Urgentní akce
Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem.
Urgentníakce
© Amnesty International
Ekvádor
Dívka z Ekvádoru kvůli svým aktivitám na ochranu přírody čelí výhrůžkám. Zastaňte se jí podpisem petice
Více informací...
Urgentníakce
Urgentníakce
nalezeno 489 výsledků:
Případ publikován 11.6.2014
Bití, elektrické šoky, pálení cigaretami - takhle se mučí v Maroku
Ali Aarrass je Maročan. V roce 2012 ho zatkli za údajné aktivity spojené s terorismem. Policie ho 12 dní držela a mučila na neznámém místě. V současné době si Ali odpykává dvanáctiletý trest v nechvalně známé věznici Salé II a nadále si stěžuje na špatné zacházení. Marocké orgány známky mučení ignorují a dosud neproběhlo v Aliho případu žádné vyšetřování.
Případ publikován 4.6.2014
Ázerbajdžán předsedá Radě Evropy, zároveň mučí a posílá studenty do vězení!
V únoru 2011 skupina studentů založila hnutí NIDA (v překladu vykřičník). Chtěli prosazovat sociálně-ekonomické změny v zemi a větší demokratizaci. V současnosti má organizace přes 350 členů. Od začátku svého působení se členové hnutí potýkali s policií. Situace eskalovala v březnu 2013, kdy policisté zadrželi během pokojné demonstrace 90 aktivistů. Několik z nich utrpělo vážné poškození zdraví. Zatčení aktivistů NIDA přichází v době, kdy Ázerbájdžán usedá na předsednické křeslo Výboru ministrů při Radě Evropy, přední evropské instituce v oblasti lidských práv. Jaké vedení poskytne Ázerbájdžán Radě Evropy, když ve vlastní zemi zatýká a mučí pokojné demonstranty?
Případ publikován 29.5.2014
Bití, dušení, bouchání hlavou o zeď - takhle se mučí na Filipínách
Filipínka Alfreda Disbarrová je svobodná matka. V říjnu 2013 ji policisté obvinili z prodeje drog. Alfreda při zatýkání obvinění odmítla a dobrovolně jim ukázala mobilní telefon a obsah kapes. Policisté na ni ale bez varování vytáhli služební zbraň a udeřili ji do hrudníku. Pak ji odvedli na policejní stanici, kde ji mučili a donutili podepsat přiznání.
Případ publikován 26.5.2014
Nigerijec mučen policií a po osmi letech ve vězení odsouzen k trestu smrti
Bylo mu teprve 16 let, když Nigerijce Mosese zatkli a mučili na policejní stanici. Tam také později podepsal prohlášení, ve kterém přiznal zapojení do loupeže. Moses tvrdí že přiznání bylo vynucené mučením, a trvá na své nevině. V listopadu roku 2013 byl Moses po osmi letech čekání na verdikt odsouzen k trestu smrti oběšením.
Případ publikován 23.5.2014
Propusťe Liu Sia-po!
Významný čínský literární kritik a držitel Nobelovy ceny míru z roku 2010 Liu Siao-po si odpykává jedenáctiletý trest za údajné „podněcování k rozvracení státní moci“. Lidový soud mu trest vyměřil v roce 2009 za šest článků umístěných na webové stránky a spoluautorství Charty 08. Nyní se u něj projevila rozvinutá fáze rakoviny jater. Přeto není propuštěn.
Případ publikován 21.5.2014
VZKAZUJEME BRAZILSKÉ VLÁDĚ: Protest není zločin
12. června v Brazílii vypukne svátek fotbalu – mistrovství světa 2014. K nadšení má ale mnoho Brazilců daleko. Pod palbou kritiky jsou hlavně vysoké výdaje, které jdou na akci z veřejných peněz nebo zdražení městské hromadné dopravy. Rozsáhlé demonstrace a veřejné protesty ale vláda tvrdě trestá. Policie rozhání demonstranty slzným plynem nebo proti nim zasahuje gumovými projektily. Brazilský kongres navíc právě projednává nové "protiteroristické" zákony - ty jdou ruku v ruce se záměrem vlády dlouhodobě potlačit všechny pokojné protesty v zemi. Amnesty International tak v rámci kampaně "Není to jen o sportu" po olympiádě v Soči a MS v hokeji v Bělorusku poukazuje na další zemi, kde je kromě sportovních utkání důležité sledovat, jak si země vede v oblasti lidských práv.
Případ publikován 19.5.2014
Súdán: Trest smrti kvůli sňatku s křesťanem
Meriam Yehya Ibrahimovou odsoudili k trestu smrti oběšením za údajné "odpadlictví od víry" a ke 100 ranám bičem za "cizoložství". Súdánka je v osmém měsíci těhotenství a ve vazbě je držena spolu se svým 20měsíčním synem. Rozsudek smrti nad ní vynesl soud v hlavním súdánském městě Chartúmu 15. května 2014, protože se odmítla vzdát své víry. Soud jí poté, co byla 11. května shledána vinnou z „cizoložství“ a „odpadlictví od víry“, dal tři dny na to, aby se zřekla svého náboženského přesvědčení. To ale mladá žena neudělala. Meriam byla k smrti oběšením odsouzena na základě paragrafu 126 súdánského trestního zákona za „odpadlictví od víry“, a ke 100 ranám bičem podle paragrafu 146 za „cizoložství“. Amnesty International ji považuje za vězeňkyni svědomí, nespravedlivě odsouzenou pouze za uplatňování práva na svobodu náboženského přesvědčení.
Případ publikován 19.5.2014
Sudan: Death penalty for being married to a Christian
Meriam Yehya Ibrahim, a Christian Sudanese woman, was convicted on charges of 'adultery' and 'apostasy' and is at risk of being sentenced to flogging and death. She is currently in the eighth month of pregnancy and is held in detention with her 20-month-old son. She was sentenced to death on May 11, 2014 after she refused to abandon her religion. Amnesty International considers Meriam as a prisoner of conscience. Her sentence is unjust as she was punished for mere practising of her right to freedom of religion.
Případ publikován 16.5.2014
Sexuální zneužití, elektrické šoky, přivázání k židli a ponechání na přímém slunci - takhle se mučí v Mexiku
Claudia Medina Tamarizová je Mexičanka z města Veracruz, která byla v srpnu roku 2012 ve svém domě násilně zadržena příslušníky mexické námořní pěchoty. Ti ji převezli na nedalekou námořní základnu, kde ji mučili a sexuálně obtěžovali. Claudia byla obviněna, že je členkou mocného a násilného kriminálního gangu, což ale rezolutně odmítá. Druhý den po zdržení Claudii přinutili podepsat prohlášení, které si ani nesměla přečíst.
Případ publikován 14.5.2014
Nigérie: vraťte nám naše dívky!
14. dubna 2014 unesli členové radikální islamistické skupiny Boko Haram více než 250 studentek gymnázia v severonigerijském městě Chibok. Většině dívek ještě nebylo ani 18 let. Některým z unesených se podařilo utéct, většina z nich ale zůstává pohřešovaná. Boko Haram hrozí, že dívky prodají jako sexuální otrokyně nebo je nuceně provdají. Pravděpodobně je ale nakonec budou chtít vyměnit za vězněné členy svojí organizace.