Urgentní akce

Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem. 

Urgentní
akce

© Amnesty International

  Ekvádor
Dívka z Ekvádoru kvůli svým aktivitám na ochranu přírody čelí výhrůžkám. Zastaňte se jí podpisem petice
Více informací...

Připojit se k petici:

Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle zásad o ochraně a zpracování osobních údajů Adresátům petice zasíláme pouze křestní jméno a první písmeno příjmení signatářů, bez jakýchkoliv kontaktních údajů.

Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.

Adresáti

  • Generální prokurátorka, Diana Salazar

Požadujeme

  • Nezávislé prošetření útoku proti Leonele Moncayo a její rodině.
  • Postavení odpovědných osob před spravedlivý soud.
  • Zajištění dostatečné ochrany pro dětské obránce lidských práv a klimatu.


nalezeno 475 výsledků:

  Případ publikován 26.8.2014

Program česko-čínského investičního fóra mlčí k porušování lidských práv

Ve dnech 28.-29. srpna 2014 se v Praze bude konat česko-čínské podnikatelské fórum. Sjedou se na něj stovky čínských byznysmenů a politiků, aby se tu setkaly s politiky a podnikateli z ČR a dalších evropských zemí. Prostory pro summit poskytl Pražský hrad a záštitu nad ním převzal prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka. Čína je přitom známá jako země, kde firmy často čelí obvinění z porušování lidských práv lidí, kteří pracují v tamních továrnách nebo žijí v oblastech, kde podniky působí. Považujeme proto za nevhodné, že otázka porušování lidských práv není součástí programu fóra. Amnesty International vyzývá naše vládní představitele, aby zajistili, že čeští podnikatelé, kteří zvažují působení v Číně, budou dostatečně informováni o rizicích, která je v Číně čekají v souvislostí s porušováním lidských práv. Dále vyzýváme k otevření těchto témat v rámci bilaterálních vztahů s čínskými partnery.

  Případ publikován 11.8.2014

Diskriminace transsexuálů kvůli proceduře změny pohlaví

Pětašedesátiletá Norka narozená jako muž se dožaduje svého práva na změnu pohlaví. Ta je v Norsku možná pouze po podstoupení procedury tzv. úplné změny pohlaví, která zahrnuje sterilizaci. John Jeanette drastický zákrok podstoupit nechce a denně se proto potýká s diskriminací, protože její osobní doklady ji stále identifikují jako muže.

  Případ publikován 2.8.2014

Íránský spisovatel odsouzen k trestu smrti

Íránský spisovatel a básník Arzhang Davoodi, který je od roku 2003 vězněn za své politické názory, byl 20. července 2014 na základě nového obvinění z "nenávisti k Bohu" odsouzen k trestu smrti. Arzhang je vězeň svědomí, zadržovaný a odsouzený k smrti za nenásilný politický aktivismus a spisovatelskou činnost. Amnesty International proto požaduje jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění.

  Případ publikován 22.7.2014

Izrael/Gaza: Povinnost chránit civilisty mají všechny strany konfliktu

V časných ranních hodinách 8. července 2014 zahájil Izrael v pásmu Gazy pozemní vojenskou operaci s názvem „Ochranná hrana“. Podle OSN bylo za první týden útoků zabito nejméně 214 Palestinců, z toho 44 dětí a 24 žen a více než 1585 lidí bylo zraněno, z toho 435 dětí a 282 žen. Víc než 1660 domů bylo zcela zničeno nebo vážně poškozeno, přes 22 600 lidí nuceně opustilo svoje domovy, 900 000 lidí – polovina populace Gazy – je bez vody. OSN zprávu vydalo 16. července, v den, kdy čtyři palestinské chlapce zabilo izraelské námořnictvo, když hráli fotbal na pláži v Gaze. Tisíce lidí v Izraeli naopak žijí pod hrozbou útoků Palestinců. Amnesty International apeluje na izraelské orgány i palestinské ozbrojené skupiny působící v oblasti pásma Gazy, aby zajistily ochranu životů civilního obyvatelstva.

  Případ publikován 17.7.2014

Vývoz zbraní z ČR: Petice předána, ministerstvo zveřejňuje více

Podle nově zveřejněné výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byl z České republiky v minulém roce vyvezen vojenský materiál za 286,1 milionu eur (cca. 7,5 miliardy Kč), což oproti roku 2012 představuje zhruba šestiprocentní nárůst. Na téměř polovinu, 48% (z 38% za rok 2012) však vzrostl podíl vojenského materiálu, který Česko vyvezlo do zemí, kde je úroveň kvality demokracie velmi nízká nebo žádná a kde jsou záruky, že státní orgány nezneužijí tyto prostředky proti civilistům, mizivé (např. Egypt, Jemen, Etopie, Bahrajn či dokonce KLDR). Jde o země, kde neexistuje demokratická kontrola ozbrojených složek či nezávislé soudnictví a policie. Zveřejněné údaje proto vzbuzují pochybnosti o důkladnosti vyhodnocení lidskoprávních rizik spojených s konkrétními případy exportu.

  Případ publikován 25.6.2014

Moje tělo, moje práva: Zastavme beztrestnost sexuálního násilí

16letá Amina Filali z Maroka byla nucená vzít si muže, který ji znásilnil. Podle marockého práva by se tím očistil od zločinu. Amina raději spáchala sebevraždu. Nedovolme, aby se něco takového dělo dál! V Alžírsku a Tunisku stále platí ustanovení zákona, která umožní uniknout pachatelům znásilnění uniknout trestu tím, že se ožení s obětí. V Maroku byl podobný zákon – i díky vytrvalým kampaním lidskoprávních organizací včetně Amnesty International – letos zrušen. Přesto ale marocké právo oběti znásilnění chrání nedostatečně. Dále proto usilujeme o dílčí změny zákonů v těchto zemích a přijetí dalších opatření tak, aby chránila oběti znásilnění, nikoli jejich pachatele.

  Případ publikován 11.6.2014

Bití, elektrické šoky, pálení cigaretami - takhle se mučí v Maroku

Ali Aarrass je Maročan. V roce 2012 ho zatkli za údajné aktivity spojené s terorismem. Policie ho 12 dní držela a mučila na neznámém místě. V současné době si Ali odpykává dvanáctiletý trest v nechvalně známé věznici Salé II a nadále si stěžuje na špatné zacházení. Marocké orgány známky mučení ignorují a dosud neproběhlo v Aliho případu žádné vyšetřování.

  Případ publikován 4.6.2014

Ázerbajdžán předsedá Radě Evropy, zároveň mučí a posílá studenty do vězení!

V únoru 2011 skupina studentů založila hnutí NIDA (v překladu vykřičník). Chtěli prosazovat sociálně-ekonomické změny v zemi a větší demokratizaci. V současnosti má organizace přes 350 členů. Od začátku svého působení se členové hnutí potýkali s policií. Situace eskalovala v březnu 2013, kdy policisté zadrželi během pokojné demonstrace 90 aktivistů. Několik z nich utrpělo vážné poškození zdraví. Zatčení aktivistů NIDA přichází v době, kdy Ázerbájdžán usedá na předsednické křeslo Výboru ministrů při Radě Evropy, přední evropské instituce v oblasti lidských práv. Jaké vedení poskytne Ázerbájdžán Radě Evropy, když ve vlastní zemi zatýká a mučí pokojné demonstranty?

  Případ publikován 29.5.2014

Bití, dušení, bouchání hlavou o zeď - takhle se mučí na Filipínách

Filipínka Alfreda Disbarrová je svobodná matka. V říjnu 2013 ji policisté obvinili z prodeje drog. Alfreda při zatýkání obvinění odmítla a dobrovolně jim ukázala mobilní telefon a obsah kapes. Policisté na ni ale bez varování vytáhli služební zbraň a udeřili ji do hrudníku. Pak ji odvedli na policejní stanici, kde ji mučili a donutili podepsat přiznání.

  Případ publikován 26.5.2014

Nigerijec mučen policií a po osmi letech ve vězení odsouzen k trestu smrti

Bylo mu teprve 16 let, když Nigerijce Mosese zatkli a mučili na policejní stanici. Tam také později podepsal prohlášení, ve kterém přiznal zapojení do loupeže. Moses tvrdí že přiznání bylo vynucené mučením, a trvá na své nevině. V listopadu roku 2013 byl Moses po osmi letech čekání na verdikt odsouzen k trestu smrti oběšením.

13233343536373839404142434448

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...