Luther.
Od té doby, co 24. listopadu došlo k sestřelení
ruské stíhačky tureckým letectvem, ruské ministerstvo obrany vydává ještě méně
informací o svých operacích v Sýrii, než tomu bylo předtím.
Amnesty International také shromáždila důkazy,
včetně fotek a videozáznamů, které naznačují, že Rusové používají neřízené
bomby v hustě osídlených civilních oblastech, jako např. mezinárodně zakázané
smrtící kazetové zbraně. Kazetová munice se projevuje jako nerozlišující zbraň,
která nesmí být použita za žádných okolností. Každá kazetová zbraň totiž při
odpálení rozptýlí řadu menších bomb na ploše o velikosti fotbalového hřiště.
Vzhledem k jejich časté nefunkčnosti představují pro civilisty hrozbu ještě
několik let po jejich použití. Opakované použití neřízených bomb v blízkosti
hustě obydlených civilních oblastech porušuje zákaz nerozlišujících útoků.
„Rusko musí přestat s nerozlišujícími a jinými nezákonnými útoky. Musí
zastavit veškeré používání kazetové munice a neřízených bomb v civilních
oblastech,“ uzavřel Philip Luther.
