© Amnesty International
Nigérie musí naléhavě řešit své selhání v ochraně a
poskytnutí vzdělání celé generaci dětí na severovýchodě země, v regionu
zpustošeném roky krutostí Boko Haram a hrubým porušováním zákona ze strany
armády.
91stránková zpráva „Vysušili
jsme naše slzy“: řešící dopad
konfliktu v severovýchodní Nigérii na děti, zkoumá, jak rozšířené
nezákonné zadržování a mučení ze strany armády zvýšilo utrpení dětí ze států
Borno a Adamawa, které čelily válečným zločinům a zločinům proti lidskosti z
rukou Boko Haram.
Odhaluje také to, jak mezinárodní dárci financují
chybný program, který tvrdí, že se znovu integrují bývalí údajní bojovníci, ale
ve skutečnosti jde o protiprávním zadržování dětí a dospělých.
„Poslední desetiletí hořkého konfliktu mezi nigerijskou armádou a Boko
Haram bylo útokem na samotné dětství v severovýchodní Nigérii. Nigerijské úřady
riskují vytvoření ztracené generace, pokud se neprodleně nebudou zabývat tím,
jak válka traumatizovala tisíce dětí,“ řekla Joanne Marinerová,
úřadující ředitelka oddělení Reakce na krize v Amnesty International.
„Boko Haram opakovaně napadá školy a mimo jiné unáší velké množství dětí
jako vojáky nebo „ manželky. Rovněž to, jak nigerijská armádou zacházela s těmi, kteří unikli takové
brutalitě, bylo otřesné. Od masového, nezákonného zadržování v nelidských podmínkách
až po bití, mučení a sexuální zneužívání dospělými vězni – to odporuje
přesvědčení, že děti by nikde nemohly
být tak vážně poškozeny úřady, pověřenými jejich ochranou,” dodává
Marinerová.
V období od listopadu 2019 do dubna 2020 provedla
Amnesty International rozhovor s více než 230 lidmi zasaženými konfliktem,
včetně 119, kteří byli dětmi, když jim ublížil Boko Haram, nigerijská armáda
nebo obojí. To zahrnovalo i 48 dětí zadržovaných ve vojenské vazbě měsíce nebo
roky, jakož i 22 dospělých, kteří byli zadrženi s dětmi.
Brutalita Boko Haram
Již téměř deset let patří děti k těm nejvíce zasaženým krutostí Boko Haram prováděných
v severovýchodní Nigérii. Klasická taktika ozbrojených skupin zahrnovala útoky
na školy, obecně rozšířené únosy, nábor a používání dětských vojáků a nucené
sňatky dívek a mladých žen, což vše představuje zločin podle mezinárodního
práva.
Tento typ zločinů je dobře známý díky případům,
jako je únos stovek školaček v Chiboku v roce 2014. Rozsah únosů byl však často
podceňován a zdá se, že pravděpodobně dosahuje tisíců. Boko Haram i nadále nutí
rodiče, aby předávali chlapce a dívky pod hrozbou smrti. Pokračuje v násilném
„vdávání“ dívek a mladých žen. A stále vraždí lidi, kteří se snaží uniknout.
Děti v oblastech pod kontrolou Boko Haram jsou
vystaveny mučení, včetně bičování a jiných bití, a také nuceny sledovat veřejné
popravy a další brutální tresty.
Jedna sedmnáctiletá dívka, která unikla Boko Haram
poté, co byla unesena a držena v zajetí po dobu čtyř let, popsala život v lese
Sambisa: „[Můj] strašný manžel mě vždy
bil… Mezi mé každodenní činnosti patřila modlitba, vaření, pokud bylo jídlo,
[a] chození na hodiny koránu. Nebyl povolen žádný pohyb ani navštěvování
přátel. Byl to hrozný zážitek a já jsem byla svědkem různých trestů, od střelby
přes ukamenování až po bičování.“
Ona a většina ostatních bývalých dětských „manželek“
– včetně těch, které se vrátily s dětmi
narozenými v zajetí – dostaly jen malou nebo žádnou pomoc při návratu do školy,
hledání práce, nebo v přístupu k psychosociální podpoře.
„Ráda bych chodila do školy, ale nejsou peníze,“ řekla sedmnáctiletá dívka. „Největší
pomocí by pro mě bylo chodit do školy.“
Vojenské zadržení
Děti, které uniknou z území Boko Haram, čelí
spoustě porušení nigerijskými úřady, včetně trestných činů podle mezinárodního
práva a v nejlepším případě skončí vysídlením, bojem o přežití a s malým nebo
žádným přístupem ke vzdělání. V nejhorším případě jsou svévolně zadržováni po
celá léta ve vojenských kasárnách, kde jim hrozí mučení nebo jiného špatného
zacházení.
OSN řekla
Amnesty International, že od roku 2015 ověřila a potvrdila propuštění 2
879 dětí z vojenského zadržení, ačkoli dříve uvedla vyšší počet zadržených dětí
mezi lety 2013 a 2019. Tyto statistiky budou pravděpodobně hodně podceňovány a
OSN uvedla, že její přístup k vojenskému zadržení je omezen, takže nemůže
poskytnout skutečný počet dětí zadržených v souvislosti s konfliktem.
Většina takových zadržení je nezákonná – děti
nejsou nikdy obviněny nebo stíhány za žádný trestný čin a je jim odepřeno právo
na přístup k právníkovi, na předvedení před soudce nebo na komunikaci s jejich
rodinami. Rozsáhlá nezákonná zadržování se mohou rovnat zločinu proti
lidskosti.
Téměř všichni uprchlíci z území Boko Haram, včetně
dětí, jsou „prověřováni“ Vojenskou a Civilní společnou úkolovou jednotkou. To
je proces, který pro mnohé zahrnuje mučení, dokud se osoba „nepřizná“ příslušnost
k Boko Haram. Údajní členové a příznivci Boko Haram jsou převedeni a
drženi, často po celé měsíce nebo roky, v ubohých podmínkách v zadržovacích
střediscích, například v Giwa Barracks v Maiduguri a na vojenské základně
Kainji ve státě Niger.
Každý dotazovaný bývalý zadržený poskytnul
konzistentní a velmi specifické popisy podmínek: extrémní přeplnění, nedostatek
ventilace uprostřed dusného vedra, všude paraziti a moč a výkaly na podlaze
kvůli nedostatku toalet. Ačkoli v posledních letech došlo k určitým zlepšením,
mnoho bývalých zadržených, včetně dětí, také čelilo silně nedostatečnému
přístupu k vodě, jídlu a zdravotní péči.
Za těchto podmínek, které jsou tak extrémní, že
představují válečný zločin mučení, byly drženy desítky tisíc vězňů. Mnoho dětí
je i nadále drženo v takových podmínkách, a to i po hromadném propuštění na
konci roku 2019 a na začátku roku 2020. Amnesty odhaduje, že během konfliktu
zemřelo v zadržení nejméně 10 000 lidí, včetně mnoha dětí.
14letý chlapec, kterého Boko Haram unesla jako malé
dítě, než uprchl a byl nigerijskou armádou zadržen, řekl: „Podmínky v Giwě jsou hrozné. Můžete tam kvůli nim zemřít. Není místo,
kde si lehnout … Je horko, všechny vaše šaty jsou mokré, jako by vás dali do
řeky … Až dosud mi nikdo neřekl, proč mě tam vzali, co jsem udělal, proč jsem
byl v zadržení. Divím se, proč jsem
utekl z [Boko Haram]…? “
Operace Bezpečný koridor
Amnesty International také dokumentovala pochybení v operaci „Bezpečný koridor“
(Safe Corridor), programu podporovaném miliony dolarů od EU, Velké Británie,
USA a dalších partnerů. Vojenské detenční středisko u Gombe bylo zřízeno v roce
2016 s cílem de-radikalizace a rehabilitace údajných bojovníků nebo příznivců
Boko Haram. Od té doby zaznamenalo kolem 270 „absolventů“ v několika šaržích.
Podmínky jsou v místě Bezpečného koridoru lepší než
kdekoli jinde ve vojenském zadržení a
bývalí zadržení hovořili pozitivně o tamější psychosociální podpoře a
vzdělávání dospělých. Ale většina mužů a
chlapců při svém zadržení nebyla informována o žádném právním základě zadržení
a stále nemají přístup k právníkům nebo soudům pro vedení sporu. Slibovaný
šestiměsíční pobyt se v některých případech prodloužil na 19 měsíců, během
nichž jsou zbaveni svobody a jsou pod stálým ozbrojeným dozorem.
Bývalí tamní
zadržení řekli Amnesty, že
lékařská péče velice chyběla. Sedm zadržených zemřelo, mnozí, ne-li všichni,
poté, co nedostali dostatečnou lékařskou péči. Nigerijské úřady dokonce neinformovaly
jejich rodiny – t se to dozvěděli až od propuštěných zadržených.
Program „odborného vzdělávání“, který je součástí
Bezpečného koridoru, se může rovnat nucené práci, jelikož většina zadržovaných,
pokud ne všichni, nebyli nikdy odsouzeni
za žádný trestný čin a všechnu práci (výroba bot, nábytku a podobně) dělali
bezplatně.
Program také vystavuje některé zadržené osoby
nebezpečným pracovním podmínkám. Někteří zadržení utrpěli vážná zranění rukou
poté, co byli nuceni pracovat s hydroxidem sodným, nebezpečnou žíravinou, bez
ochranných prostředků.
„Žádný z hlavních dárců Bezpečného koridoru by neschválil takový systém
dlouhodobého a nezákonného zadržování pro své vlastní občany, tak proč to
dělají v Nigérii?“ diví se Osai Ojigho, ředitel
Amnesty International Nigérie.
„Ozbrojené
síly Nigérie musí propustit všechny děti, které byly svévolně zadrženy a
zastavit další porušování práv, která se jeví jako zaměřená na potrestání
tisíců dětí, z nichž mnohé byly také oběťmi zvěrstev Boko Haram. Závazek ke
vzdělávání a psychosociálnímu uzdravení
dětí by mohl „vydláždit“ novou cestu pro severovýchod Nigérie,“ uzavřel Ojigho.