Příběhy (nejen) ze škol
Jednou z hlavních evaluačních metod projektů oddělení vzdělávání je tzv. Most Significant Change, česky volně překládané jako Příběh největší změny. Jde o techniku sběru příběhů od zástupců různých cílových skupin - studentů, lektorů, zástupců skupinek, ale i ostatních dobrovolníků včetně živých knížek. Tato metoda je inspirována myšlenkou, že příběhy všech zúčastněných stran jsou příběhem cesty k vlastnímu rozvoji a pozitivní změně, jelikož právě změna a její rozpoznání jsou ústředním motivem našich projektů.
Hlavním vzdělávacím projektem s největším dopadem je dlouhodobě živá knihovna.
Živou knihovnu vnímá každý student jinak a setkání s živou knížkou může vyvolat řadu emocí od pláče až po smích. I přesto se ve studentských reakcích nachází jeden styčný bod. Poznání příběhu živé knížky je přimělo více si vážit utlačovaných menšin a lidí, které zahaluje háv předsudků – gayů, uprchlíků, Romů, bezdomovců, …
I samotné živé knížky jsou po svých hodinách nadšeni ze studentů. Jsou vděční, že mohou předat svůj životní příběh se spoustou karambolů mladým lidem, kteří mají život ještě před sebou. A učit studenty už od začátku dospělého života to, že na vnějších atributech nezáleží. Nejdůležitější je charakter.
Přečtěte si příběhy, které byly napsány rovnou z první linie. Příběhy sepsali studenti, knížky, ale i zaměstnanci a dobrovolníci v řadách Amnesty.
