KDO JE TRANSGENDER* OSOBA
Transgender* (zkráceně trans*) osoba je člověk, jehož skutečný gender se neztotožňuje s tím, který mu byl určen po narození. Hvězdička u výrazu „trans*“ se používá pro zdůraznění inkluzivity tohoto termínu. Píšeme ji ke znázornění škály genderových identit: mezi trans* lidi tedy nepatří jen trans muži a ženy, ale také jiní lidé, jako jsou například nebinární, genderqueer, agender, genderfluidní osoby a další.
TRANSFOBIE A DISKRIMINACE
Trans* lidé patří mezi nejzranitelnější menšiny. Čelí diskriminaci, násilí a sociálnímu vyloučení, a to jak v rámci LGBTI+ komunity, tak ve společnosti obecně. Jejich zranitelnost je umocňována kombinací předsudků, stigmatizace a diskriminačních praktik, což je staví je na okraj společnosti a vede k porušování jejich lidských práv v oblastech jako je zdravotní péče, vzdělání a zaměstnání. I když jsou do určité míry chránění antidiskriminačním zákonem a trestním zákoníkem, realita ukazuje na hluboce zakořeněnou transfobii. Výzkumy potvrzují, že trans* lidé jsou vystavováni velmi vysoké míře diskriminace, ještě vyšší než jiné LGBTI+ osoby, což výrazně ztěžuje jejich každodenní fungování a ohrožuje jejich bezpečnost.
ÚŘEDNÍ ZMĚNA POHLAVÍ
Už řadu let se občanská veřejnost, odborné organizace a mezinárodní instituce zasazují o změnu procesu úřední změny pohlaví, která by reflektovala moderní vědecké poznání a prožitou zkušenost lidí, jichž se téma týká. Podle mezinárodního práva by neměl být nikdo nucen vybrat si mezi svou genderovou identitou a právem na svobodné nakládání s vlastním tělem (tělesnou integritou).
Česko dlouhodobě zaostává a je jednou z posledních zemí v Evropě, která úřední změnu pohlaví spojuje s řadou legislativních a administrativních překážek a která vyžadovala podmínku invazivního zákroku kastrace. Podle Ústavního soudu je tato medicínská intervence v rozporu s lidskou důstojností a bude zrušena k červnu 2025. Česku se tak otevřela možnost změnit současný zastaralý, zdlouhavý a nehumánní úřední systém změny pohlaví tak, aby odpovídal mezinárodní praxi, standardům a přáním samotných trans lidí.
Sebeurčení, nebo také sebeidentifikace, je mezinárodně nejjednotnější a odborně doporučovaná forma úřední změny pohlaví, která odráží jak aktuální lidskoprávní, tak lékařské standardy. Umožňuje žít život se správnými doklady v dané sociální roli bez nutnosti medicínské intervence a dbá na integritu a individualitu jednotlivce. Vychází z předpokladu, že každý člověk má právo na sebeurčení, což znamená, že si může sám zvolit svou genderovou identitu v souladu s tím, jak se cítí, bez ohledu na pohlaví, které mu bylo přiděleno při narození. Stát má povinnost respektovat a uznávat tuto identitu jako faktický stav, a to nezávisle na případných chirurgických zákrocích. Povinností státu je umožnit jednotlivcům úřední změnu pohlaví a zajistit změnu jména a pohlaví v oficiálních dokumentech. V roce 2017 toto právo potvrdil Evropský soud pro lidská práva. Cílem úřední změny pohlaví je, aby údaje v dokladech odpovídaly skutečnému genderu dané osoby, nikoliv pohlaví přidělenému při narození.
V současnosti je v Česku pro úřední změnu pohlaví ale vyžadována mimo jiné operativní kastrace, hormonální léčba a psychiatrická diagnóza. Tento dlouhavý a často nedůstojný proces s sebou může nést řadu zdravotních komplikací a je v rozporu s mezinárodními standardy lidských práv. Mnoho trans* lidí nechce nebo ze zdravotních důvodů nemůže tento zákrok podstoupit. Česká republika je tak jednou z posledních zemí v Evropě, která pro úřední změnu pohlaví vyžaduje operaci, což je kritizováno jak Radou Evropy, tak i Evropským soudem pro lidská práva.
Praktické důvody pro úřední změnu pohlaví - Více zde
Průběh a požadavky úřední změny pohlaví - Více zde
Podmínka kastrace porušuje práva trans* gender osob - Více zde
Chystaná právní úprava a zrušení kastrací Ústavním soudem - Více zde
Požadavky Amnesty International a právo na sebeurčení - Více zde
Úřední změna pohlaví v zahraničí - Více zde
